Stopovací hříčky na sněhu

Využijte na výpravě s oddílem či na rodinné procházce neporušenou sněhovou pokrývku k drobným hříčkám, které pobaví a přivedou pozornost ke stopování. Vyberte si z našich námětů a stopujte.

Stopování je častým námětem her na oddílových výpravách, ale kupodivu jde spíš o letní, než zimní zábavu. Pokud narazíte na neporušený sníh, můžete si užít stopování při drobných hříčkách, co hrdlo ráčí. Z následujících námětů si můžete vybrat jak pro oddíl starších, tak pro malé děti při rodinném výletu.

Copak se tu dělo?

Vedoucí připraví okružní stopovací trasu s délkou kolem 100–300 m podle terénu a množství sněhu. Ze souvislé stopy vedoucí odbočí vždy po 10–30 m do a udělá jeden rozpoznatelný stopovací prvek (náměty viz níže). Pak se vrátí do stopy a pokračuje k dalšímu zastavení. Poté jde celý oddíl po stopě a u každého prvku se společně snaží rozpoznat, co vedoucí dělal. Stopovací prvek je dobré dělat vždy na stejnou stranu od stopovacího okruhu (nejlépe vně okruhu), aby se oddíl při čtení stop mohl držet na druhé straně stopy a prvky nerozšlapal.

Možné stopovací prvky:

• chůze pozadu
• chůze v podřepu
• skákání po jedné noze
• žabáky
• chůze několik kroků vpřed a návrat pozadu ve stejné stopě
• usednutí do sněhu
• hvězda
• uklouznutí
• zakopnutí a pád do sněhu
• ulehnutí do sněhu na záda
• ulehnutí do sněhu na bok
• podupávání na místě k zahnání zimy
• chůze s hůlkou nebo klackem
• kulhání
• a spousta dalších možností

Bodování

U stopovacích hříček je lepší zaujmout děti čtením stopy, různé výklady jsou často i docela zábavné. Bodování je v tomto případě obtížnější a poněkud hru prodlužuje, což může být v zimě problematické. Proto jsme hru zařadili mezi pocitové hříčky. Pokud ale kooperativní průběh nestačí, je samozřejmě možné hříčku bodovat. Například: Všichni si prvek prohlédnou (stojí uvnitř kruhu, aby stopovací prvek neponičili). Koho napadne, co stopa znamená, přihlásí se a řekne svůj návrh. Pokud aspoň trochu odpovídá stopě, vedoucí ho přijme, aniž by dal najevo, jestli je správný. Relevantních návrhů může být několik. Všichni, kdo podali přijatý návrh, pak mají jeden bod. Když už nikdo nemá další nápad, rozhodne se každý z oddílu, jestli se k některému návrhu přikloní. Všichni (včetně navrhovatele), kteří se přikloní ke správnému řešení, mají také bod. Pokud nikdo nenavrhl správné řešení, mají bod ti, kteří se k žádnému návrhu nepřiklonili.

Stopovací kolečko

Úlohu vedoucího z hříčky „Copak se tu dělo?“ převezmou sami hráči a společně procházejí okružní stopovací trasu. Vždy po 10-30 m se všichni na chvíli zastaví, poslední udělá vně okruhu stopovací prvek. Zastávka musí být krátká, ostatní hledí dopředu a čekají. Když je prvek hotový, přejde dotyčný dopředu, všichni popojdou 10–30 m a vše se opakuje (dokud se všichni nevystřídají). Při druhém kole padají návrhy, jak stopovací prvek vznikl. Autor počká, až se nápady vyčerpají a pak řekne, co ve sněhu dělal. Jen nedoporučujeme tuto hříčku bodovat, protože není zajištěno, že stopovací prvek bude smysluplně čitelný.

Stopové kreace

Účastníci se rozejdou po opět nejlépe okružní stopě a v pravidelných rozestupech dostanou příležitost vytvořit (opět lépe vně okruhu) ve sněhu kreaci, tvar či abstraktní dílo ze stop a otisků (nikoliv kreslením). Každou kreaci je třeba označit, nejlépe číslem ve sněhu (v kroužku pro snadnější nalezení). Na vytvoření kreace nechte cca 10–15 minut času. Pak projde oddíl společně celý okruh znovu. U každé kreace se všichni zastaví a autor může podat krátký výklad. Hráči si zapamatují čísla tří kreací, které se nejvíce líbily. Po projití celého kolečka se sečtou tipy tří nejlepších od všech zúčastněných a je možné vyhlásit nejlepší kreaci.

Rodinné stopování pro nejmenší

Na neporušeném sněhu jde dvojice (maximálně trojice) klikatě, může se držet za ruce a různě si vyměňovat místa, jít pozadu, otočit se na místě, udupat kolečko ve sněhu, prohlížet si strom, poponést jeden druhého, atd. Stopa nesmí být moc složitá a překrývat se. Potom všichni stopu procházejí podruhé a vyprávějí, co dělali – tady jsme se otočili, tady jsme šli pozpátku, atd. Hříčka je mnohokrát vyzkoušená a spolehlivě zabaví předškolní děti. Je k tomu potřeba jen nevelký kousek nepošlapaného sněhu.

Při přípravě jistě přijdete i na další obměny. Důležité je, že při těchto hříčkách se pozornost dětí obrátí ke stopám ve sněhu a k jejich čtení. Přejeme dobrou zábavu a aspoň kousek nepošlapaného sněhu.