Nepřeskoč ale podlez!

Jediná hra, kde můžete podlézat! Malá a všeobecně známá hříčka podlezení laťky, na táboře byla původně součástí větší hry s více úkoly. Táborníky ale zaujala natolik, že si s nízkou latí vyhráli i dlouho po skončení původní soutěže.

Při podlézání laťky platí pravidlo, že se laťka při podlézání nesmí shodit a zároveň se hráč nesmí dotknout země jinou částí těla než chodidly. Sebemenší dotyk země rukou, zadkem či koleny znamená automatiky neplatný pokus.

Co je přínosem oproti obvyklému „provázkovému“ provedení této hry, to jsou stojany na laťku. Zatlučené hřebíky ve změřené výšce s odstupem 5 cm mají vyznačenou a popsanou výšku po straně svislých stojanů z odřezků krajinek. Každý ví, jakou výšku zvládl, a je tedy možné porovnat výsledky dvou hráčů nezávisle na čase jejich pokusu.

Zvláště menší děti mají v tomto případě možnost vrátit čahounům porážky z jiných her, protože výška je většinou naopak předností. Taková příležitost se nenaskýtá tak často, snad i proto si hříčka našla své fandy a měla značnou oblibu nejen u dětských účastníků tábora, ale i u vedení a u dospělých.

Před časem jsme popsali podobnou hru s provázkem (viz odkaz na konci článku), laťka je jednoznačnější, protože neúspěch určuje její pád. Neklade tedy takové nároky na hlídání „čistoty“ pokusu. Příprava laťkového stojanu zabere na druhou stranu mnohem víc času, je ale vhodnější pro opakované zkoušení a zápolení. To se v našem případě potvrdilo, kolem laťky bylo na táboře pořád živo. Proto považujeme obě varianty za hodné vlastního článku.

Nemyslete si, ono to při podlézání nízkých výšek už vůbec není legrace se pod laťkou prosunout. A jedno důležité pravidlo pro všechny, kdo připravují hry pro děti. Nezapomeňte občas dát příležitost vyniknout těm menším, pomalejším či nemotornějším. Oni si to také zaslouží.

Hra je variantou hry Podlézání provázku