Pečení chleba v kotlíku

Pečení chleba je možné vyzkoušet na táboře a třeba i na delší výpravě a to hned několika způsoby. Jedním z nich je pečení chleba v kotlíku. Postup takového pečení zaznamenal na woodcrafterské výpravě kamarád Willy a umožnil nám přetisknutí svého článku.

Asi uprostřed týdenního pobytu ve slovenských horách zpestřil woodcrafterský kamarád Sokol naši horskou stravu výtečným chlebem. Moje žena Zdeňka celý postup nafotila a tak se můžeme o ten zážitek podělit.

Nejprve použité suroviny: Hladká mouka 0,25 kg, drcený kmín, špetka soli, instantní droždí, hrst slunečnicových semínek, trochu sádla a voda. K pečení jsme potřebovali dvojdílný nerezový kotlík – objem 1,5 litru + 1 litr.

Postup přípravy těsta byl standardní. Sokol smíchal v kotlíku mouku se sušeným droždím, přidal drcený kmín, slunečnicová semínka a sůl. Přilil asi 2 dcl vody, zamíchal a pak hnětl těsto do správné konzistence. To znamená, aby těsto bylo hladké, vláčné a nelepilo se na stěny nádoby. Podle potřeby lze během hnětení přidávat vodu nebo mouku.

Vymíchané těsto
Vypracované těsto nesmí lepit.

Když těsto bylo vypracované, přikryl kotlík utěrkou a obsah nechal kynout. Doba kynutí závisí na teplotě prostředí. Jakmile těsto zvětší dvakrát svůj objem, může se začít péct. My jsme se dočkali asi za tři hodiny.

Kynutí
Ke kynutí potřebuje těsto trochu tepla a zakrytí utěrkou.

Mezitím jsme rozdělali oheň a topili tvrdým bukovým dřevem tak, aby se vytvořil dostatek žhavých uhlíků. Vykynuté těsto Sokol opatrně vložil do menšího kotlíku, který nejprve vymazal sádlem. Pak kotlík s těstem postavil do většího kotlíku, kde byly na dně čtyři malé kamínky, aby se menší kotlík nedotýkal dna.

Kamínky ve větším kotlíku.
Kamínky ve větším kotlíku.
Vložený vnitřní kotlík s těstem
Vložený vnitřní kotlík s těstem.

Sokol pak oba kotlíky zakryl víčky, takže vznikla jakási uzavřená pečící trouba. Uprostřed ohniště jsme udělali místo a postavili tam kotlík. Žhavé uhlíky jsme nahrnuli okolo a několik jich dali i na víčko. Pak už jsme jen udržovali rovnoměrný žár a dbali, aby plameny neolizovaly pečící nádobu. Občas jsme doplnili i pár hořících oharků přímo na víko kotlíku.

Udržování žáru
Udržování žáru.

Asi za půl hodiny jsme kotlík vyndali z ohniště a odklopili obě víka. Třískou jsme zjistili, jestli je chléb dostatečně pečený (po vytažení třísky nesmí na ní být známky syrového, lepivého těsta). Správně pečený chléb také při poklepání prsty na spodní stranu (po vyklopení) pěkně zvoní.

Těsto se nám při pečení přichytilo na víčko a trochu připálilo. Při pečení totiž ještě nabude a je proto lepší dát těsta raději méně. Chléb jsme uložili na víčko a zakryli utěrkou. Pak už jsme jen čekali, až chléb vychladne. Konečně došlo na ten kýžený okamžik.

Bochník ve vší kráse
Bochník ve vší kráse.

Bochník jsme rozkrojili. Tábořištěm zavanula vůně čerstvého chleba. Chléb jsme nakrájeli na krajíčky, po kterých se jen zaprášilo. Byl opravdu výtečný.

Křup a ... povedlo se
Křup a … povedlo se!

Díky Sokolovi jsme měli čerstvý chléb a sváteční den uprostřed týdne. Pečení vlastnoručního chleba mne vždy dostává do jakési posvátnější nálady. A je-li to navíc ještě v kruhu přátel uprostřed krásné divoké přírody a pečení je prováděno jednoduchým zálesáckým způsobem, tak je to zážitek, který bych jen tak nevyměnil.

Původní text s více fotografiemi najdete na fóru bushcraft-portal.sk .

Všechna foto: Zdeňka

 

 


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Share This