Recenze knih na Ostrově nápadů se převážně týkají tábornických příruček. Trochu výjimečně se dnes věnujeme knize ilustrací malíře Bohumila Konečného. Snad proto, že potěší každé tábornické srdce.

Bohumil Konečný zvaný Bimba dokázal skvěle zachytit pohyb a z jeho ilustrací je přímo cítit dobrodružství a napětí. Z tohoto pohledu je radostí knihou i jen zalistovat. V nové publikaci jsou k vidění téměř kompletní převážně černobílé ilustrace celkem sedmi Foglarových knih a některé časopisecké ilustrace spojené s tímto autorem.

Velmi často jde o kvalitní současné reprodukce originálů v kvalitě, jakou si tehdejší grafici nemohli dovolit. Je třeba poděkovat editorům Janu Hosnedlovi a grafikovi Filipu Konečnému za práci, která se za takto obsáhlým projektem skrývá.

Kdo by neznal obálku knihy Pod junáckou vlajkou, kde stojí Mirek Trojan s rukama založenýma v bok a s totemem po pravé ruce. Ilustrace Bohumila Konečného provázely nejen foglarovky ve 40. a hlavně v 60. letech minulého století.

Pro Bimbovy i Foglarovy fanoušky je zajímavé srovnání originálů skic a různých variant některých známých ilustrací. Je skoro napínavé sledovat, jak se ilustrátor propracovával ke konečné verzi.

Dalším zajímavým poznatkem je forma spolupráce ilustrátorů Bohumila Konečného a Gustava Kruma na konci 60. let. Termíny pro ilustrátora byly naprosto šibeniční vzhledem k překotné snaze nakladatelství Olympia vydat co nejvíce foglarovek, protože po okupaci roce 1968 se rychle blížil konec svobody. Proto přátelé a kamarádi Konečný a Krum u několika foglarovek spojili své síly z důvodu co nejrychlejší práce. I tak řada knížek Jaroslava Foglara kvůli nastupující normalizaci nesměla vyjít.

Trochu otázkou je volba papíru jemně krémové barvy. Možná je to kvůli černobílým ilustracím, kterých je v knize většina, a které na krémovém papíře vynikají. Horší je to s barevnými ilustracemi, které samozřejmě získávají mírně krémový nádech.

Celkově však kniha ilustrací z románů a povídek Jaroslava Foglara rozhodně potěší. Pečlivě zpracovaný přehled osudů Bohumila Konečného od Jana Hosnedla, doprovázený mnoha fotografiemi a ilustracemi, provede čtenáře nelehkým životem malíře, který zemřel 14. ledna 1990 a na svobodném vydání Foglarova díla se bohužel podílet nemohl.

Bimba Kreslí Foglara

• Edičně připravili Jan Hosnedl a Filip Konečný
• Vydal Středoškolský klub ASK ČR při Gymnáziu v Plzni
• Plzeň 2026
• 200 stran
• Doporučená cena 980 Kč

Jan Hosnedl
Velký znalec a ještě větší propagátor díla Bohumila Konečného, Jan Hosnedl (*1975), edičně připravil pro stejného vydavatele několik knih o ilustracích tohoto autora. Byly to knihy Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného (2018), dále kniha Bimba – Velká kniha komiksů (2022) a konečně s podobnou grafikou obálky kniha Bimba kreslí Foglara (2026). Na všech se podílel grafik Filip Konečný a na té prostřední ještě navíc velký znalec komiksů Tomáš Prokůpek.

The post Bimba kreslí Foglara appeared first on Ostrov nápadů.

Sekery jsou pro táborníky nadmíru důležitý nástroj. Kromě osobních sekerek je třeba pečovat i o společné sekery, které jsou většinou určené pro štípání dřeva do táborové kuchyně. Jak takový šikovný sekerkovník může vypadat?

Uložení společných táborových seker se nesmí zanedbat. Je známo, že co je společné, to nejvíce trpí. Je to dáno nejen tím, že povědomí o společném majetku bylo po desítky let během socializmu zničeno a ani poté se to moc nezlepšilo. Péče o věci společné je totiž obecný problém. A to  bohužel platí i na společné táborové sekery.

Zatímco osobní sekery by měly být uloženy v pouzdře nebo v dřevěném držáku na podsadě tak, aby ostří bylo chráněno proti vlhkosti a zároveň byl chráněn i táborník, u společných táborových seker je to složitější. Uložení nesmí být zdlouhavé, jinak se v rámci táborového shonu nebude dodržovat.

Právě naopak, uložení táborových seker musí být velmi jednoduché, rychlé a přehledné. Jediným pohledem je potřeba zjistit, jestli jsou všechny sekery na svém místě. Pojďme se podívat na různá řešení tohoto zadání.

Sekerová stěna

Celkem jednoduché zavěšení seker na jeden hřebík má velkou výhodu, že je na první pohled vidět, když některá sekera chybí. Nevýhodou tohoto systému je potřeba poměrně velké plochy na uložení více seker a ta není vždy k dispozici.

Sekerový rošt

Zajímavým řešením je sekerový rošt, do kterého je na poměrně malém prostoru možné uložit velký počet seker včetně paliček. Přehlednost je o něco menší. Nevýhodou tohoto řešení je, že táborníci musí být už zkušenější, aby při ukládání seker neutrpělo ostří při kontaktu s jinou sekerou. Případně nedošlo ke škrábnutí o ostří jiné sekery.

Sekerkový stojan

Pohledné je uložení seker do prostorově úsporného stojanu. Uložení je bezpečné a rychlé, sekerky se snadno spočítají a rychlé je také vyjmuté sekery ze stojanu. Za Ostrov nápadů asi nejpraktičtější řešení. Řešení na fotce není úplně dotažené, domníváme se, že sekery by měly být uloženy pod střechou.

Pravidelná kontrola

Jistě nemusíme psát, že uložení seker by mělo být na suchém místě pod střechou, nejlépe v nářaďovém stanu. Během tábora se vyplatí kontrola ostří a nabroušení případného otupení některé sekery. A konečně důkladná musí bát údržba hned po skončení tábora, aby sekery mohly bezproblémově sloužit i příští rok.

Také večerní kontrola počtu seker by měla být v popisu hlídky nebo služby starající se o dřevo do kuchyně. Zapomenutá sekera v trávě dokáže přes noc pěkně zvlhnout a navíc hrozí našlápnutí některým z táborníků. Ale to jsou jistě věci vcelku samozřejmé.

Jak jsou uloženy sekery na tvém táboře? Každý tábor má své podmínky a svoje nápady. Přidej do společné pokladnice možností další střípek, zkušenost a nejlépe i s fotografií. rádi ji do článku přidáme.

The post Nápady pro táborový sekerkovník appeared first on Ostrov nápadů.

Kniha nakladatelství Kazda s tábornickými i dalšími cestovatelskými náměty je v mnoha směrech neobvyklá. Dokonce tak neobvyklá, že možná stojí za to ji zakoupit, i když z tábornického pohledu zase tolik nového nepřináší.

Nezvyklá je už legenda knihy o tom, že jde o zápisky neznámého autora, které Teddy Keen nalezl ve starém ošlehaném kufru kdesi v Amazonii. Ztracená kniha dobrodružství je podle této legendy jen faksimile těchto zápisníků, přepsaná a uspořádaná tak, jak ji neznámý autor kdysi vytvořil.

Velká kniha formátu A4 s mnoha ilustracemi obsahuje zkušenosti z cest celým světem od Afriky po Antarktidu. Kromě praktických návodů kniha nabízí dobrodružné příběhy s motivací k cestování, poznávání, přírodním dovednostem a životu v přírodě.

Čtenář se dozví, jak rozdělat oheň, postavit přístřešek, péct chléb na uhlících, vyrobit kartáček z větvičky nebo se orientovat v divočině. Tábornické a survivalové náměty doprovázejí jednoduché „původní“ ilustrace modrou pastelkou, což je další hodně neobvyklý prvek knihy.

Zmíněné neobvyklosti a jedinečnosti v tomto případě dokonce překrývají obvyklý nešvar zahraničních tábornických příruček, a tím je tendence k radám pro přežití a k boji s nepřátelskou přírodou. Domácí dětský čtenář tyto rady sice rád čte, ale jsou mu povětšinou k ničemu. I zde se mezi těmito „téměř nepotřebnými“ znalostmi praktické informace trochu ztrácejí.

Ale naopak zcela jedinečné je, jak velký prostor kniha věnuje motivačním kresbám a textům s pozváním k cestám, dobrodružství a pobytu v přírodě. Barevné dvoustrany kreslené pastelkami jsou opravdu pozoruhodné. A výzvy k pozorování a kochání obsahuji dokonce i praktické návody. A do této linky zapadá i závěrečné poselství „neznámého“ autora: „Buď dobrý, buď odvážný… a starej se o své rodiče.“

Je pravda, že výzvy k dobrodružným cestám do nejzapadlejších koutů planety trochu ospravedlňují stránky věnované přežití, plavbě na voru  či stavbě obydlí v koruně stromu. Ale to dětský čtenář ocení až o řadu let později. Na druhou stranu je v praktických zkušenostech, radách a ilustracích poměrně málo chyb, což v příručkách o přežitá také nebývá pravidlem. Také tato skutečnost patří k seznamu neobvyklých vlastností této obsáhlé příručky.

Motto knihy navozuje atmosféru legendárního Foglarova textu z knihy s podobně „ztracenou“ Kronikou Ztracené stopy: „Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré…“ V případě této knihy naše doporučení ke koupi nesměřuje tolik k tábornickým dovednostem. Kloníme se k doporučení vydavatele, že je určena pro všechny, kdo sní o volnosti, odvaze a návratu k jednoduchosti.

Čeští vydavatelé Michaela a Václav Kazdovi této britské knihy doporučují jedinečné spojení poezie, romantiky a skutečného know-how o životě v přírodě. Podle nich nadchne malé i velké dobrodruhy, snílky i čtenáře, kteří chtějí na chvíli uniknout do světa, kde všechno voní po dřevě, kouři a dálkách. S tím můžeme souhlasit.

Ztracená kniha dobrodružství

• Neznámý autor + Teddy Keen
• Podtitul: Faksimile zápisníků neznámého cestovatele plná příběhů, dovedností a tajemství divočiny
• Vydalo nakladatelství Kazda
• Brno 2025
• 192 stran
• Doporučená cena 499 Kč

Neznámý autor + Teddy Keen
Podle legendy tuto knihu napsal „The Unknown Adventurer“, tedy neznámý dobrodruh. Kniha údajně reprodukuje nalezené zápisníky, jejichž autor „žil životem neúnavného objevitele, který věřil v odvahu, přátelství a lásku k přírodě.“ Teddy Keen, který zápisníky objevil, je ilustrátor, designér a nadšený cestovatel. Žije v Londýně a zaměstnání v oblasti marketingu vyměnil za cestu spisovatele a ilustrátora dětských dobrodružných knížek. Uvádí, že nalezené zápisky přepracoval proto, aby jejich poselství mohlo inspirovat další generace dobrodruhů.

The post Ztracená kniha dobrodružství appeared first on Ostrov nápadů.

Blíží se největší částečné zatmění Slunce v několika příštích desetiletích. Nenech si ujít sluneční kotouč zakrytý na území Česka až z 88 %. Už ve středu 12. srpna večer krátce před západem Slunce.

Úplné zatmění bude viditelné třeba v Grónsku, na Islandu a ve Španělsku. U nás se plocha zakrytí slunečního kotouče bude pohybovat mezi 83 a 88 %. Zatmění Slunce nastane ve středu 12. srpna večer, proto je výhodné najít si vyvýšené stanoviště s výhledem na západ.

Zatmění u nás začne mezi 19:17 a 19:21. Měsíc bude zakrývat Slunce odspodu, takže rohy slunečního srpku se budou pomalu klonit k západu. Maximální zatmění nastane kolem 20:10 až 20:13. Na východě republiky Slunce zapadne právě kolem maxima. V Praze bude zatmění možné pozorovat od 19:19 s maximem ve 20:11. Slunce zapadne kolem 20:26. Při pozorování bude tedy dvojí stmívání, nejprve kvůli zakrytí Slunce kotoučem Měsíce a po chvíli kvůli opravdovému západu Slunce.

Bezpečné pozorování

Do Slunce není radno dívat se pouhým okem ani během částečného zatmění. Přímý pohled může v mžiku nevratně poškodit zrak. Spolehlivou ochranou nejsou ani sluneční brýle, kouřové sklo, fotografické negativy, CD, či svářečské sklo neznámého typu.

Ještě nebezpečnější je pohled přes dalekohled nebo hledáček fotoaparátu. To je přímo hazardní postup. Optika soustředí sluneční paprsky a může způsobit vážné poranění během okamžiku. Nejjednodušší pomůckou jsou především brýle na pozorování zatmění.

Velmi dobrou a bezpečnou alternativou je promítání, tedy nepřímé pozorování. I malým dalekohledem lze promítnout obraz Slunce na světlou plochu. Promítání (optika obraz převrátí) si můžeš kdykoliv vyzkoušet na obrazu slunečních skvrn. Promítací kabinka na obrázku výše je z víka bedny od banánů a bohatě postačí. Po sestavení je dobré vše zakrýt látkou, aby se zamezilo prosvítání slunečních paprsků. Sestava je podrobně popsána v článku Slunce má skvrny.

Na internetu se lze dočíst, že namíření dalekohledu na slunce může dalekohled poškodit. Není to pravda, nebezpečný je pouze pohled dalekohledem na Slunce, před kterým varujeme výše. Samotnému dalekohledu poškození nehrozí a to ani u přímých dalekohledů ani u zalomených klasických triedrů, jak redakce se redakce Ostrova nápadů ujistila dotazem u Fyzikálního ústavu AV ČR.

Promítat lze i bez dalekohledu. Propíchni do kartonu dírku velkou asi jako špendlíková hlavička a kartonem zakryj otvor v krabici. Na papírovém stínítku se promítne obraz Slunce i s ukousnutým srpkem. Čím větší dírku uděláš, tím rozmazanější bude promítaný obraz.

Radíme vše vyzkoušet při západu Slunce o den dřív. Nastavení promítací soustavy chvíli trvá a není dobré vše zkoušet až při samotném zatmění. Také minimální zaostření konkrétního dalekohledu má limity a velikost krabice musí tuto hranici respektovat. Ale pokud nemáš čas na delší zkoušení, popis zcela improvizovaného promítání zatmění pomocí malého dalekohledu drženého v opřené ruce (viz foto z roku 2015) najdeš také v článku Zatmění Slunce pro táborníky.

 Kdy bude další zatmění?

Pokud Slunce zakryjí mraky, nebo tento článek čteš pozdě a zatmění už proběhlo, mrkni na již uvedený článek Zatmění Slunce pro táborníky, kde najdeš další částečná zatmění na roky dopředu. V každém případě je letošní částečné zatmění Slunce u nás největší nejméně do roku 2060. Za úplným zatměním je nutné cestovat mimo naše území, nebo si počkat do roku 2135. Tak tuhle krásnou sluneční hru nepropásni!

Články na Ostrově nápadů průběžně upravujeme a doplňujeme i podle připomínek čtenářů. Tento text jsme naposledy upravili v srpnu 2026.

The post Srpnové zatmění Slunce 2026 appeared first on Ostrov nápadů.

Sprcha je na letním táboře nutná k celkové očistě. Je ale třeba zajistit spád vody, získat teplou vodu a vyřešit dostatečnou zástěnu. Jak na to? Podívej se na různá tábornická řešení sprchy pro letní tábor.

Připravili jsme stručný přehled nápadů a možností řešení jednoduché táborové sprchy pro klasické letní tábory. Každé řešení skrývá nějaký nápad a myšlenku. Počítej s tím, že některé sprchy jsou již staršího data a nemusí odpovídat současným hygienickým předpisům. Jde především o inspiraci.

Sprcha s ohřevem vody ve stočené hadici.

Klasická sprcha s dřevěnými zástěnami a vchodem zakrytým plachtou. K dispozici je tlaková voda, která se tím pádem dá načerpat do sprchového barelu.

Voda je do vyvýšeného sudu vedena přes sluneční kolektor, což je obyčejná černá hadice v délce cca 10 m stočená na sluníčku. Sud je vidět vzadu na osluněném místě, odtud už jde voda samospádem přímo do sprchy. V teplých slunečných dnech je voda až do večera příjemně teplá, je-li zima, sprcha je pouze pro otrlé táborníky. V daném případě je pro tyto případy připravena sauna, jejíž komín vykukuje vlevo za zástěnou sprchy. Podrobnější popis této sprchy je v samostatném článku.

Průtokový ohřívač vody

Další možností ohřevu vody je oheň. Sofistikovaná samostatná sprcha na teplou vodu vyžaduje trochu organizace a příprav.

Na konstrukci sprchy přibude plachta, která je mimo koupací časy uložena v suchu. Do sudu se napustí voda a rozdělá se oheň na ohřátí vody. Na táboře mají spádovou vodu z výše položené studánky, nebo může být k dispozici tlaková voda. V takovém případě může po ohřátí nastat sprchování a průběžné ohřívání další vody. Jinak je třeba vodu v sudu doplňovat.

Vázaný sprchový blok

Tábornické srdce potěší vázaná konstrukce sprchy. Čistá elegantní vázaná stavba bez potřeby zatloukat kůly do země určitě stojí za pozornost. Teplou vodu mohou táborníci ve sprše využívat díky spádu, sprcha je cca o 5 m níže než táborová kamna, ve kterých se voda ohřívá.

Ohřev vody má na starosti víceúčelový zásobník teplé v táborových kamnech. Rozvod teplé vody na konci kamen je vidět na fotografii. V každém případě děkujeme za svolení k publikaci fotek.

Barel na kladce

Díky nedaleké studni a agregátu s čerpadlem je na tábořišti dostatek vody, která se čerpá do táborového vodojemu a odtud se rozvádí dál.

Barel obstarává vodu do sprchy. Zájemce o sprchování nalije do středně velkého barelu potřebné množství teplé vody z kuchyňských kamen a pak barel vytáhne na kladce do výšky, aby voda měla dostatečný spád. Pak už jen sejde o terasu níž, kde stojí podsada se starším a pro táboření už nepoužitelným stanem. Uvnitř se v klidu posadí na lavici a může se mydlit a sprchovat, dokud mu stačí voda. Právě díky vytažení barelu získá sprcha dostatečný spád a může inspirovat další následovníky.

Armádní sprcha a lázeňská kamna

Existuje také polní sprcha Armády ČR z vojenských zdrojů. Díky vestavěnému topeništi ohřívá vodu podobně, jako selský kotel. Jde o sprchu MKS (malá koupací souprava), ale většinou jde už spíše o možnost pořízení z druhé ruky.

Po ohřátí vody umožňuje sprchování ruční pumpa. Funkční a vojáky prověřený model má sice nevýhodu, že někdo musí při sprchování pumpovat, ale zase se teplou vodou osprchuje více lidí a rychleji. Podobnou funkci mají i lázeňská kamna, ta jdou koupit bez problému, ale rozhodně nejsou nejlevnější.

Solární ohřev vody

Sympatické je použití solárních panelů na ohřev vody ve spojení s vázanou tábornickou stavbou.

Táborová koupelna se sprchou se solárním ohřevem vody je zajímavým propojením tradiční tábornické disciplíny vázaných staveb s moderní technologií. Bylo by zajímavé znát dlouhodobé zkušenosti s porovnání s jinými způsoby ohřívání vody. V každém případě jde o stavbu hodnou tábornické pozornosti.

K solárnímu ohřívání vody je třeba obecně říci, že zásoba teplé vody je omezená. Je zapotřebí využít ji aktuálně a mytí se nedá moc plánovat. Pokud je dlouhodobě špatné počasí, je vhodné mít náhradní možnost ohřevu teplé vody.

Co říkají předpisy

Od 1. ledna 2026 platí novelizovaná vyhláška č. 106/​2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, a souběžně se změnil i zákon č. 258/​2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.  Z pohledu táborové hygieny zůstává povinnost koupání nebo sprchování v teplé vodě alespoň jednou za týden.

Tolik hygienické předpisy. Pokud od výše zmíněného vydání vyhlášky uplynul delší čas, zkontroluj raději, jestli ještě platí. V každém případě přejeme příjemné tábornické sprchování.

The post Nápady pro táborové sprchy appeared first on Ostrov nápadů.

Pokračujeme v přehlídce zajímavých staveb a nápadů na letních táborech. Navštívili jsme tábořiště oddílu Skarabeus, úhledné místo, kde pod dohledem týpí probíhá parádní letní tábor.

Tábořiště je v úzkém údolí malého potoka obklopeného pískovcovými skalami. V místě, kde se údolí trochu rozevírá, je směstnána asi desítka týpí a s nimi i jeden stan Zubřík. Oddíl Skarabeus patří ke skupině Čtrnáctka dětské organizace Kondor a v tomto místě táboří již téměř 30 let.

Zaujala nás vázaná konstrukce jídelny

Největší pozornost na tábořišti k sobě poutá impozantní vázaná kuchyně s jídelnou. Je sice ukrytá mezi stromy, ale každého táborníka potěší krásnou vázanou konstrukcí. Stavba nemá žádné sloupky v zemi, dá se jednoduše rozebrat a po táboře na jejím místě zůstane jen základová deska kamen. Na ní se příští rok opět postaví nízká kamna a sváže loňská konstrukce jídelny.

Jídelna má na boku dvě trojnohy, které podpírají hlavní nosné kulatiny. Od paty trojnohy zpevňují kraj střechy další dvě tyče na každé straně. To je konstrukčně vše, trojnohy nesou celou váhu stavby.

Konstrukce je jednoduchá a žádný kůl není zakopán do země, je proto záhodné ukotvit ji proti větru. Na daném tábořišti to není nutné, protože v úzkém údolí mezi stromy se vítr nemůže tolik rozběhnout.

Táborová kamna a teplá voda

Nízká táborová kamna nutí možná kuchaře trochu ohýbat záda, ale prý hodně spraví dlouhé vařečky. Výhodou je jednoduchá a rychlá každoroční stavba.

Měch slouží v případě potřeby k rychlému roztopení nebo nažhavení kamen při vaření. Zajímavý je kovový sud s dvířky, který je v kamnech napevno zabudován. Slouží k průběžnému ohřívání teplé vody pro potřeby kuchyně.

Dvířka sudu jsou na pantech a dají se otevřít díky dřevěnému madlu. Ohřívání vody funguje samo, jen se samozřejmě nesmí zapomenout včas vodu do sudu dolít.

Ešusovník a hrnečky

Další z mnoha typů ešusovníků. Je dlouhodobě ověřeno, že ešusy je lepší mít v prostoru kuchyně a nikoliv ve stanech. Jednak jsou po ruce, ať už člověk přichází k jídlu odkudkoliv, a jednak se lépe kontroluje čistota. Ešusy jsou zde uložené na policích speciální kryté stavby.

Nezeptali jsme se, jestli se při náporu strávníků nemůže stát, že někdo do ešusovníku drcne a všechny ešusy shodí. Ale spíš ne, přístřešek je docela pevný. Neobvyklé je samostatné uložení hrnečků, které mají svůj vlastní jednoduchý zavěšovací systém.

Voda a umývárny

Díky bohaté studánce, která je nad úrovní tábořiště, je vody na tábořišti dostatek. Voda je díky plastovému rozvodu k dispozici na několika místech tábořiště. Pěkný je například luxus stále tekoucí vody spadající přes korýtka do potoka.

Rozvod vody na mytí a čištění zubů s kohouty a umyvadly. Opět se stále tekoucí vodou ze studánky. To ale není hlavní umývací místo. Další je v přepadu blízkého potoka a sofistikovaná je samostatná sprcha na teplou vodu.

Sprchování teplou vodou vyžaduje trochu organizace a příprav. Na konstrukci sprchy přibude plachta, která je mimo koupací časy uložena v suchu. Do sudu se napustí voda a rozdělá se oheň na ohřátí vody. A pak už může nastat sprchování a průběžné ohřívání vody.

Sušení prádla a větrání spacáků

Jednoduchý sušák na prádlo je postaven z trojnohy s přivázanými tyčemi na sušení věcí. V případě potřeby je možno výrazně zvětšit kapacitu sušáku a přivázat další patra tyčí, nebo jen operativně doplnit sušák o další patra přivázáním prádelní šňůry.

Sekery a řezání dříví

V nářaďovém stanu nás zaujal jednoduchý držák na táborové sekery a další ruční nářadí. Sekera se totiž snadno zatoulá a zůstane ležet na dešti nebo někde v trávě. Na držáku se dají sekery snadno spočítat a hlavně také rychle uložit, takže táborníci nemají s uklízením nářadí problém.

Tábornické zkušenosti

Na tábořišti oddílu Skarabeus nás potěšila řada vázaných staveb. Děkujeme za možnost ukázat stavby a nápady na našem webu. U stálých oddílů pracujících řadu let je tradice staveb dobře patrná a v mnohém inspirující. Nikdy totiž neškodí podívat se, jak to dělají jinde. Dobré nápady se rozhodně vyplatí prostudovat, případně převzít a posunout dál. Předávání nápadů je také důvodem našich táborových návštěv a vlastně celého našeho webu. Přejeme hodně tábornických zážitků a samé šikovné táborníky.

The post Tábořiště oddílu Skarabeus appeared first on Ostrov nápadů.

Co může být na koze zvláštního? Což takhle třeba šestinohá koza? Nebo koza zapuštěná do země? Mluvíme samozřejmě o koze na řezání dřeva na táboře.

Na každém táboře se zpracuje plno dřeva a táborová koza je neustále v provozu. Stojí za to věnovat jí trochu péče, táborníci budou mít méně práce a také bude menší riziko zranění. O čem je řeč? Jak odpovídá cílům našeho webu, mluvíme o různých tábornických řešeních. Třeba o koze se šesti nohama, která ulehčí řezání polen kratších, než je délka kozy. Nebo o koze s kůly napevno zapuštěnými do země.

Kdo šestinohou kozu zná, bude si ťukat na čelo, proč píšeme článek o takové samozřejmosti. Ale ne všichni ji znají a při zkušenosti se čtyřnohou kozou z chalupy nebo u babičky možná tahle drobnost člověka vůbec nenapadne. Právě proto píšeme tyto řádky. Běžnou čtyřnohou kozu zná jistě každý a nejspíš se mnohokrát potýkal s problémem, jak uříznout poslední polínka, když je kmen soušky už příliš krátký, aby koze držel mezi rohy.

Na čtyřnohé koze se poslední tři polínka většinou jen naříznou (ale pila se svírá), pak se poleno otočí a následuje další naříznutí, až se nakonec poleno přerazí o špalek. Nebo nějaký dobrovolník drží poleno na koze a vystavuje se nebezpečí, že mu vyklouzne a ke zranění nebude daleko.

Šestinohá koza

Jinak to je na koze se šesti nohama. I krátké poleno drží mezi dvěma páry bližších vidlic a je možné pohodlně řezat až do posledního polínka. Z obrázků každý jistě pochopí princip i postup při stavbě. Je jen třeba dát pozor, aby prostřední nohy nevyčnívaly směrem dolů, protože koza by se potom houpala. Stejně tak na táboře  je potřeba, aby koza nestála na vyvýšenině, dopadlo by to s houpáním podobně.

Koza napevno zapuštěná do země

Dalším hodně zajímavým řešením je koza zapuštěná do země. Výhody nejsou vůbec marné, koza se ani nehne, nerozviklá, nerozloží se pod těžkou kládou. Řeže se na ní dobře, nehrozí kývání nebo posun při řezání dřeva. Navíc může koza být tábornicky jednoduše a čistě vázaná bez jediného hřebíku. Po táboře se snadno rozebere a nehyzdí uklizené tábořiště. Nevýhodou je pevná pozice, koza se nedá posunout podle potřeby. Pokud ale zapustíš/zatlučeš kůly dostatečně hluboko do země a kozu postavíš s rozmyslem na správném místě, můžeš mít funkční a spolehlivé místo na řezání dříví po celý tábor.

Komerční koza

Inspiraci můžeš nabrat i u komerčně vyráběné skládací kozy. I tady se souška, poleno či tyčovina dořízne až do konce snadněji.

Šestinohá koza má ještě jednu výhodu, když dvojici bližších opěr kozy uděláš od sebe na rozměr obvyklý pro táborová kamna, může řezající dvojice snadno odměřovat délku polínek přesně do kamen, ani delší, ani kratší. A bez metru, bez vyměřování i bez problému.

Jak je to na tvém táboře? Žije v táborovém dřevníku čtyřnohá nebo šestinohá pomocnice? Je zapuštěná do země? Zkoušel někdo šestinohou kozu zapuštěnou do země? Které řešení je praktičtější?

Předávání tábornických zkušeností se Ostrov nápadů věnuje soustavně. Další táborové zajímavosti a tábornická řešení najdeš v seriálu nápadů z letních táborů.

Články na Ostrově nápadů průběžně doplňujeme i podle připomínek čtenářů. Tento text z roku 2019 byl naposledy doplněn a přepracován v červenci 2026. 

The post Táborová koza na řezání dřeva appeared first on Ostrov nápadů.

Jedeš na letní tábor? Připomeň si deset nápadů na jednoduché táborové výrobky a činnosti. Jako účastník můžeš tvořit, jako vedoucí snadno připravíš program, který zaujme každého. 

Vybrali jsme pro tebe deset nejzajímavějších článků na webu Ostrov nápadů s náměty pro letní tábor. Podívej se na články s popisem táborových výrobků a aktivit, které můžeš na táboře snadno a jednoduše vyzkoušet. Nezáleží na tom, jestli vše budeš zkoušet sám, nebo jestli budeš připravovat program pro ostatní. V naší nabídce určitě najdeš něco přesně pro tebe.

1. Zvučící dřívko roztočené na hlavou

Jednoduché Zvučící dřívko po roztočení nad hlavou vydává bručivý zvuk. Za dvě hodinky máš výrobek, který potěší každého táborníka.

2. Čas do západu Slunce

Jednoduchý fígl ti pomůže zjistit, kolik času zbývá do západu Slunce. Není to vůbec nic těžkého a budeš umět něco, co umí málokdo. Jak, to se dozvíš v našem článku.

3. Jak na uzel se zámkem

Nauč se používat zámek na uzlech, aby se daly snadno a jednoduše rozvázat. Někde zámek už dávno používáš a možná o tom ani nevíš. Ale je čas, aby se tahle vymoženost stala součástí tvé tábornické znalosti, k tomu slouží článek Uzly se zámkem. A najdeš v něm i odkaz na spoustu dalších skvělých uzlů.

4. Cibulové slupky barví dřevo

V táborové kuchyni požádej, aby ti dali stranou cibulové slupky. A zkus jimi obarvit některý svůj tábornický výrobek, třeba hůlku, trojnožku, počítací dřívko nebo zvučící dřívko. Návod najdeš v článku o barvení slupkami z cibule.

5. Indiánská počítací dřívka

Při spoustě her uplatníš indiánská počítací dřívka. A pokud si je vyrobíte společně s kamarády, můžeš je využít při nejrůznějších táborových hrách. Nemusíš k nim hned vyrábět parádní indiánský sáček, ale ta možnost tady samozřejmě je. Vše se dozvíš v článku s popisem výroby a použití počítacích dřívek.

6. Sluneční hodiny

Víš, jak vyrobit na táboře jednoduché sluneční hodiny? Tahle tábornická drobnost oživí každý tábor. Nejde o žádnou složitou konstrukci, více najdeš v našem článku.

7. Vyřezávání z kůry

Vyřezávání patří k oblíbeným táborovým činnostem. Pro začátečníky se hodí třeba masky z borové kůry, lodičky na závodní regatu, malé zvířecí motivy. Jak na to, poradí článek o vyřezávání z kůry pro začátečníky.

8. Dřevěný vrtulník

Neobvyklá táborová soutěž v letu vrtulníků může následovat po trochu náročnějším vyřezávání, které se hodí už pro zkušenější táborníky. Odměnou je ale létací stroj, který zvládne vystoupat do výšky a letět několik metrů téměř jako opravdový vrtulník.

9. Táborové hvězdné hodiny

Letní tábor je ideální příležitostí, jak pozorovat hvězdy. Málokdo umí poznat podle hvězd, kolik je hodin. A přitom to není zas tak složité. Kromě slunečních hodin výše se můžeš naučit i noční hodiny a uvidíš, že na táboře budeš za hvězdu. Jak na to, najdeš v článku Táborové hvězdné hodiny.

10. Podlézání laťky

Při této hře si vyzkoušíš obratnost a současně můžeš uplatnit šikovnost a tábornický um. Zhotovit dvojici tyčí a laťku pro hru Podlézání laťky stojí trochu času, ale úspěch je zaručený. Ono srovnat se pod co nejnižší laťku není vůbec žádná legrace. Jde o jediné povolené podlézání, vyzkoušej a uvidíš!

Pěkné táborové zážitky přeje Ostrov nápadů!

The post Deset nápadů pro letní tábor appeared first on Ostrov nápadů.

Původní český stan Zubřík našel využití na táborech i při putování tam, kde je zájem o přírodní táboření s otevřeným ohněm. A právě slaví poněkud kuriózní výročí.

Stan Zubřík se řadí k několik málo stanům, ve kterých může hořet oheň. K jeho původu a k zajímavému výročí se vrátíme, ale nejprve si připomeneme, že jde o tábornický stan s podobným využitím jako týpí nebo šeltr, nejčastěji pro čtyři táborníky. Má oválný půdorys zhruba 5 x 3,6 m. Na Ostrově nápadů je popsán v článku Stan Zubřík.

Konstrukce stanu Zubřík

Stan se skládá ze dvou stejných plachet uvázaných na dvou svislých tyčích o délce asi 3,5 m. Tyče jsou ve výši vrchlíku spojeny krátkou vodorovnou tyčí, na které tento vrchlík leží. Je upevněn kousek nad uvázáním plachet, takže vzniklou mezerou může odcházet kouř z ohně. Někdy je výhodné uvnitř stanu upevnit ještě jednu spojovací tyč, která slouží k zavěšování věcí v horní části stanu a k jejich sušení či odkládání.

Podle původního návrhu se Zubřík skládal ze čtyř stejných celt, což umožňovalo snadnější přenášení stanu. A také jeho sestavení. Kdykoliv se na výpravu vydají čtyři táborníci s celtou, mají jistotu, že sestaví stan. Pozdější komerční produkce zjednodušila stan tím, že dvě celty, tedy polovinu Zubříku spojila do jedné plachty. Tím se ztratila variabilnost, ale pokud Zubřík slouží jako stan na stálém táboře bez ambicí využití pro putování, jde o dobré zjednodušení.

Zkušenosti z táboření

Stan Zubřík je pod vrchlíkem hodně otevřený. To dovoluje rychlý odchod kouře, ale v porovnání s týpí se  vnitřek stanu při silnějším větru snadněji zakouří. Ovládáním vrchlíku lze stan uzavřít z návětrné strany a za běžných podmínek se v Zubříku táboří skvěle. Zvednutí vrchlíku na dvě kratší tyče a otevření stanu vytvoří pohodové přístřeší, stín i výhled do okolní přírody.

Déšť při táboření nikdy nevadil, i když by se zdálo, že kapky se pod vrchlíkem mohou dostat dovnitř. Stejně jako u týpí je třeba dát při stavbě pozor, aby se v místě vchodu netvořila louže. Tomu napomůže zarytí vstupu vrchlíkem, který vodu odvede jinam. Není problém ani táboření v zimě, i když Zubřík po dohoření ohně vychládá rychleji než třeba týpí.

Silnější vítr může také dělat problém se stabilitou, ale pokud jsou kolíky dobře upevněné a vrchlík skloněný podle plachty, nemůže se nic stát. Dobré je dodržet přiměřenou délku tyčí. Na táboření jsme občas využili hotové týpíovky, které jsme nechtěli zkracovat. Je ale dobré dát pozor na to, že příliš dlouhé tyče při velkém větru mohou napínat stan a hrozí vytržení či dokonce roztržení plachty.

Stálý tábor, puťák, společenský stan.

Nejčastěji zmiňovanou výhodou Zubříků jsou jen dvě tyče potřebné k postavení. Třeba tábor Ligy lesní moudrosti pro děti české enklávy v rumunském Banátu je v listnatých lesích, kde získat dostatečně rovné a dlouhé tyče pro týpí je téměř nemožné. A Zubřík navíc rovné tyče nepotřebuje.

Organizátor tohoto tábora LLM Martin Lehký uvádí, že možnost využít bez problému křivé tyče z buků je jedním z hlavních důvodů, proč zvolil stany Zubřík. Další předností podle něj je velká vzdušnost, protože v místě je občas i 36 °C ve stínu. A konečně ve hře je i snadnější přeprava lehčích plachet na tábořiště a manipulace při stavbě stanu, kterou zvládají i děti.

Zkušenosti z puťáku pohořím, shodou okolností také rumunským, popisuje Michael Antony. „Putování se Zubříkem dalo úplně jiný rozměr nejen táboření, ale celému pobytu v horách. Je zásadní rozdíl mezi probuzením v těsném stanu z moderních materiálů a v prostorném obydlí, které je nasáklé kouřem, cítíš v něm vůni země a vidíš i ze spacáku nebo deky, že obloha je nadějně modrá a slibuje hezké počasí.“

Putovali ve třech, jejich Zubřík byl vysoký něco přes tři metry a vážil zhruba 7 kg. Střih zvolili ze dvou plachet a vrchlíku, při nesení se střídali. Váha jedné plachty byla cca jen o jeden kg těžší, než moderní turistická kupole. Příprava tyčí, stavba stanu a zásoba dřeva zabrala třem účastníkům puťáku zhruba hodinu.

Stan Zubřík pojme 8 – 10 táborníků, pokud se nebuduje ohniště. A na táboře může plnit i funkci společenského stanu. Stačí postavit stan na upravené díly klasických podsad táborových stanů. Místo uvnitř je najednou nečekaně obrovské a vejde se i oheň. Jen tyče musejí být samozřejmě o výšku podsady delší.

Stavba a střih stanu

Základem je konstrukce dvou tyčí spojených kratší vodorovnou tyčí. na svislých tyčích je zářez pro uvázání plachty. Bez tohoto zářezu plachta může po tyči sjíždět. Uvazuj vždy přes plachtu, aby byl úvaz pevný. Vzdálenost tyčí je dána otvory ve vrchlíku, který se na tyče navléká. Stavbu přibližují obrázky.

Na kresbách neuvádíme rozměry konstrukce, protože jsou odvislé od velikosti plachty, a ta není u všech výrobců stejná. Nejdůležitější je výška zářezu pro uvázání plachty. Tu je třeba zjistit a pečlivě zapamatovat. Původní Zubřík se uvazoval ve výšce 265 cm.

Pokud Tě zaujal původní Zubřík ze 4 dílů, podrobný návod k šití včetně střihu najdeš v článku Zubřík na stránkách LLM. Stan ze dvou plachet a vrchlíku šije většinou pod originálním názvem na objednávku několik firem, které se zabývají výrobou týpí, třeba zde.

Výročí

Na závěr se krátce vrátíme ke zmíněnému výročí. Zubřík vznikl v oddíle Mamuti, a i když byl vymyšlen pro pravěké táboření, oblíbilo si ho mnoho oddílů a táborníků po celé republice. Myšlenku rozpůleného jehlanu přinesl oddílový přítel Pepa Přech a se svou tehdejší ženou stan do praktické podoby převedl Jiří Červinka – Brko.

To vše se stalo v roce 1988, tedy právě před 38 lety. Brko v té době slavil 38 narozeniny. Proto má Zubřík letos tak trochu netradiční výročí dvojité 38. A dovolte ještě jedno výročí, Pepa Přech slaví letos 80. narozeniny, ke kterým mu mezi všemi gratulanty přeje vše nejlepší i stan Zubřík.

.

The post Stan Zubřík, stavba, zkušenosti a výročí appeared first on Ostrov nápadů.

Vyfotografuj, popiš, pošli a vyhraj! Velká letní soutěž pro všechny táborníky vyhlášená k úspěchu bestselleru Skautská praxe 2.0 a k výročí 10 let Ostrova nápadů!

Pro rok 2026 hlásíme dvě významné oslavy. Tábornický bestseller Skautská praxe 2.0 překročil metu 20 000 prodaných výtisků a web Ostrov nápadů slaví 10 let činnosti.

K těmto významným tábornickým událostem vyhlašujeme Velkou letní soutěž pro všechny čtenáře. O co jde? Pochlub se, pošli foto, zapiš zážitek a sdílej nápady, aby tábornickou i přírodní inspiraci mohli využít i ostatní.

Pravidla Velké letní soutěže Ostrova nápadů

• Zašli nám fotografie či odkaz na video a k tomu krátký popis svých tábornických zážitků.
• Může jít o táborovou stavbu, nápad na hru, zajímavý výrobek, vybavení, pokus, zážitky v přírodě, …, vše co souvisí  s tématy, kterým se Skautská praxe 2.0 a Ostrov nápadů věnují.
• Je jedno, jestli to bude hotový článek, nebo jen fotky a poznámky – článek připravíme sami.
• Můžeš připojit i informace o sobě, o táboře či o svém oddíle – funguje i jako propagace.
• Článek s tebou probereme a zveřejníme na Ostrově nápadů.
• K odeslání použij náš formulář.
• Termín k vyplnění formuláře co nejdříve, ale nejpozději do 15. října 2026.
• Nejvíce navštěvované články budou odměněny – pro ty nejlepší jsou připraveny ceny našich sponzorů.

Sponzoři soutěže – a co můžete vyhrát

Ceny do soutěže věnovali následující firmy a instituce:

• 4camping.cz – (tarp Warg Shirak, samonafukovačka Warg Radon Mummy 5),
• Mapy.com (nůž Opinel + láhev Nalgene),
• nakladatelství Pragoline a Vladimír Rogl (kniha Správnou stopou s podpisem autora),
• zvláštní cena redakce (Skautská praxe 2.0 s podpisem autora).

Mediální spolupráce Velké letní soutěže

• Junák – český skaut (zpravodajství.skaut.cz, FB Skautinfo),
• Asociace turistických oddílů mládeže (a-tom.cz/novinky),
• Česká tábornická unie (tabornici.cz a FB Táborníci ČTU).
• Liga lesní moudrosti (ligalesnimoudrosti.cz a newsletter)
• FB (FB OstrovNapadu.cz, jiri.cervinka.965 a groups/sprateleneoddily)

Děkujeme všem partnerům  za spolupráci.

Jaké poslat fotografie či odkaz na video a jak je popsat

Napiš, co zajímavého se děje ve vašem oddíle, kmeni, družině, osadě či partě. Může to být povedená hra, pěkná táborová stavba, táborový výrobek, experiment, zážitek z přírody či zajímavé tábornické vybavení. Cokoliv, o čem se zmiňuje Skautská praxe 2.0, či články na Ostrově nápadů. Zajímají nás novinky i osvědčené postupy.

Dobrá je aspoň jedna fotografie, ale lepší jsou dvě či tři. Nemusí být úplně profi, hlavně, aby bylo jasné, co na nich je. Případně odkaz na video. K tomu stačí kratičký popisek. Kdo napíše víc, skvělé. Ale není nutné být spisovatelem ani fotoreportérem. Článek v redakci připravíme a s tebou probereme.

Fotky a text pošli jednoduše pomocí formuláře soutěže, který tě povede. Stačí sledovat pokyny.

Kdo se může zúčastnit

Kdokoliv bez rozdílu věku, klidně i celý oddíl, družina či naopak naprostý samotář.  Podle dohody bude u článku odkaz na autora či na oddíl. Taková malá propagace, aby i ostatní věděli, kde se co zajímavého děje.

Jeden účastník může poslat i více námětů, může vzniknout více článků. Do pořadí v soutěži se započítá pouze ten nejlepší.

Jak budeme soutěž hodnotit

U soutěžních článků jednoduše budeme měřit návštěvnost. Články se v soutěži seřadí podle návštěvnosti. A podle počtu návštěv také rozdáme odměny, které připravili sponzoři soutěže.

Proč se zúčastnit

Tábornictví bylo a vždy bude o inspiraci. Nápady jsou to, čím se ostatní inspirují a další je zase vylepšují, ostatně jako v každé jiné činnosti. Čím víc nápadů bude k dispozici, tím snadněji tě napadne něco nového, zajímavého, šikovného. Přesně o tom je web Ostrov nápadů.

Pro zájemce uvádíme odkazy na článek o úspěchu příručky Skautská praxe 2.0 a také na článek o výročí webu Ostrov nápadů.

The post Velká letní soutěž Ostrova nápadů appeared first on Ostrov nápadů.