Bezpečnost a legislativa při práci s dětmi

Přehled základních pravidel bezpečnosti a odpovědnosti při práci s dětmi v tábornických a turistických oddílech v přírodě i ve městě. Článek obsahuje odkazy na platnou legislativu.

Bezpečnost při práci s dětmi

Především je asi třeba říct, že naším cílem není absolutní bezpečnost. Chceme-li děti vést k samostatnosti a nabídnout jim dobrodružství, ani to není možné. Ale musíme udělat maximum, aby se nikomu nic nestalo, být si vědomi rizik, a pokud možno vyloučit všechna zbytečná.

Vedoucí a instruktoři vykonávají svou činnost dobrovolně, ve svém volném čase a bez nároku na odměnu, jsou tedy dobrovolníky. Pro dobrovolnickou práci neexistuje žádný ucelený právní předpis, platná legislativa upravuje spíše povinnosti pořádajících organizací (1). Stejně jako dosud neexistuje zákon o práci s dětmi a mládeží, ačkoli snahy o přijetí zde v obou případech byly. Osobně se domnívám, že je to tak lepší.

Některá pravidla bezpečnosti najdeme v různých speciálních právních předpisech (ty jsou v následujícím textu označeny), většina jich ale vychází ze zdravého rozumu. Proč se jimi tedy musíme řídit? Tedy kromě toho, že bezpečnost dětí je pro nás důležitá sama o sobě? Neseme za svěřené děti odpovědnost. Čím lépe budeme dodržovat pravidla bezpečnosti, tím lépe se budeme moci hájit, pokud se nakonec přeci jen něco stane. Před svým svědomím, před rodiči i před soudem, kdyby na to došlo. A že se toho může stát dost…

Odpovědnost

Pokud už se „něco“ stane, nastává zkoumání, kdo je za „to“ odpovědný, což rozhodně není jednoduchý úkol. Podle okolností může totiž nést svůj díl viny organizace, hlavní vedoucí, i když u „toho“ nebyl, vedoucí či instruktor, který u „toho“ byl, a třeba i zraněné dítě, pokud neposlouchalo své vedoucí. Platí ale, že:

Každý nese odpovědnost za skutečnosti, jimž měl a mohl v rámci svých možností a zkušeností zabránit buď přímo, nebo správným poučením.

A odpovídáme nejen za to, co se stane dětem, ale též za to, co oddílové děti provedou někomu jinému v době, kdy je máme na starosti (2).

Hlavní zásady bezpečnosti

(platí pro všechny následující odstavce)

•  Znejte základní bezpečnostní pravidla popsaná níže, protože pak lépe předem odhadnete rizika.
•  Poučte děti přiměřeně jejich věku o bezpečnosti před každou pro ně novou činností.
•  Vždy mějte při ruce lékárničku a vězte, kde je v klubovně.
•  Mějte přehled o svých dětech, nejen o jejich počtu, ale i o jejich slabostech a schopnostech.
•  Udržujte dobré vztahy s rodiči.
•  Řiďte se zdravým rozumem. I hra na slepou bábu může být nebezpečná, pokud jste na kraji propasti.

Hry v terénu

•  Dostatečně jasně a pochopitelně vymezte dětem hranice území.
•  Dejte dětem signál, který je v celém území slyšet.
•  Určete místo srazu a způsob ukončení hry.
•  Správně odhadněte, jak staré děti se zvládnou pohybovat po území samy.
•  Pokud je hra akční, mějte v terénu dostatek vedoucích schopných pomoci, kdyby se něco stalo.

Právní poznámka: Podle lesního zákona (3) můžeme vstupovat do lesa, a to i když je les soukromý. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny(4) smíme vstupovat i na louky, ale jen pokud jsou ve vlastnictví státu, obce nebo jiné právnické osoby. Jenomže zákon povoluje průchod, nikoli hraní si na louce.

Noční hry

• Platí ještě více vše, co bylo řečeno výše (co se týče území, signálů, srazu, atd.).
• Po tmě v lese je opravdu lepší neběhat.
• Naším cílem by spíše mělo být naučit děti nebát se tmy a samoty, než je vystrašit.
• Po noční hře děti opravdu spočítejte. Pravděpodobnost, že se někdo ztratí, je mnohem vyšší.
• Nezapomeňte, že po noční hře se děti musí vyspat.

Více viz. Noční hry.

Než pošlete děti někam samotné

• Poučte děti, co mají dělat, když se ztratí.
• Výslovně je upozorněte na to, co nemohou samy dělat (koupat se, lézt na skály apod.) a jak se mají pohybovat např. po silnici.
• Dohodněte se s dětmi, zda se smí rozdělit, případně na jaké skupinky.
• Dejte jim s sebou kontakty na vedoucí (nejlépe všem dětem) a základní lékárnu s poučením (případně i mobilní telefon).
• Buďte vždy připraveni na telefonu.
• Určete nejpozdější čas návratu, pokud nesplní určený úkol.

Na výletě v přírodě…

• Držte se pohromadě tak, abyste měli přehled o prvních i posledních. Nejlépe si určete jednoho instruktora či vedoucího, který hlídá předek a trasu, a jednoho, který hlídá konec.
• Neužeňte nejslabšího. Zvolte trasu i zátěž přiměřenou věku. Orientačně může pomoci pravidlo, že maximální délka výletu nemá být větší než dvojnásobek věku dítěte a děti mladší devíti let by neměly nosit na vícedenní výlet batoh se všemi věcmi.
• Hlídejte, aby děti dost pily a chránily se proti slunci.

…a na silnici

• I na chodce se vztahují pravidla silničního provozu.
• Je-li chodník, běžte po chodníku (6).
• Jinak choďte vlevo, v řadě za sebou a bez mezer (7).
• Mějte vedoucího vpředu i vzadu, je-li jen jeden, pak vzadu.
• Je-li snížená viditelnost, mějte reflexní prvky i pro děti (8). Pokud jdete ve skupině, použijte červené světlo vzadu a bílé vpředu, nesené tak, aby neoslňovalo řidiče, nebo oblečte prvního a posledního do pořádného reflexního kusu oděvu (prvek v tomto případě nestačí) (9).

Ve městě…

• Pokud je méně než 50 m od vás přechod, podchod nebo nadchod, musíte jej při přecházení přes silnici použít.
• Pokud je přechod, podchod nebo nadchod více než 50 m, můžete po pořádném rozhlédnutí přejít (10).
• Při přecházení přes vozovku přecházejte najednou a pohromadě. Pokud není vpředu vedoucí, poučte přední děti, aby vždy před přecházením vyčkali na vás, a hlídejte silnici, dokud všechny děti nepřejdou.

…a v dopravních prostředcích

• Pokud to jde, tak aspoň jeden vedoucí nastupuje první a jeden poslední.
• Řekněte dětem, kam jedete.
• Spočítejte děti před cestou i po ní.

Oheň

• Oheň se nesmí rozdělávat v lese, ani 50 m od jeho okraje (majitel lesa může povolit výjimku). (11)
• Ale i na louce smíte rozdělat oheň jen se souhlasem majitele.
• Ohniště připravte tak, aby v dosahu plamenů nebylo hořlavého (samozřejmě s výjimkou dřeva, které přikládáte). Je dobré ho odhrabat na hliněný podklad, obložit kameny či vysypat pískem. Nebezpečné jsou zejména kořeny či hrabanka, které mohou způsobit požár i po několika dnech.
• Dejte pozor, aby děti u ohně na sobě neměly umělé materiály. Nevěřili byste, jak rychle dokáže zmizet třeba rychleschnoucí ručník po dopadu jiskry.
• Zvažte rozdělávání ohně ve velkém větru (létají jiskry) a po období dlouhého sucha.
• Chcete-li ohniště opustit, ujistěte se, že je oheň dokonale uhašen.

Koupání

• Děti se mohou koupat jen s vedoucím, který je dobrým plavcem a je schopen poskytnout záchranu tonoucímu.
• Je dobré, pokud je alespoň jeden dospělý i na břehu, protože má o dění mnohem lepší přehled než z vody.
• Koupat se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivním cvičení.
• Koupání dětí přizpůsobte počasí, fyzické zdatnosti dětí a jejich plaveckým schopnostem. (12)
• Děti nejprve spočítejte a rozdělte na plavce a neplavce.
• Vymezte pravidla, kam až smí děti plavat, a určete, kdy vylezou ven z vody.
• Než pustíte děti do vody, prověřte hloubku a dno.
• Ověřte si, zda je v rybníku koupání povoleno (resp. nebylo zakázáno majitelem nebo hygienikem), a zda voda není znečištěna ať již chemicky či sinicemi apod.

Více viz. Koupání a hry do vody.

Bouřka a vichřice

• Jste-li při bouřce venku, vyhněte se otevřeným pláním a osamělým stromům. Raději odložte kovové předměty jako například deštníky či hrábě.
• Pokud to jde, ukryjte se v budově, údolí či alespoň hustém nízkém lese.
• Nebezpečné nejsou jen blesky, ale též nárazy větru. Lepší louka v údolí než vzrostlý smrkový les.

Práce s nářadím, střelba z luku

• Nářadí mějte vždy v dobrém stavu, ostré a neuvolněné.
• Dobře zvažte, komu dovolíte s nářadím pracovat, a o správném zacházení ho poučte (13).
• Součástí poučení by mělo být:
  • že s ostrými nástroji se pracuje směrem od těla (no dobře, pořízem ne)
  • že se štípe jen na pevném dřevěném podkladu
  • že je třeba dávat pozor i na své okolí
  • jak se nářadí správně nosí
• Nářadí i hřebíky vždy po práci ukliďte.
• Střílet z luku dovolte dětem jen pod vaším dohledem. Vymezte a bedlivě sledujte prostor pro střelbu, ať do něj někdo náhodně nevstoupí.

Elektrický proud

• S elektrickými předměty dovolte dětem pracovat, je-li to pro ně v jejich věku obvyklé. Zapnout sporák pravděpodobně mohou, ale vrtačka jim do ruky ještě nepatří.
• Nepouštějte draky poblíž elektrického vedení (a nedotýkejte se drátů).
• Mějte pod kontrolou poškozené zásuvky a spotřebiče.

Před schůzkou a po ní

• Mějte přehled o tom, zda má dítě ze schůzky odcházet samo nebo s rodiči. Pokud odejde samo dítě, které samo odejít nemělo, a něco se mu stane, je to vaše odpovědnost.
• Když vám nějaké (zejména starší) dítě nepřijde na akci, na které být mělo, raději si to u rodičů ověřte, zvlášť pokud se to děje častěji (jestli třeba nechodí „za oddíl“).
• Vyzvednout dítě z družiny může pouze zákonný zástupce, většinou tedy rodič, nebo kdokoli s jeho souhlasem, což platí i pro vedoucího či instruktora. Souhlas může být udělený i obecně (někdo z oddílu toho a toho), pokud to tak stačí rodiči i družině.

Když se stane úraz

• Nejprve samozřejmě zajistěte první pomoc
• Podle okolností zavolejte sanitku nebo dopravte zraněného do nemocnice.
• Informujte rodiče zraněného a vedoucího vaší organizace.
• Nezapomeňte se postarat o ostatní děti.