Putování chvostoskoků

Možná vás na táboře zaujmou podivné, nepostřehnutelně pomalu putující šedomodré šmouhy na zemi v lese. Při bližším pohledu zjistíte, že jde o statisíce chvostoskoků.

Nepatrný členovec chvostoskok dokáže vytvořit statisícové kolonie pomalu se pohybující lesem. Při prvním pohledu vidíte jen jakousi neurčitou šmouhu na zemi, ale pak zjistíte, že se ta šmouha pohybuje rychlostí několika metrů za hodinu. Jde o kolonii chvostoskoků, která se vydala hledat nové teritorium.

Některé druhy chvostoskoků žijí v půdě, jiní pod kůrou stromů či pod opadaným listím. Udává se, že v některých místech žije až 200 000 jedinců na metr čtvereční. Živí se rozkládajícími organickými látkami, řasami, houbami, rostlinným pletivem nebo pylem. V květináčích moc vítaní nejsou, ale jinak ale jde o tvora, který významně pomáhá při vzniku úrodného humusu.

Mechanismus komunikace při startu společného putování není přesně známý. Zdálky vypadá kolonie chvostoskoků jako rozsypaný tmavošedý písek nebo saze. Chvostoskoci se pomalu pohybují pomocí krátkých nohou. Hlavní způsob pohybu ale obstarává skákací vidlice na zadečku, díky které se chvostoskoci (věrni svému jménu) vymrští několik centimetrů nahoru a dopředu.

Chvostoskoci patří ke členovcům, různé druhy žijí v odlišném prostředí, kromě již uvedených je najdete také na vodě nebo pod sněhem. Zjara v horách dokonce jeden z druhů dokáže ve svém typickém šmouhovitém útvaru putovat i po tajícím sněhu. Na fotografii je zase vidět, jakou překážkou pro chvostoskoky je vyčnívající kořen, u kterého se část kolonie zdržela, zatímco zbytek putuje dál.

Až se příště zastavíte u nezvyklé pomalu se sunoucí kolonie malých členovců, budete vědět, s kým máte tu čest.