Oddílové tradice, jejich vznik a zánik

Každý oddíl má své zvyky a tradice. Pomáhají utvářet jeho atmosféru a jedinečnost. Jak tradice vzniká a kdy je naopak čas ji zrušit se dočtete v tomto článku.

Oddílová tradice je soubor zvyků, rituálů, her a dalších prvků, které jsou pro tento oddíl jedinečné a výjimečné. Může jít třeba o zvláštní oddílový pozdrav, obřad přijímání nováčků, způsob zažíhání ohně, každoročně opakované táborové hry apod.

Tradice podporují sounáležitost v oddíle. Dodávají atmosféru. Z běžné činnosti dokáží pro děti vytvořit něco tajemného a zajímavého, co běžný člověk nezažije.

Tradiční zažíhání slavnostního ohně
Tradiční zažíhání slavnostního ohně

Tradice jsou důležité i pro starší či bývalé členy oddílu. Dobrá tradice se může v oddíle udržet po dlouhá léta a spojuje jeho členy napříč generacemi. Je pěkné pozorovat, jak má tradice sílu i po letech a jak se na setkáních oddílu bývalí členové předhánějí v tom, kdo kdy získal jakou trofej a zvítězil v různých tradičních hrách.

Vznik tradice

Vznik dobré tradice není úplně jednoduchý. Pouhým zavedením nějakého nového zvyku či rituálu se tento automaticky nestane tradicí. Je nutné ho obvykle pár let zažít, počkat jestli se chytne a udrží. Tradičním se stává postupně až pro další generaci členů, které již neznají oddíl bez této tradice.

Důležitý je jednotný přístup vedení oddílu. Pokud děti uvidí, že vedení bere tradici vážně, začnou ji brát vážně také. A samozřejmě naopak, pokud někdo z vedení bude tradici „zlehčovat“ (nemusí ani brojit proti, úplně postačí malá úcta k dané tradici), potom si tato nezíská „vážnost“ ani u dětí.

Vztyčování vlajky na nástupu
Vztyčování vlajky na nástupu

Zánik tradice

Každá tradice by měla mít v oddíle podporu, členové by jí měli věřit a brát ji „vážně“. Občas se ale stane, že tradice, která dobře fungovala po nějakou dobu, začne být najednou na obtíž. Nová generace členů ji postupně začne vnímat jinak. Najednou je pro mnoho lidí „otravné“ tuto tradici dodržovat. Místo toho, aby tradice dotvářela atmosféru, najednou ji ruší. Jak se v této situaci zachovat? Doporučil bych dvě trochu protichůdné rady:

  • Nezahazujte zbytečně a bez rozmyslu staré tradice.
  • Nelpěte zbytečně na nefunkčních starých tradicích a nebojte se je změnit či zahodit.

Co si z těchto rad vybrat? Tradice určitě nejsou neměnné a pokud již tradice nemá pro oddíl význam, nebojte se ji opustit či změnit (i když se některým stařešinům budou ježit všechny chlupy). Na druhou stranu si takovou změnu dobře promyslete, přeci jen vybudovat dobrou tradici trvá několik let. Dobré je nechat takovou myšlenku nějakou dobu uzrát a třeba naopak zkusit nefunkční tradici více podpořit, zda se „ ještě nechytne“.

A stejně jako při vzniku, i v případě nefunkční tradice je důležitá dohoda vedení na tom, zda tradice dostane na nějakou dobu ještě šanci a bude podporována, nebo se změní či zanikne.

Tradiční obřad přijímání nováčků do oddílu.
Tradiční obřad přijímání nováčků do oddílu.

Přínos tradice

Vedení se na dobrou tradici může spolehnout, jako na zaručeně stmelující prvek oddílu. Je téměř jedno, o jaký druh tradice se jedná. Můžou to být propracované tradice kolem slavnostního ohně, všemi ceněné vítězství v tradiční hře nebo atmosféra pravidelného vánočního setkání stejně dobře, jako drobné rituály při vyhlašování důležitějších her, oddílový pokřik či nezvyklý pozdrav.

Funkční tradice pomáhají tvořit jedinečnou atmosféru oddílu a zvyšují cenu vítězství nebo i jen účasti na tradiční soutěži či akci. Ale znovu opakujeme, vše tradiční je přínosem jen v případě, že se používá s patřičnou vážností (a současně střídmostí co do množství tradic), a že na podpoře tradice se podílí celé vedení oddílu.


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Share This