Souboj dvou hráčů, kteří se snaží vychýlit protivníka z rovnováhy. Jednoduchá hříčka, ve které záleží nejen na síle, ale také na obratnosti.

Soupeři stojí na krajince dlouhé asi 2 m a oba se na opačném konci drží pravou rukou asi 1 m dlouhé vyhlazené tyče. Na povel se snaží pohybem ruky vpřed, vzad a do stran vyvést protivníka z rovnováhy tak, aby musel šlápnout mimo krajinku. Kdo se první dotkne země mimo krajinku, prohrává.

Hru je možné hrát i bez krajinky a tyče. Soupeři se rozkročí proti sobě tak, že se dotýkají chodidly pravé nohy. Chytnou se za pravou ruku a další souboj o vychýlení z rovnováhy je už stejný. V tomto případě je cílem donutit protivníka, aby pohnul některou nohou.

Druhá varianta bez pomůcek trochu víc nahrává hmotnějším a fyzicky silnějším hráčům, při souboji s tyčí se častěji povede překvapivý výpad a obratnost trochu vyrovnává fyzickou sílu (i když hmotnost je samozřejmě určitou výhodou). Navíc je varianta s tyčí i zábavnější.

Pokud hráči hru neznají, je lepší utkat se třikrát, protože teprve v průběhu hry se začínají soupeři poznávat a zkoušet různé finty a kulišárny.

Foto LLM Jan Hladík

The post Souboj rovnováhy appeared first on Ostrov nápadů.

Zahrajte si s družinou či s oddílem tradiční dětskou hru skákací panák. Budete překvapeni, jak i tahle prastará hra dokáže zaujmout, pokud se děti správně namotivují.

Obrázek skákacího panáka zná nejspíš každý, ale tradiční hra už pomalu mizí z chodníků a plácků. Jestliže ji s oddílem s družinou oživíte, můžete si připsat hned několik plusových bodů.

Prvním plusem je připomenutí, že tuto hru znali děti po celém světě a v nejrůznějších obměnách a tvarech leckde hrají panáka dodnes. Druhým bonusem bude poznání, že tato hra při dodržování pravidel vůbec není jednoduchá ani nudná a podle věku hráčů se obtížnost dá patřičně přizpůsobit. A konečně třetí poznatek se váže k tradici dětských her. Skákací panák je jednou z nejrozšířenějších her vůbec.

Pravidla hry skákací panák

Pravidla jsou jednoduchá. Podle našeho obrázku namalujete skákacího panáka tak, aby jednotlivá políčka byla větší, než boty hráčů. Čísla v poličkách určují pořadí skákání. Hráč vhodí plochý kamínek do prvního pole a skáče po jedné noze do políček panáka v pořadí podle čísel. Políčko s kamínkem musí přeskočit. Dvojitá políčka (zde 4,5 a také 7,8) jsou odpočinková, do nich je možné skočit oběma nohama.

Hlava panáka slouží k otočení. Do pole 7,8 skočí hráč oběma nohama, dalším skokem se obrátí a vrací se po číslech zpět opět po jedné noze (opět s výjimko dvojitého pole 4,5). Před políčkem s kamínkem se na jedné noze zastaví, sebere kamínek, aniž by se dotknul země, a doskáče po jedné na začátek panáka (prázdné pole po kamínku už nemusí přeskakovat). Pokračuje hodem kamínku do pole s dalším číslem a vše se opakuje. Při hodu do políček 4 a 5 ztrácí toto dvojpole odpočinkovou roli, a hráč skáče dál po jedné noze pouze s vynecháním aktuálního pole s kamínkem.

Pokud hráč hodí kamínek a netrefí určené pole (nebo se kamínek vykutálí) a také, když se při skákání splete, přešlápne nohou okraj panáka, nebo se při sbírání kamínku dotkne země v jiném místě či jinou částí těla, jeho hra končí a pokračují další hráči. Když na něj opět přijde řad, hází kamínek znovu do políčka, které nesplnil správně.

Obměny

Kresby panáka různé, na internetu najdete mnoho variant. Některé dokonce používají panáka kresleného do spirály. V přírodě je možné místo kresby panáka křídou natáhnout šňůru a zatížit ji kameny, nebo uvázat na kolíčky zatlučené do země.

Pro družinovou variantu můžete panáka ztížit, když zvětšíte vzdálenost, odkud se hází kamínek do políček panáka. Pro hru mezi družinami si můžete zahrát panáka tak, že každý člen družiny hází kamínkem jen jednou. Pokud uspěje, hází další z družiny do následujícího políčka, pokud neuspěje, hází další člen družiny do stejného políčka. Která družina bude v cíli první?

Asi nejvíce si o hře skákací panák můžeme přečíst v Zapletalově Velké encyklopedii her. Včetně nákresů spousty panáků z celého světa. A také o tom, že není jasné, zda je pravdivý názor o hraní panáka již ve starém Římě. Spíš se zdá, že se hra rozšířila až někdy v 16. století.

Zahrát si tradiční lidovou hru, či vyzkoušet v oddíle některé lidové tradice vždy podpoří zájem o lidové zvyky a hry. Stačí si připravit několik zajímavostí o tradici dětských her a o zábavu v oddíle je postaráno.

The post Skákací panák appeared first on Ostrov nápadů.