Masopust a výroba masek

Masopust je obdobím veselí, hodování a proměn. Je to čas, kdy si lidé odedávna oddechli uprostřed zimy a na chvíli si dovolili porušit běžný řád. K masopustu neodmyslitelně patří průvody, hudba, tanec – a především masky.

Ačkoliv slovo masopust napovídá, že jde o období půstu a masa si člověk moc neužije, pravda je jiná. Původní význam byl „opuštění masa“, tedy příprava na období, kdy bude maso nedosažitelné. Jde tedy naopak o čas zábav, hodování, veselic a karnevalů. Další pojmenování masopustu je třeba fašank nebo šibřinky a na mnoha místech jde o pečlivě udržovanou tradici.

Křesťané zařadili masopust jako období mezi vánočním a velikonočním půstem. Začíná vždy po svátku Tří králů a končí masopustním úterým, těsně před Popeleční středou. Ta je prvním dnem čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi.

Bujaré průvody oslavující konec masopustu mají pohyblivé datum, protože samotné Velikonoce jsou také pohyblivé. Obvykle masopust končí v průběhu února, nejčastěji mezi 10. únorem a prvními dny března. Jak už jsme řekli, konec určuje Popeleční středa, která je 40 dní před termínem Velikonoc (Velikonoce se pohybují od 22. března do 25. dubna).

Oslavy masopustu sahají hluboko do minulosti. Někdy se dávají do souvislosti s antickými bakchanáliemi, slavnostmi vína a veselí, ale řada prvků je pravděpodobně ještě staršího, předkřesťanského původu. Masopust byl vnímán jako přelomové období roku, kdy se symbolicky otevírá cesta k jaru. Hodovalo se, pořádaly se svatby, zabijačky a taneční zábavy, aby lidé načerpali sílu na období půstu i na novou hospodářskou sezónu.


Masopustní průvody

Vrchol masopustu přichází v posledních třech dnech – v neděli, pondělí a úterý před Popeleční středou. Právě tehdy se konaly a dodnes konají masopustní průvody, při nichž masky obcházejí vesnici či město, vstupují do domů, tančí, hrají scénky a vybírají výslužku. Průvod mívá pevný řád, své vůdce, hudební doprovod i závěrečný obřad, kterým symbolicky končí masopustní období – pohřbívání basy, kobyly nebo samotného masopustu.

Masopustní průvody nejsou jen dávnou tradicí. Dnes se v mnoha městech a obcích po celé České republice masopust znovu pořádá – někde jako tradiční obchůzky, jinde jako komunitní slavnost. Vedle tradičních masek se v průvodech objevují i nové postavy, reagující na současný svět. Masopust tak zůstává živou tradicí, do které se může zapojit každý.

A právě účast v průvodu je jedním z důvodů, proč má smysl si masku vyrobit. Nejen dívat se, ale stát se součástí dění.


Masopustní masky

Masopustní masky měly často rituální význam a jejich úkolem bylo ztělesnit určité vlastnosti, síly nebo archetypy. Člověk v masce na čas přestával být sám sebou a přijímal roli, která s sebou nesla jasně dané chování. Maska zároveň poskytovala anonymitu a odvahu k rozpustilejšímu jednání, než jaké bylo běžně dovoleno.

Mezi nejtypičtější masopustní masky patří Medvěd, jedna z nejstarších doložených postav. Symbolizuje plodivou sílu, zdraví a úrodu, proto s ním ženy v průvodu tančily. Často jej doprovází medvědář, který jej „hlídá“. Další výraznou maskou je Kobyla (nebo Klibna), někdy tvořená dvěma lidmi. V některých regionech je kobyla na závěr masopustu symbolicky popravena a znovu oživena jako očistný rituál.

Objevují se také postavy jako Masopust nebo Bakchus, zosobnění hodování a nestřídmosti, Smrt a Půst, kteří připomínají blížící se konec veselí, Turci a Hejtmani s obřadními tanci, Strakáči a Laufr, kteří průvod vedou a mluví za něj, nebo Slaměný, jehož sláma měla přinášet plodnost hospodářství.

Typické masopustní masky jsou často velké, prostorové a nošené na celém těle. Nejde jen o obličejovou masku, ale o celkovou proměnu postavy – zvíře, bytost nebo symbol. Právě tato výraznost dává masopustu jeho zvláštní atmosféru a odlišuje jej od běžného maškarního karnevalu.


Výroba masopustní masky v oddíle

Masopust nabízí skvělou příležitost, jak do oddílové činnosti zapojit tvořivost, spolupráci i poznávání lidových tradic. Výroba masky může být společným projektem, na kterém se podílejí děti různého věku, a výsledná maska pak může posloužit při oddílovém masopustu, průvodu nebo návštěvě některé z veřejných slavností.

V následující fotoreportáži se zaměříme na detaily dvou relativně jednoduchých masopustních masek – Myši a Medvěda. Můžete se inspirovat a podobné masky si vyrobit sami.

Masky se nosí na těle a sahají vysoko nad hlavu svého nositele.
Na těle drží pomocí jednoduchých kšandiček z popruhů, ze kterých vedou 4 bambusové tyče, které tvoří základ těla masky.
Kšandičky je dobré měřit přímo na těle nositele, aby dobře padly.
Popruhy přes rameno jsou dvojité (přeložená sešitá látka). Po prostřižení pak vnikne kapsa, do které se zastrčí bambusová tyč.
4 tyčky vedou nad hlavu nositele. Tam jsou spojeny v našem případě na papírovou skruž (uříznutá kobercová roura, ke které jsou bambusové tyče přichyceny drátem a tavným lepidlem.).
Tím vznikne kostra masky. A zbytek již záleží na vaší fantazii. Velké obličeje myši a medvěda vznikly kašírováním na hliněné kopyto. Tělo masky je možné zakrýt látkami či závěsy…

Chcete-li se masopustu skutečně zúčastnit, nestačí jen přihlížet. Maska je vstupenkou do světa, kde je na chvíli dovoleno být někým jiným.

 

Téma Tradice a zvyky

Správný oddíl by neměl zapomínat na lidové tradice a zvyky, které mohou obohatit jak samotnou činnost, tak i kulturní přehled členů oddílu. Ostrov nápadů pravidelně přináší náměty na tradiční zvyky a hry spojené s lidovou tradicí.

  • Zobrazit člálnky a hry na téma Tradice a zvyky

  • Co je to téma?. Některé články a hry propojujeme do tematických celků - témat. Tato témata mohou být inspirací a pomohou vám sestavit pestrý program (na schůzku, výpravu, …) celkově zaměřený na zvolené téma.
    Vybíráme z tématu Tradice a zvyky

    Přidat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Share This