Probouzení jarního lesa

Koncem března a počátkem dubna je ta pravá chvíle, kdy můžeme na výpravě prozkoumat, jak se les připravuje na jaro. Máme pro vás informace, které možná o stromech v lese nevíte.

Přicházející jaro se v lese nejlíp pozná čichem. Vlahý vzduch prostoupí zvláštní velmi příjemná vůně půdy a probouzející se přírody. Slova, že se les probouzí ze zimního spánku, nejsou básnickou nadsázkou. Stromy totiž opravdu v zimě spí.

Stromy se skutečně ukládají k zimnímu spánku, v tom se podobají třeba medvědům.
Stromy se skutečně ukládají k zimnímu spánku, v tom se podobají třeba medvědům.

Vnějškové projevy zimního spánku známe. Listnaté stromy a modříny se na zimu zbavují listů, které pak krásně zbarvené poletují po zemi. Ale to je jen malá část přípravy na zimu. Stromy nejprve rozloží zelené barvivo listů a všechny použitelné živiny stáhnou a uloží je do zásobáren v kořenech, aby měly z čeho žít. V listu zůstanou jen barviva a tkáně, které využít nejdou.

Ztráta listů stromy nijak netrápí. Listy mnoha druhů by stejně nevydržely mráz a tato strategie je proto nejvýhodnější. Stromy dokonce do listů napumpují látky, kterých se potřebují zbavit. Jehličnaté stromy se mrazu tolik nebojí, napustí do jehlic olej, který mrazu odolá.

Stromy na zimu omezí všechny procesy, uloží se ke spánku a čekají na jaro, kdy bude možné se zase probudit. Stejně jako třeba medvědi jen dýchají a pomalu spotřebovávají zásoby cukrů, které si uložily do kořenů a do kůry. Víte, čím stromy dýchají? Kdybyste se podívali na spodní stranu listu mikroskopem, našli byste miniaturní otvory pro dýchání. V zimě listnatý strom umí dýchat i bez listů, a to kůrou a dokonce i kořeny.

Během spánku stromy dýchají a žijí ze zásob cukru uloženého v kořenech a v kůře.

Spánek stromů trvá až do jara. Víte, jak strom pozná, že je jaro? Možná vás překvapí, že stromy za tím účelem trvale sledují venkovní teplotu a především délku dne. Probudí se až ve chvíli, kdy jsou splněny podmínky, protože každý druh stromu má jiný „budíček“. Vědci ověřili, že například buk čeká s rašením pupenů, dokud není světlo alespoň 13 hodin. A jabloně zase dokáží počítat dny, kdy teplota přesáhla 20 stupňů a teprve, když je jich určitý počet, pak „vstávají“.

Nevěříte, že si stromy pamatují délku zimy ? Zkuste si příští rok uříznout malou větvičku barborky už před prvními mrazy někdy počátkem listopadu. Dejte ji jako obvykle do vody. Naděje, že vám vykvete je pouze 1:9. Třešeň totiž ví, že je ještě brzy a že nemůže být jaro, když ani pořádně nemrzlo a ani se dostatečně nezkrátil den.

Před probuzením stromy čekají na správnou teplotu a délku denního světla. Každý druh se probouzí v jinou dobu.
Před probuzením stromy čekají na správnou teplotu a délku denního světla. Každý druh se probouzí v jinou dobu.

Jak vlastně strom „vidí“ světlo? Zkuste si dobře prohlédnout jarní pupeny. Stromy pravděpodobně sledují délku průhlednými šupinami na špičkách svých pupenů. Šupiny propouštějí světlo k miniaturním lístkům složeným v pupenu a připraveným k rašení. Lístky už jsou zelené a chlorofyl v nich dokáže díky fotosyntéze podat informaci o délce světla.

Přes všechnu opatrnost strom mohou překvapit rozmary počasí.
Přes všechnu opatrnost strom mohou překvapit rozmary počasí.

Fotosyntéza je další zázrak, který ovládají nejen stromy, ale všechny zelené rostliny. Umí světlo využít k tvorbě (syntéze) energeticky velice bohatých cukrů, které získávají z oxidu uhličitého a z vody. Vedlejším produktem fotosyntézy je kyslík, který potřebují až na výjimky všichni živočichové Zemi k dýchání. Fotosyntéza má proto zásadní význam pro život na Zemi, ale o tom zase jindy.

Před vyrašením listů rozkvétají pod stromy jarní květiny, modrofialové koberce vytvářejí podléšky.
Před vyrašením listů rozkvétají pod stromy jarní květiny, modrofialové koberce vytvářejí podléšky.

Ještě, než se probudí listnaté stromy, odehrává se pod nimi další malý zázrak. Většina lesních květin pospíchá se svými květy, než životadárné světlo zastíní listy stromů. Proto na jaře můžeme vidět na krátkou dobu úžasné koberce kvetoucích podléšek, sasanek, orsejí, bledulí, a dalších květin. Tyto chvíle patří k nejkrásnějším okamžikům lesního jara.

Také sasanky umějí ve vlhčím lese vykouzlit bílou záplavu.
Také sasanky umějí ve vlhčím lese vykouzlit bílou záplavu.

Část informací v tomto článku je z knih Petera Wohllebena, recenzi jedné z nich pro vás připravujeme. A v každém případě platí, že jarní les je obdivuhodný a stojí za to blíže poznat jeho probuzení ze zimního spánku. Vydejte se do jarního lesa v pravou chvíli, abyste nepropásli nejkrásnější okamžiky tohoto kouzelného období.

Fotografie autor, Oldřich Vajsejtl a Miroslav Bachtík.

 

Téma Jaro

Připravujete jarní výpravu? Inspirujte se články s jarními náměty a aktivitami z Ostrova nápadů, které najdete v tomto souhrnném tématu včetně oblíbených jarních her.

  • Zobrazit člálnky a hry na téma Jaro

  • Co je to téma?. Některé články a hry propojujeme do tematických celků - témat. Tato témata mohou být inspirací a pomohou vám sestavit pestrý program (na schůzku, výpravu, …) celkově zaměřený na zvolené téma.
    Vybíráme z tématu Jaro

    Přidat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Share This