Tábořiště oddílu Mamuti

Podívejte se s námi na další zajímavé tábořiště a inspirujte se při stavbě vlastního tábora. Pokračujeme v sérii reportáží z konkrétních tábořišť, tentokrát z tábora našeho domovského oddílu Mamuti.

Pojďme si představit tábor Oddílu experimentální archeologie Mamuti. Tábořiště vychází z potřeb náplně oddílu, kterou je poznávání jednoduchých postupů pravěkého člověka, tábornictví a pobyt v přírodě. Značný prostor je proto věnován stavbám umožňujícím pravěké činnosti (experimenty), například keramická pec či kovolitecká a kovotepecká výheň.

Táborový kruh tvoří klasické stany „A“ na vlastnoručně vyráběných podsadách, které se po táboře rozeberou a další rok znovu postaví. Mimo to je na tábořišti několik stanů typu zubřík a společenský hangár. Počet účastníků tábora včetně vedení je kolem čtyřiceti. Mamuti jsou organizováni u Domu dětí a mládeže a  již od roku 1980 táboří na stejném místě na pomezí Západních a Středních Čech. Tábor je ukryt mezi náletovými stromy na okraji veliké louky ze všech stran obklopené lesy.

Co nás zaujalo

Na tábořišti Mamutů je zvláštní to, že jednotlivá místa jsou oddělená a obklopená stromy, které dávají každému prostoru v táboře značné soukromí. Neobvyklá je pravěká vesnička s několika přístřešky a stany typu Zubřík, což jsou stany, které Mamuti sami kdysi vymysleli, a které převzala řada dalších táborů a táborníků (včetně výrobců týpí). Návštěvníka zaujme keramická pec, která na tábořišti stojí trvale pod jednoduchým přístřeškem a také nepříliš často vídaný vysoký kůl s uvázaným míčem na sportovní hru dvojic bariball, hru táborníci využívají často v době volna.

Keramická roštová pec.

Pozornost si zaslouží rozvod vody, který využívá tlakovou vodu z poměrně vzdálené vesnice a zabezpečuje plně potřeby táborníků včetně teplé sprchy na solární ohřev. Neměli bychom zapomenout na táborovou saunu, která zajišťuje očistu v chladných dnech. O většině zajímavých tábornických staveb na našem webu už je, nebo se v brzké době objeví samostatný článek. A nyní si tábořiště Mamutů pojďme prohlédnout.

Táborové náměstíčko

Centrem tábora je táborový kruh a náměstíčko s vlajkovým stožárem. Na borovicovém kopečku s výhledem na louku stojí kruh klasických stanů na podsadách. Táborový kruh je obklopen stromy a uprostřed stojí stožár, u kterého je každé ráno a večer slavnostní nástupy při vztyčení a spouštění státní vlajky.

Stany jsou postaveny do kruhu (zabírají asi tři čtvrtiny obvodu náměstíčka), konkrétně letos je na náměstíčku 17 stanů. Táborníci si staví na začátku vlastní stany z krajinkových podsad.

Kuchyň, jídelna a hangár

Tábor je obklopen stromy a každé místo má své oddělené prostranství.  Když je potřeba se najíst, jde se do jídelny ke kuchyni. Dřevěná kuchyň s táborovými kamny je jedna z mála staveb, která na tábořišti zůstává stát i přes rok. Před kuchyní stojí stoly nezakryté jídelny a vojenský „hangár“, který slouží při špatném počasí jako jídelna a případně i k večernímu posezení.

Vlevo kuchyně, vpravo nad jídelnou prostor pro táborové nástěnky.

Pravěká vesnička

Jako hlavní prostor pro práci  a experimenty slouží „pravěká vesnička“. Dříve zde stála replika pravěké chýše, v současnosti ji nahradilo několik dřevěných přístřešků, pod kterými se dá uskutečnit připravený program i v dešti. Najdeme tu i dva výše zmíněné stany zubřík.

Přístřešky slouží k experimentům za špatného počasí, jeden se právě přestavuje. Dále jsou ve vesničce dva zubříky.

V centru vesničky je pracovní ohniště. K experimentům slouží kovolitecká a kovotepecká výheň, pec na chleba a pražnice.

Vesnička je z části obehnána stylovým proutěným plotem.

Ve vesničce také stojí milíř k výrobě dřevěného uhlí.

Milíř
Milíř

Slavnostní a večerní ohniště

Dvakrát za tábor probíhá slavnostní oheň. Místo pro něj leží trochu stranou od tábora a kromě „ohnivců“ na něj ostatní táborníci nemají (mimo slavnostní ohně) přístup.

Pro každovečerní posezení u ohně, nebo i pro chvíle, kdy je potřeba posedět v kruhu přes den (např. vysvětlování pravidel hry) slouží večerní ohniště, které se nachází na plácku mezi náměstíčkem a jídelnou.

Lavičky kolem večerního ohniště jsou nyní otočené kvůli očekávanému dešti.

Kruh vedení

Vedení tábora má vlastní menší kruh stanů stojící trochu stranou od táborového náměstíčka. Mají tak „soukromí“ pro přípravu táborového programu. Stojí tu také další stany Zubřík umístěné na podsadách. Tím se získá v Zubříku velký prostor pro přípravu programu i pro posezení vedení.

V kruhu vedení najdeme i dva stany „Zubřík“ na podsadách.

Jeden ze stanů v kruhu vedení slouží jako „štáb“, tedy stan pro uskladnění různých papírů, tužek a spousty jiného drobného materiálu nutného pro přípravu her a zajištění běhu tábora.

Louka

Tábořiště je na kraji veliké louky, ze všech stran uzavřené lesy. Louka je skvělé místo na hry.

Na louce stojí volejbalové hřiště a také bariball.

Bariball

Zázemí pod kuchyní, umývárna, sauna a latrína

Prostor pod kuchyní slouží pro vaření, mytí nádobí a přípravu palivového dřeva.

Najdeme zde „vsakovačku“, tedy jámu zakrytou roštem a travou, kam se vylévá odpadní voda z kuchyně i plato na mytí a prostor na odkládání umytého nádobí.

Vlevo je vsakovačka ochráněná proti pádu a vpravo za kozou plato na nádobí.

Umývárna kdysi stála asi 50 m od kuchyně na kraji otevřené louky. Aniž by změnila místo, je dnes umývárna příjemně skrytá pod břízami a osikami, které obsadily celé okolí. Součástí umývárny je korýtko na mytí, sprchový kout a také sauna.

Kohoutky na mytí a čištění zubů.
Sprchový kout je od umývárny oddělený zástěnou.
Sauna.

V hustém lese stranou za jídelnou stojí táborová latrína. Trojkaďibudka se každý rok přesouvá nad novou jámu.

Trojkadibudka
Trojkadibudka.

Marodky

Dva stany stojící trochu stranou od ostatních jsou marodky. Jeden z nich slouží jako „ošetřovna“, druhý je připraven jako izolace, pokud se někdo musí pár dnů vyležet z teploty, kašle či nachlazení.

Marodky.

Dřevník

Dřevník slouží jako sklad materiálu. Většina táborových staveb se na konci tábora rozebere a naskládá do kompaktních hromad do dřevníku, kde přečkají zimu.

 

Téměř čtyřicet let táboření

První tábor se na zdánlivě nehostinném místě konal v roce 1980. Od té doby si Mamuti kraj i lidi kolem zamilovali a nedají na tábořiště dopustit, i když je bez jakékoliv vody v okolí. Jezdí sem každoročně na třítýdenní tábor a poslední roky se k nim přidali bývalí členové oddílu s vlastními dětmi a po Mamutech sem přijíždějí na týdenní rodinné táboření. Přesto je tábořiště po odjezdu posledních táborníků zcela uklizené, přes zimu zde zůstává pouze kuchyně zarovnaná podsadami, sauna, kadibudka, přístřešky ve vesničce a složené dřevo pod stromy. Vše ostatní se každoročně staví znovu.

 


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Share This