Bariball
|Bariball stavíme na každém táboře. Jde o hru, ve které dva soupeři odbíjí míč přivázaný dlouhou šňůrou na vysokém kůlu a snaží se ho na tento kůl namotat.
Bariball je oblíbená hra, kterou táborníci mohou využívat ve chvílích volna. Hra je fyzicky poměrně náročná a i divácky atraktivní. Pro delší zápasy silnějších soupeřů je dobré obalit si ruku šátkem proti otlučení.
Stavba bariballu
K postavení bariballu potřebujeme asi 6m dlouhý kůl, který na volném prostranství zapustíme zhruba 1m do země – musí pevně držel. Na jeho vrchol uvážeme lanko (prádelní šňůru), na kterou asi 80 cm nad zemí připevníme vhodný míč (ideálně starší volejbalový). Míč musí na šňůře dobře držet, je proto dobré ušít si již doma upínací popruh (viz foto). Jako náhradní řešení poslouží zabalení míče do pevnějšího šátku.
Dále ještě rozdělíme území kolem kůlu středovou čárou (například zbylou prádelní šňůrou).
Pravidla hry
Pravidla hry jsou jednoduchá. Hrají dva soupeři, každý se pohybuje jen ve své polovině kruhu. Jeden hráč odbíjí míč po směru hodinových ručiček, druhý v protisměru. Když se hráči podaří „prostřelit“ soupeře tak, že míč obletí kolem dokola kůlu, vznikne na šňůře závit. A vyhrává ten, komu se podaří šňůru úplně zamotat ve svém směru.
Důležité je, že hráč smí praštit do míče vždy pouze jednou a další ránu smí dát teprve tehdy, když se míč znovu vrátí ze soupeřovy poloviny (předem po odbití nebo zadem po otočce). Také po odražení míče od kůlu je povolen druhý úder.
Úder do provazu je zakázaný, pokud nastane, dostává hráč jeden trestný závit (jakoby hráč míč nezachytil, zastavit míč rukou o provaz je totiž mnohdy podvědomý pohyb v případě, že jinak by už míč prošel kolem hráče).
Hra začíná, rozhodčí (resp. někdo z diváků) pustí míč z okraje hřiště podél středové čáry a po jeho odražení od kůlu je možné začít hrát.
Název hry
Název hry byl dlouho předáván pouze ústně, takže existuje mnoho variant. Zvolili jsme jen jednu z mnoha verzí: bariball, barryball (sborník oddílu Mamuti a komentář k článku), barriball (na stránkách oddílu Bílý Orel), barri-ball (na stránkách pražské skautské Dvojky ale s tenisovým míčkem). V zahraničí jsou podobné hry známé pod názvem spiroball a tetherball. V některých variantách je na šňůře tenisák místo volejbalového míče, pak se odbíjí dřevěnými pálkami.
Ach, můj Bože! Čtyřicet let se po něm marně rozhlížím, a konečně zázrak!
Tahle fantastická hra se hrávala pod názvem BARRYBALL na šífáckém (ČSPLO) táboře v Družci u Kladna. Tábor tradičně vedla parta nadšenců, kteří nám, dětem, připravovali nezapomenutené zážitky. A barrybal nesměl scházet. Ovšem nehrál se s běžným míčem, nýbrž s medicibalem. To teprve bylo maso! Milovali jsme to. Medicinbal měl nádavkem tu výhodu, že díky šněrování umožňoval snadný úvaz.
Hm, dneska děcka zobou antidepresiva; přitom by jim mnohdy stačila trocha dobrodružného nepohodlí a samozřejmě – barrybal.
Potěšení je na naší straně. Zajímá nás každá vzpomínka a obohacením je i obměna s medicinbalem (to tedy skutečně muselo být maso). Dík za komentář, třeba se přidají i další (původ a rozšíření této hry zatím halí mlha dávných časů).