Ukradený „ježek v kleci“

Uplynulo 25 let od krádeže sedmi sběratelských hlavolamů „ježka v kleci“ z výstavy u příležitosti „mistrovství světa ve vyjímání ježka z klece“. Jeden z nich má i po letech několik tajemství.

Krádež se stala v sobotu 17. 11. 2001 v Domě dětí a mládeže v pražském Karlíně. Mezi ukradenými ježky byl i jeden unikátní, mnou vymyšlený a se spolupracovníkem ve dvou vyrobený. Rád bych k tomuto výročí zveřejnil málo známé informace, aby šikovný zloděj, nebo případný napálený kupec mohli napravit po letech svoji chybu a ježka vrátit původnímu majiteli. Nebo aspoň, aby se ježkem nemohli veřejně chlubit.

Ježek v kleci ukradený v roce 2001.

Předpokládám, že zloděj tuto krádež provedl na objednávku buď sběratele, pro nějakého překupníka, který vycítil příležitost k výdělku, nebo přímo pro sebe. A možná se za těch 25 let pochlubil někomu s pěkným ježkem, a teď bude mít aspoň už napořád strach, že to na něj praskne. I zloděj může mít po letech špatné svědomí.

Po ježkovi mi zbyly jen plány a černobílé fotografie. I tak je ale možné ježka docela snadno poznat podle délky ostnů. Prosím proto všechny sběratele, aby zavzpomínali a do komentářů napsali, jestli třeba podobného ježka někde neviděli. Podrobnosti o loupeži je možné si přečíst v článku na webu Bohoušek.cz včetně zmínky o jiné loupeži z roku 1997, kdy z výstavy k devadesátinám Jaroslava Foglara ukraden také unikátní hlavolam „ježek v kleci“.

Podle délky ostnů na plánku z roku 1970 je možné ukradeného ježka bezpečně poznat.

Ježek samotný včetně ostnů byl vyroben tuším z mosazi a ukrýval se v ocelové kleci. Soustružnické práce, výroby ježka i hrubé kostry klece se ujal ing. Jiří Svoboda, návrh hlavolamu a dokončení klece bylo mým dílem. Na černobílé fotografii je vidět jak ježek i klec vypadají. Vyjímání ježka z klece j náročné a nepředpokládám, že by se zloději kdy podařilo. Nicméně u mně návod k vyjmutí je a já ho z klece vyjmout dokážu.

A takhle vypadá ježek, když je mimo klec.

Při návrhu jsme s Jiřím Svobodou vycházeli z ilustrace Jana Fischera pro knihu Záhada hlavolamu, na které je ježek vyobrazen. Jedinou změnou je, že klec Fischerova ježka má šest otvorů a naše klec jich měla jen pět. Důvod byl praktický. Při šesti otvorech by buď klec musela být hodně velká, nebo naopak ježek velmi malý. Obojí se nám nelíbilo. Samotný ježek má 12 ostnů a uvnitř je místo pro plánek Jana Tleskače.

Vycházeli jsme z ježka, jak ho nakreslil Jan Fischer.

Ježek má několik tajemství. Jedno z nich jsme s Jiřím Svobodou objevili při vývoji a výrobě hlavolamu a souvisí se všemi dobrými modely „ježka v kleci“. Z úcty k Jaroslavu Foglarovi jsme se ale domluvili, že si ho necháme pro sebe. Další tajemství nezná možná ani současný majitel. Nemusí totiž vůbec mít kradeného ježka.

Ježek byl vyroben v roce 1970 ve dvou identických kusech! Jeden si ponechal Jiří Svoboda, druhý patřil mě. Po roce 1975 se naše cesty s Jiřím rozběhly každá jiným směrem. Vůbec netuším, kde skončil druhý ježek a jeho současný majitel tedy má zcela „neukradeného“ ježka. Pokud se tento článek k němu dostane, moc rád bych si tohoto ježka nafotografoval a zdokumentoval. Na svém to už bohužel udělat nemohu.

Uvnitř ježka je místo pro plánek Jana Tleskače.

Na závěr několik otázek. Ví někdo, jestli se některý ze sedmi ukradených hlavolamů z roku 2001 podařilo najít?  Má někdo povědomí o osudech ukradených hlavolamů? Najde se po 25 letech „můj ježek v kleci“ nebo alespoň jeho dvojče? Pomůže někdo z foglarovců vnést trochu světla do tajemné historie ukradeného „ježka v kleci“? Nebo se ozve i majitel?