Katalog her Hry pro děti do přírody i na letní tábor.

Oheň jednou sirkou

Rozdělat oheň jednou sirkou vyžaduje trochu zkušenosti, trpělivost a dobré počasí. Čas od času je dobré tuhle dovednost zopakovat, aby člověk nevyšel ze cviku.

Článek je výňatkem z knihy Výpravy do přírody, ve které jsou popsány zážitky z výprav oddílu Rysů a jejich vedoucího Zubra.

Nejsnadnější je zapálení ohně pomocí suchých jemných smrkových větviček, které najdeme přímo na stromě. Ty jsou suché někdy i po dešti, protože hustým smrkem voda při kratším dešti neproprší. Je potřeba nalámat ty nejtenčí a nejsušší. Jakmile jsou větvičky jen trochu vlhké, jedna zápalka nestačí.

Rozdělávání ohně
Rozdělávání ohně

Vyplatí se nespěchat a připravit si podpal pečlivě. Větvičky se musí zlámat a kousky oddělit (ne jenom nalomit – teplem se pak narovnávají a začínající oheň uhasí), nejlépe je opřít hraničku větviček nebo třísek o větší klacek a ponechat přístup pro sirku. Pokud fouká mírný vítr, je hranička třísek na návětrné straně, pokud fouká silnější, který by plamínek zhasil, naskládáme větvičky na závětrné straně. Několik větviček si necháme na přikládání. Zespodu hraničku zapálíme a zpočátku chráníme před větrem. Dokud je plamen malý, nesmí se s ohněm pohnout a přikládat je nutné s největší opatrností. Foukání v této fázi nemá smysl. Jakmile se oheň rozhoří, přikládáme silnější klacíky a větve.

Jemné smrkové chrastí
Jemné smrkové chrastí

Pokud nejsou v blízkosti smrky se suchými větvičkami, je možné použít náhradní podpal, který už bývá o něco náročnější získat. Najdeme- li suchou trávu nebo suché lýko (lípa, vrba), jsou to přírodniny vhodné na podpal. Březová kůra hoří i mírně vlhká, stačí natrhat nebo naškrábat kůru na drobné kousky tak, aby byly co nejtenčí. Nikdy ale březovou kůru nebereme ze stromu, který je živý. Tam, kde jsou břízy se vždycky najde suchá větev, kterou můžeme odlomit. Časově nejnáročnějším způsobem je příprava třísek. Jestliže je všechno vlhké, můžeme nožem odříznout třísky ze středu silnější suché větve, případně ji nožem rozštípeme na třísky.

Pro všechny typy podpalu platí, že zpočátku jsou plamínky choulostivé na jakýkoliv pohyb. Je třeba připravit podpal tak, aby se oheň mohl rozhořet bez dotyku a začít přikládat teprve, když už jsou plamínky větší. Jde to sice i opačně, ale je to hodně náročné na jemnost přikládání. Pro začátek je lepší učit se rozdělávat oheň jednou sirkou za dobrého počasí. Až při horších podmínkách se potom projeví, kdo je mistr, a kdo spotřebuje zápalek víc.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Share This