Rychlá a osvědčená hra pro libovolný kolektiv. Hráči hledají slovo z určené oblasti, které začíná na zvolené písmeno. Kdo řekne slovo první, získává bod.

Pravidla jsou jednoduchá a vlastně jsou stručně popsaná už v úvodu. Vedoucí hry má sadu písmen na malých kartičkách. Před každým kolem hry vymyslí oblast, ze které budou hráči slovo hledat. Nejčastěji jsou to tábornické oblasti: věci na táboře, tábornické vybavení, část oblečení, stromy a keře, květiny, zvířata, ptáci, uzly, cokoliv na dohled, něco z táborové kuchyně, atd. Ale oblasti jsou libovolné, můžou být z jakéhokoliv oboru (jen musí být správně definované).

Zvolenou oblast řekne (případně vysvětlí) vedoucí hry všem hráčům (při větší oblíbenosti hry jsme v oddíle měli i sadu kartiček s oblastmi, aby nebylo nutné si je vymýšlet). Potom vedoucí hry otočí kartu s písmenem a nahlas písmeno přečte.

Kdo první řekne věc z dané oblasti, získá bod, osvědčilo se předat kartičku s písmenem jako hmatatelnou odměnu (a snadno se počítají body). Pro další kolo je možné ponechat stejnou oblast (bude jiné písmeno), nebo ji změnit (podle spádu hry).

Hra je jednoduchá a rychlá. Problém může být, když vedoucí nepostřehne, kdo správné slovo řekl první. Nemůže-li se vedoucí rozhodnout mezi dvěma hráči, odmění oba. Pokud je hráčů víc, kolo se zruší. Některá písmena jsou obtížnější (g, q, y) a nikdo nemůže najít slovo začínající daným písmenem. Jedna možnost je tato písmena ze sady vyřadit předem, ale stačí dát kartičku dospod balíčku, otočit další písmeno a hra pokračuje (pro větší kolektiv jsou vhodné kartičky se dvěma sadami písmen).

Vítězem je ten, kdo má nejvíce kartiček. Stává se, že nejpohotovější hráč nepustí nikoho k výhře, získá plno kartiček a ostatní by hra brzo přestala bavit. Pro tento případ je třeba vyhlásit, že kdo má tři kartičky, je vítěz a dál ve hře nepokračuje. Tak se dostanou do hry i ostatní. Hra se většinou hraje na jednotlivce, ale je možná i soutěž dvojic či celých družin.

Hra s písmenkovými kartičkami zabrala vždy, je vhodná pro rozproudění, pro uvolnění a pro kolektiv, kde se děti navzájem neznají. Použitelná je v klubovně, ale i při delší pěší túře, při cestování, při čekání na vlak. Stačí mít kartičky s písmeny pohotově.

Kartičky s písmeny nejsou náročné na místo a je možné nosit je na výpravy jako univerzální herní pomůcku. Více se dočteš v článku Kartičky pro hry, kde jsou také vhodné rozměry kartiček.

The post Kartičky s písmeny appeared first on Ostrov nápadů.

Zahrajte si hru na městečko někde v Itálii, kde řádí krutí mafiáni, kteří vraždí poctivé občany. Naštěstí je zde také policejní komisař Cattani, který je postrachem všech mafiánů.

Hra se nazývá také Město Palermo. Tato hra byla ve své době v oddíle hodně oblíbená a hráli jsme ji při každé příležitosti. Je vhodná i k večernímu ohni a třeba i do vlaku, pokud se dá sedět jakž takž pohromadě.

Ke hře nejsou potřeba žádné speciální pomůcky, stačí když všichni mohou sedět a trochu na sebe vidět. Hra má jednoho vedoucího, který vše řídí. Všichni sedí cca v kruhu a řídí se pokyny od vedoucího. Na začátku všichni „usnou“, tedy zavřou oči a sklopí hlavy ke stolu či ke kolenům.

Nyní vedoucí rozdá role, náhodně vybere jednoho komisaře Cattaniho a přiměřený počet mafiánů (cca 1/4 počtu všech hráčů). Role jsou určeny tajně, poklepáním na hlavu (mafiánům jednou, Cattanimu 2x). Vedoucí obchází hráče a u každého se zastaví ať mu přidělí roli či nikoliv. Nikdo krom vedoucího tedy neví, kdo má jakou roli.

Cílem mafiánů je vyvraždit všechny poctivé občany a cílem poctivých občanů a Cattaniho je popravit mafiány.

Hra běží stále dokola v jednom cyklu, který řídí vedoucí hry.

1. Je noc, všichni usnou (zavřou oči jako na začátku)
2. Probouzí se komisař Cattani (vedoucí ho vyzve). Cattani otevře oči, narovná se a má právo zeptat se na libovolného hráče (ukáže na něj prstem). Vedoucí pokývá či zakroutí hlavou podle toho, zda hráč je či není mafián. Poté Cattani opět usíná. Vše se odehrává potichu bez jediného slova.
3. Poté se probouzí mafiáni (opět na vyzvání vedoucího). V prvním kole se tak navzájem poznají. Musí se mezi sebou dohodnout, koho dnes v noci zabijí. Vše musí probíhat potichu, jen ukazováním a kýváním hlavou. Když se shodnou na jednom hráči, usínají.
4. A nastává ráno a probouzí se celé město – všichni dohromady. Vedoucí ale oznámí, že jeden z hráčů byl v noci úkladně zavražděn (dále nehraje a hru jen tiše sleduje).
5. Sprostou vraždu nesmí městečko nechat jen tak. Občané se musí dohodnout, koho za trest popraví. A nyní nastává debata, ve které ale nikdo neví, kdo je kdo. Padají různá obvinění, ze začátku typu „ten a ten se v noci vrtěl, když hlasovali mafiáni“, později i logická („v minulém kole hlasoval pro popravu toho a toho a přitom to byl poctivý občan“). Cattani může využít své znalosti o lidech, na které se ptal. Může i prozradit, že je Cattani (pravděpodobně ho mafiáni hned pak zabijí). Ale i kdokoliv jiný může zkusit prohlašovat, že je Cattani… možnosti jsou neomezené.
6. Pokud debata trvá moc dlouho, vedoucí ji začne usměrňovat a požadovat výsledek.
7. Na konci dne se městečko musí dohodnout na jednom člověku, ten je popraven (opět dále nehraje) a vedoucí sdělí, zda byl poctivec, nebo mafián.
8. A opět nastává noc a vše se opakuje od začátku.

Hra končí ve chvíli, kdy zůstanou buď jen poctivci, nebo jen mafiáni. Pozor, vedoucí nesmí zapomenout vyzývat Cattaniho k probuzení i ve chvíli, kdy je tento už mrtvý (ostatní nemají vědět, že Cattani už nežije – a to i v případě, že se sám prozradil, vždy je možnost, že prozrazení byla finta).

Řešit, kdo je poctivec a kdo mafián, to je hodně zajímavý problém. Hra je zajímavá i pro vyřazené hráče, kteří nesmí napovídat, ale mohou sledovat hru. Po každé dokončené hře je dobré dát prostor na probrání použitých dedukcí, fint, lstivých výroků a rolí jednotlivých hráčů. Koluje více variant této napínavé hry.

The post Mafiáni appeared first on Ostrov nápadů.