Lesní požáry

Nebezpečí požáru v létě nabývá na aktuálnosti. Stojí za to si dát pozor, protože následky neopatrnosti bývají fatální.

Kdo jednou zažil, nebo i jen z dálky viděl lesní požár, bude se mnou souhlasit, že rozhodně není o co stát. Z hlediska táboření a táborových ohňů je proto lepší trochu se zamyslet předem než potom mít na svědomí katastrofu. Ono totiž zapálit les nedá až takovou práci.

Ne vždy je na vině člověk, zapálení může způsobit blesk. Ale pokud požár vznikne neopatrností, bývá (kromě vyložené pitomosti s neuhašeným ohněm či odhozeným nedopalkem) příčinou hlavně velké sucho a velký vítr.

Zákon říká, že oheň u nás se nesmí rozdělávat v lese, ani 50 m od jeho okraje. Tenhle zákaz může svým povolením zmírnit majitel lesa. Ale přiznejme si, zákonem stanovená vzdálenost se ne vždy dodržuje. Člověku se zdá, že má dost zkušeností, aby možným problémům zabránil. A to je právě největší omyl.

Sucho

Jestliže je les vyschlý, může požár snadno vzniknout od špatně uhašeného ohně, nebo od kořínků či rašeliny, kdy oheň prodoutná od ohniště spodem. To není vtip, prodoutnání rašelinou nebo po kořínkách je reálná hrozba. Osobně jsem byl svědkem takového prodoutnání na vzdálenost asi 8 m! Doutnání naštěstí prozradil kouř, takže požár nevznikl, ale bylo namále. Proto při velkém suchu oheň raději nezapalujte, nebo aspoň prolijte ohniště předem vodou, nenechávejte oheň hořet dlouho a co nejdříve uhaste opět důkladným prolitím vodou.

Vítr

Ještě horším nepřítelem při vzniku požáru je velký vítr. Pokud se podaří větru zachytit plameny, žene je před sebou obrovskou rychlostí a člověk nedokáže plameny uhasit. Právě tak může vzniknout požár třeba od turistického vařiče, kdy oheň přeskočí na suchou trávu a vítr ho rozdmýchá. Například obrovský požár v národním parku Torres del Paine v Chile (který je pověstný neustálým silným větrem) způsobil na konci roku 2011 izraelský turista, který chtěl spálit odpadky, aby je nezanechal v přírodě. Plamen přeskočil na trávu a vítr ji rozdmýchal tak rychle, že nešťastný turista neměl šanci. Shořelo více než 100 čtverečních kilometrů lesa a dokonce roztál i jeden z malých místních ledovců. Dnes o této události vyprávějí ohořelé kmeny stromů, viz foto. Ostatně o něco dřív, v roce 2005, zde měl podobně smutnou zkušenost s vařičem a větrem i český turista.

Následky zůstávají mnoho let

Jestliže se sucho a vítr spojí, jde o vraženou kombinaci, kterou není radno podcenit. S požáry bojují v sušších oblastech na celém světě. Na fotografiích vidíte lesní požáry v oblasti Utahu Kalifornie v USA v roce 2017. Po obloze se táhne obrovský kouřový pás, slunce je vidět jen jako zarudlý kotouč a světlo se mění v podivné přítmí. Boj proti požáru zaměstnává desítky i stovky hasičů a mnoho techniky, přesto se požár dlouho nemusí dařit dostat pod kontrolu.

Požár, to ale nejsou jen plameny šlehajícími k nebi. Kdysi dávno jsem procházel lesy nad Tokání v Českém Švýcarsku a uviděl zčernalé jehličí, které z dálky vpadalo, jako staré spáleniště. Tady asi hořelo, řekl jsem si, a šel se podívat. Jenže ouha, zpod boty vybafl roj jisker a lehký dým. Spěchal jsem k chatám Na Tokáni, abych nahlásil, co jsem viděl. Stále jsem si nebyl jistý, že jde o požár, protože jsem plameny nikde neviděl. Za chvíli dorazili hasiči a ujistili mě, že opravdu o požár jde. Pak si hodili na záda výzbroj a vydali se spěšně vzhůru do kopce. I takovou podobu může mít požár. Shodou smutných okolností zničil požár v roce 2020 (tři roky po napsání tohoto článku, doplněno při aktualizaci) samotné historické chaty Na Tokáni, kde jsem před lety požár ohlašoval.

Buďte proto vždy opatrní při posezení u jakéhokoliv ohně a v případě déle trvajícího sucha a silnějšího větru zvažte, jestli opravdu musíte oheň rozdělávat.

Texty Ostrova nápadů průběžně aktualizujeme i podle připomínek čtenářů. Tento text byl naposledy upraven v březnu 2022.