Jak zatlučeš hřebík

K táborové praxi patří časté zatloukání hřebíků, ale mezi táborníky je dost nováčků, kteří něco takového ještě nikdy nedělali. Jak jsi na tom ty, umíš uhodit hřebík na hlavičku?

Při stavbách na začátku letního tábora je zatloukání hřebíků běžné. Nejde o složitou činnost, přesto je třeba znát a dodržovat několik zásad, aby táborová stavba dobře sloužila po celý tábor. Následující pravidla jsou určena hlavně pro nováčky, ale nápady pro ulehčení práce tu nejspíš najdou i zkušenější.

Na táboře budeš nejspíš používat dva druhy hřebíků, obyčejné stavební hřebíky v délce 50 – 150 mm a papíráky. Postup je takový, že nejprve držíš hřebík v rose a naťukneš ho do dřeva, aby držel ve správné poloze. Pak můžeš hřebík pustit a dotlouct silnějšími údery, aniž bys vystavil své prsty nebezpečí, že se do nich klepneš sekerou.

Kromě hřebíků potřebuješ dobrou sekeru. ploška na zatloukání hřebíků nesmí být moc malá a měla by být vyvážená tak, aby se s ní dobře pracovalo.  Na tábor určitě nezapomeň vzít pracovní rukavice.

Správná velikost hřebíku

Pro správného táborníka je volba správné velikosti hřebíku celkem snadná, ale nováčci to mají těžší. Často použijí moc malý nebo naopak moc velký hřebík. Používají se nejvíce normované délky stavebních hřebíků 2,5 x 50, 2,5 x 63, 2,8 x 70 a 4 x 100 (a samozřejmě větší hřebíky na rozsáhlejší stavby).

Pamatuj, že ve spodním prkně mají být zhruba 2/3 délky hřebíku (či alespoň 8x průměr hřebíku). Nejčastěji budeš přitloukat krajinku (bývá kolem 2 cm). Správný hřebík pro pevné přitlučení krajinky bys tedy měl použít spíše délku 63 mm, ale pokud nehrozí problém s menší pevností spoje, používají se často hřebíky 50 mm (není tolik problémů s vyčnívajícími špičkami),.

Šikmo nebo rovně? 

Hřebík se nejlépe zatlouká nepatrně šikmo ke směru vláken dřeva. Při nejčastějším spoji dvou krajinek k sobě (dohromady 4 – 5 cm) to ale znamená, že část hřebíku může přesahovat na druhé straně. Jsou dvě možnosti. První je zatlouci hřebík šikmo tak, aby zůstal celý ve dřevě. Někdy to nejde a pak je potřeba přečnívající špičku hřebíku ohnout.

Ohni špičku hřebíku

Pokud špička hřebíku neplánovaně čouhá z poličky či postele, je nebezpečná pro každého, kdo jde okolo. Proto je třeba přečnívající špičku ohnout tak, aby nemohla nikoho zranit. Nejjednodušší je ohýbání pomocí dalšího hřebíku. Pod špičku vlož silnější hřebík a kolem něj špičku ohni sekerou (postup je na kresbě). U lehce čouhající špičky (je krátká k ohnutí přes hřebík) pomůže zahnutí ostré špičky do strany. Při táborových stavbách je samozřejmě potřeba zvážit, jaké trvání stavba bude mít. Pokud se bude po táboře hned zase bourat, může být ohýbání nevhodné, protože spoje s ohnutými hřebíky se mnohem hůř rozebírají. Poraď se s někým zkušenějším, jestli je lepší šikmý hřebík, ohnutá špička nebo kratší hřebík.

Ťuknutí na špičku

Problém při táborových stavbách může nastat, jestliže je třeba zatlouct hřebík blízko příčného konce krajinky. Dřevo snadno praskne a spoj pak nedrží. Nebezpečí prasknutí můžeš omezit, pokud před zatlučením hřebíku poklepeš na jeho špičku a trochu ji ztupíš. Ploška na špičce hřebíku přetrhá vlákna dřeva (která by se jinak vyhnula do strany) a sníží tlak na prasknutí okraje dřeva. Samozřejmě, pokud je to možné, jistější způsob je zatlouct hřebík dál od okraje.

Hřebík se ohnul

Přes všechnu snahu se hřebík občas ohne. Důvodů může být několik. Nejčastější příčinou je úder vedený mimo osu hřebíku, nebo když sekera sklouzne po hřebíku do strany. Pokud hřebík nejde jednoduše narovnat úderem ze strany, je nejlepší vzít kleště a ohnutý hřebík vytáhnout. Někdy je místo špatně dostupné a je lepší hřebík do přitloukaného prkna zatlouct na jiném místě (na pevném podkladě). Teprve s předtlučeným hřebíkem se pak dokončí práce na místě určení.

Dalším zdrojem problémů je, pokud netlučeš na pevném podkladě a stloukané krajinky pruží. Pomůže pečlivé podložení prken špalíkem či kolíkem těsně vedle osy stloukání. Někdy je stavba už tak daleko, že nejde položit na špalík či kolík. Pak pomůže kamarád, který přiloží z druhé strany co nejtěžší palici (sekera bývá moc lehká) a hřebík snadněji zatlučeš. Na palici není třeba ani moc tlačit, při úderu sice odskočí, ale hřebík kousek popoleze. Třetím důvodem může být suk. Sukům se při stloukání staveb vyhýbej, tvrdé dřevo suku hřebík neprorazí.

Hřebík zatlučený po letech například shora do kůlu

Typický příklad je přitloukání desky stolu na kůly zatlučené v zemi. Hřebík zatlučený po vláknech shora do stojícího kůlu drží mnohem méně, než hřebík zatloukaný kolmo ke směru vláken. Dřevo v tomto případě nedrží hřebík tak pevně, jako když hřebík směřuje kolmo na směr vláken. Tady neplatí pravidlo o tom, že pevně drží 2/3 délky zatlučeného hřebíku, použij raději delší hřebík.

Papíráky

Pro upevnění lepenky a jiných krycích materiálů jsou určeny papíráky, kratší hřebíky s velkou hlavou. Táborníci je používají také pro upevnění vypínacích šňůr stanového plátna na podsadu.

Hřebík a zranění

Hřebík je extrémně nebezpečný, když se nechá ležet zatlučený v krajince se špičkou čouhající nahoru. Kdo šlápne na takovou krajinku, může si ošklivě ublížit. Proto nikdy nenechávej na táboře (ani jinde) ležet krajinku s hřebíky špičkou nahoru. Ani, když stojíš vedle a stavbu hlídáš. Nikdy!

Víčko od ešusu

Při práci se vyplatí mít hřebíky uložené třeba ve víčku od ešusu a nepokládat je nikam jinam. Hřebík se snadno skutálí a v trávě už ho nenajdeš. Pak sice tolik nehrozí, že by na hřebík někdo přímo šlápnul, ale možnost zranění o rezavý hřebík je vždy. Pamatuj na to a hřebíky nikdy nenech ležet jen tak. Při bourání tábora (ale i při stavbě) je také dobré vyhradit společnou nádobu na ohnuté hřebíky, aby se nepletly s těmi rovnými.

Tábor a hřebíky

Tábornické zkušenosti získáš nejlépe na letním stanovém táboře, kde musíš vzít do ruky sekeru a postavit či sestavit podsadu pro svůj stan, nebo přiložit ruku k dílu při táborových stavbách. Máme přání, ať je takových letních táborů stále dost pro všechny skauty, woodcraftery, zálesáky a jim podobné táborníky.