Snad každý táborník má oblíbené příručky, které ho doprovázejí na stezkách. K takovým knihám se člověk vrací a chová k nim úctu a respekt. Máš takové? Nabídni je ostatním!

Je zajímavé, že pokud si člověk oblíbí některou tábornickou příručku, je to dlouhodobý úkaz. S autorem příručky vznikne pouto, které přetrvává v čase. Často jde o ovlivnění a inspirování velmi výrazné.

Rozhodli jsme se již před časem takové příručky připomínat a propagovat na Ostrově nápadů, aby i další mohli čerpat poznatky, inspiraci a nadšení, které dobré příručky vzbuzují. Pomoz i ty a přidej do komentáře svoji vlastní zkušenost. Vůbec nevadí, když se odkazy budou opakovat, tím větší je uznání pro danou příručku. Ale stejně užitečné budou i zmínky méně časté, které třeba pomohou najít dobré knize další čtenáře.

Již nějaký čas zveřejňujeme na našem webu retrorecenze kvalitních tábornických příruček. Jejich seznam najdeš na konci článku. Sledujeme i novinky, které shrnuje téma Knihy a aplikace v menu Ostrova nápadů.

K textu o oblíbené tábornické knize nás inspirovaly komentáře u nedávného článku Co přinášejí tábornické příručky a co internet, který srovnává užitečnost internetu a tištěných knih pro dnešní táborníky. A také naše dlouhodobá snaha podpořit a ocenit dobré tábornické příručky. Ve zmíněném článku se totiž objevily následující příspěvky, které nás zaujaly. Část těchto komentářů citujeme.

„Já jsem si dovolil takhle odstartovat s knihou Přítel lesa. Doteď mám v knihovně bezpočet podobných knih. Mám je rád. Občas do nich nostalgicky nahlédnu, i když ty postupy už dávno nejsou platné, protože využíváme jiné technologie … Ale něco zůstává “ píše Martin Zálesák a přidává odkaz na svoje vzpomínky k této knize.

„Moje mládí nejvíc ovlivnila kniha Dobrodružnou stezkou od F. A. Elstnera, kterou jsem v útlém věku objevil v tátově knihovně. I po létech do ní občas nahlédnu, ale dnes už v ní nehledám praktické návody, otvírám ji kvůli příběhům, které ty návody doprovázejí. Náměty na praktické dovednosti čerpám v poslední době spíš z internetu. To má však svá rizika. Pokud se člověk nechá zlákat postranními nabídkami, stráví u počítače zbytečně promarněný čas. Proto stále sleduji knižní novinky s tématem táboření. Úchvatná je např. kniha Týpí jako domov od Josefa Porsche – Ablákely.“ rozepisuje se Josef Sokol, jehož komentář pokračuje i dalšími zkušenostmi.

Autora těchto řádek samozřejmě knihy ovlivnily na tábornické cestě také. „První tábornické choutky vzbudila Skautská praxe od Velena Fanderlika, kterou starší bratr měl ve své knihovničce. Druhou sudičkou byla Kniha lesní moudrosti od E. T. Setona v překladu Miloše Zapletala z roku 1970. A konečně na svůj třetí tábor odjel vybaven dárkem od kamaráda, knihou Mirko Vosátky Encyklopedie táborníka, od které se od té doby neodloučil.“

Bude moc zajímavé sledovat, jaké knihy se v komentářích objeví a jaký k nim mají čtenáři vztah. Neváhej a připoj i ty knihu, která se podepsala na tvém tábornickém životě. Neradi bychom ale upadli v podezření z propagace vlastních příruček, proto prosím zmiňuj knihy mimo okruh autorů Ostrova nápadů.  Slibujeme, že častěji zmiňované příručky zařadíme mezi naše retrorecenze.

The post Moje tábornická kniha appeared first on Ostrov nápadů.

Jsou tábornické příručky ještě k něčemu dobré v době záplavy informací na internetu? Stačí přece kliknout a na displeji se objeví vše potřebné. Nebo ne tak docela?

Naučili jsme se spoléhat na internet a v tomto světle se knihy jeví jako médium poněkud pomalé a zastaralé. Na druhou stranu má dobrá příručka i svoje velké přednosti. Chtěli bychom pro pořádek upozornit na několik momentů, kdy se dobré tábornické příručce máloco vyrovná.

Tištěné příručky

Máme na mysli třeba spolehlivost informací. Tábornickou knížku si člověk pořídí většinou proto, že mu něčím vyhovuje. Že je pro něj něčím přínosná. A pokud se člověk přesvědčí, že autor publikuje spolehlivé informace, může potom důvěřovat i partiím, které tak dobře nezná. Spolehlivost a serióznost je totiž velkým nedostatkem internetových článků na neověřených a neznámých stránkách.

Další výhodou je přehlednost a názornost informací. V tábornické příručce jsou velmi důležité dobré a názorné ilustrace. V terénu se s nimi pracuje lépe než s nesourodými, byť třeba velmi početnými ilustracemi na internetu.

Velkou předností papírové příručky je, že je  nevyžaduje připojení na internet. Nepotřebuje dobíjet, neztratí signál, nemá tendenci se porouchat nebo  rozbít (pokud nejde o nekvalitně lepenou brožuru a listy drží pohromadě). Je vždy po ruce, zvláště na letním táboře je k dispozici kdykoliv a kdekoliv. To jsou pro táborníka důležité skutečnosti.

Nemalým přínosem tištěné příručky jsou souvislosti. Každý dobrý autor shrne příbuzné náměty, které čtenář má tím pádem pěkně pohromadě. Může si projít důležité souvislosti a získat přehled i detaily ke zvolenému tématu v závislosti na kvalitě konkrétní příručky.

A jeden podstatný argument, silnou stránkou (nejen tábornické literatury) je osobní přístup autora. Dobrý a ověřený autor má možnost strhnout čtenáře k zájmu o nové oblasti, o nové poznatky, o nové aktivity. Tím se liší dobrá (znovu zdůrazňujeme nejen tábornická) literatura od internetu.

Internet

Abychom ale byli féroví, je třeba projít i výhody internetu.

Předností internetu je odpověď na každou otázku, i když s výhradou k možným chybám v internetovém prostoru. Přece jen sebelepší příručka nemůže obsáhnout každý detail a v množství informací je výhoda připojení na internet.

Velkým kladem internetu jsou aplikace s konkrétním obsahem. Je-li potřeba zjistit konkrétní rostlinu, určit souhvězdí na noční obloze, podívat se na způsob vázání určitého uzlu, to vše lze zvládnout díky mnoha tematickým aplikacím všude tam, kde je k dispozici signál.

Zvláštní kategorií jsou nebezpečné situace. Například Aplikace Záchranka je v tomto případě velmi účinnou pomůckou, která dokáže přivolat pomoc v nouzi, poradit online s první pomocí či lokalizovat záchranářům místo zdravotního problému.

Pro táborníky (s další poutníky přírodou) jsou cennou předností internetu online mapy, které prozradí polohu uživatele i naprostému orientačnímu nováčkovi, což je obrovský skok proti běžným papírovým mapám. Stačí mít základní přehled o mapách a na signálu se člověk nemůže ztratit.

Jak už bylo ale řečeno, veškeré výhody internetu jsou závislé na připojení, které nemusí být k dispozici vždy a všude. Podobně je ale celkem houby platná skvělá příručka zastrčené doma v knihovně.

Krásné knihy

Na závěr jsme si nechali ještě jednu přednost tištěných příruček. Autoři tábornických knížek často ilustrují své knížky sami, ale i v případě spolupráce s dobrým ilustrátorem dává výsledek velkou osobní výpověď. Pokud je kniha dobře napsaná s kvalitními ilustracemi a ještě graficky pěkně zpracovaná, může se stát opravdovým průvodcem na tábornické stezce.

Takovou službu internet nabídnout nemůže, to bychom rádi uvedli na závěr naší úvahy o prospěšnosti tábornické literatury. Přínosem jsou nepochybně obě možnosti. Ze všech výše uvedených důvodů jsme ale přesvědčeni, že tištěné příručky mají a nadále budou mít své místo v tábornickém světě. Mají totiž schopnost nadchnout čtenáře pro táboření a doprovázet ho mnoho a mnoho let.

Ostrov nápadů dlouhodobě sleduje a připomíná tábornické publikace i zajímavé aplikace a v rámci možností zveřejňuje recenze nedávno vyšlých tábornických příruček a aplikací. Jejich přehled najdeš na hlavní stránce Ostrova nápadů v záložce Vybavení/Knihy a aplikace. Kromě nových příruček se ale s úctou vracíme i k legendárním knihám, jejichž retrorecenze postupně zveřejňujeme jako poděkování a poctu skvělým českým tábornickým autorům starší i nedávné minulosti. Jejich seznam vidíš pod tímto odstavcem.

The post Co přinášejí tábornické příručky a co internet appeared first on Ostrov nápadů.

Připomínáme české knihy, které ovlivnily tábornické dění. Mezi ně bezesporu patří i kniha Výpravy za dobrodružstvím, ve které Miloš Zapletal úžasně spojil své zkušenosti s poznáváním přírody a vedením oddílu.

Tento článek je současně poctou autorovi a připomínkou smutné zprávy, že Miloš Zapletal se vydal 8. května 2025 na velkou výpravu do literárního skautského nebe. Za ohromnou práci pro skautskou a tábornickou komunitu je třeba poděkovat s velkým a upřímným respektem.

Současně je článek dalším pokračováním naší retropokladnice skvělých knih a příruček pro táborníky a milovníky přírody. Výpravy za dobrodružstvím jsou pozváním na cesty přírodou, do přírody a za přírodou. Nabízí 350 stran námětů, nápadů a zajímavostí, které může čtenář vidět, ohmatat a pokochat se, pokud se sám vydá na svoji vlastní stezku za dobrodružstvím.

Celkem 30 výprav je rozděleno do šesti ročních období a každé obsahuje pět tematických výprav. Kniha je ohromnou pokladnicí krátkých inspirativních námětů doprovázených spoustou návodných kreseb. A u většiny námětů čtenář najde ještě otázky a úkoly, které slouží k poznání spousty dalších drobností a detailů o rostlinách, živočiších i o zajímavostech, které stojí za to prozkoumat. Odpovědi se čtenář dozví jen, když se sám vydá do přírody.

V knize je uloženo neskutečné množství poznatků, znalostí, záhad, úkolů i her, které autor podává jako návod pro vlastní vyzkoušení a vyřešení.

Jako u téměř všech velkoobjemových knih jsou údaje, zajímavosti a ohromné zkušenosti uloženy trochu nepřístupně. Nejlepší cestou je pročíst kapitoly příslušného ročního období podle terénu, kam má člověk zrovna namířeno. Pomocníkem je podrobný obsah kapitol s názvy všech témat (celkem je jich kolem 400). Ale ani tak není snadné najít a připravit si téma, na které potom člověk na výpravě skutečně narazí. Pomohl by rejstřík, ale vytvoření přehledného rejstříku není nic jednoduchého.

Kniha vyšla celkem ve třech vydáních. Naše recenze patří prvnímu vydání z roku 1986. Druhé vydání vyšlo v nakladatelství Leprez v roce 1998 a zatím poslední vydání vyšlo v Knižním klubu v roce 2009.

Výpravy za dobrodružstvím patří do zlatého fondu literatury o přírodě a pobytu v ní, která láká čtenáře, aby vše sám vyzkoušel. Děkujeme za všechny, které tato kniha doprovázela na dobrodružných výpravách.

Výpravy za dobrodružstvím

• autor Miloš Zapletal
• ilustrace Marko Čermák, Antonín Pospíšil a Blanka Votavová
• Vydal Albatros
• Vydání první, Praha 1986
• Cena vázaného výtisku 75 Kčs

Miloš Zapletal
Jeden z nejvýznamnějších moderních skautských publicistů Miloš Zapletal – Zet (1930-2025) s ohromně širokým polem působnosti od skvělých dobrodružných knih (např. Stezka odvahy) přes úžasné pokladnice her (např. Velká encyklopedie her) až po skvělou inspiraci k toulání přírodou pro jednotlivce i oddíly (právě Výpravy za dobrodružstvím). Kromě publicistiky zanechal stopu také jako překladatel, sběratel her a skautský metodik.

The post Zapletalovy Výpravy za dobrodružstvím appeared first on Ostrov nápadů.

Seriál retrorecenzí tábornických příruček rozšiřujeme knížkou Jaroslava Foglara z roku 1967 Kronika Ztracené stopy s legendárním úvodem: „Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než jinde plují…“

Jedna z nejznámějších příruček není čistě tábornickou knihou, ale nemůžeme ji v našem seriálu vynechat. Foglar je samozřejmě znám, jako autor Rychlých šípů a řady knih o dobrodružstvích obyčejných kluků, často ve spojení se skautským oddílem. Byl také dlouholetým vedoucím skautského oddílu. Kronika Ztracené stopy se ale věnuje především námětům pro činnost oddílu.

Ve své příručce Kronika Ztracené stopy sestavil Foglar ucelený balíček námětů, tábornických dovedností, her, zkušeností a rad k činnosti oddílu v průběhu celého roku. Krok za krokem přivádí čtenáře k následování zážitků chlapců, kteří popisují zážitky ze začátků práce tábornického oddílu. Je téměř jedno, jestli čtenář je vedoucím, členem oddílu, nebo jako úplný nováček teprve na svoji první schůzku půjde, každý v knize najde své (podívej se na ukázku hry Střelba na písmena).

Snad proto, že vlastně nejde o obvyklou formu tábornické příručky, není ani možné posuzovat tábornické náměty. Zápisy z kroniky klubu Ztracená stopa obsahují základní tábornické znalosti rozložené do oddílového roku od září do srpna. Klub prožívá různá dobrodružství, ale kronika především dokumentuje činnost oddílu, hry, tábornické náměty, znalosti z přírody a také lov bobříků. Vše zakončuje letní tábor. Hlavní Foglarovou předností je v tomto případě umění vyvolat ve čtenáři chuť vyzkoušet si jednotlivé činnosti a hry mezi kamarády v dobrém oddíle, ve škole nebo v partě ze sousedství.

Pro mnohé se kniha Kronika Ztracené stopy stala rozcestníkem na cestách do přírody, do oddílu a za kamarády. Symbolem toho se stal úvodní text, jehož začátek jsme citovali v prvním odstavci. Jde o jedno z nejlákavějších pozvání, které česká tábornická a oddílová literatura může nabídnout.

Část rukopisu vyšla poprvé na pokračování v časopise Signál, vydávání začalo v březnu roku 1966, avšak bylo už v říjnu zastaveno, zřejmě na zásah cenzorů. Období komunistického útlaku, kdy Jaroslav Foglar jako autor nesměl být řadu let vydáván a skauting byl zakázán ale pomalu končilo (bohužel jen na kratičkou dobu).

V roce 1967 vyšla Kronika Ztracené stopy v nakladatelství Naše vojsko. Skauting byl krátce obnoven až na konci března 1968, proto se Foglar zde ještě o skautingu zmínit nemohl. Přesto je v knize skrytý malý nenápadný skautský odkaz, kterému všichni rozuměli.

Mezi ilustracemi Gustava Kruma je totiž přetištěna kresba legendárního skautského autora Velena Fanderlika z jeho oblíbené Skautské praxe z roku 1944. Jde o ilustraci Stromy a keře, v kronice Ztracené stopy je na straně 29. Jasný odkaz na skautskou literaturu. Zajímavostí je, že Foglar původních 15 stromů (keře sice zůstaly v záhlaví, ale jsou vypuštěny) doplnil o dva další stromy (topol a akát). K nim vytvořil (zřejmě Gustav Krum) nové kresby v duchu původní předlohy.

Kronika Ztracené stopy vyšla celkem pětkrát, po prvním brožovaném vydání v roce 1967 stihlo se stejnou obálkou vyjít v roce 1970 ještě druhé, tentokrát už vázané vydání (také Naše vojsko, na titulní straně zůstal omylem rok vydání 1967). Po více než dvaceti letech vyšlo v roce 1991 třetí vydání (opět Naše vojsko) s novou obálkou. Od třetího vydání byla kniha doplněna o samostatnou kapitolu her.

Čtvrté vydání vyšlo v rámci sebraných spisů Jaroslava Foglara v roce 1997 (Olympia) se zimní obálkou Jiřího Petráčka. Toto vydání mělo dotisky v letech 2001 a 2007.

V roce 2025 vyšlo páté vydání ve vydavatelství Václav Vávra, obálku nově nakreslil Marko Čermák. Doslov tohoto vydání (Václav Nosek – Windy a Roman Šantora – Bobo) podrobně mapuje historii jednotlivých vydání Kroniky Ztracené stopy. Více o pátém vydání najdeš v článku Nové vydání Kroniky Ztracené stopy.

Tento článek byl naposledy upraven v červnu 2025.

Kronika Ztracené stopy

• autor Jaroslav Foglar
• Vydalo Naše vojsko
• Vydání první, Praha 1967
• Cena brožovaného výtisku 15 Kčs

Jaroslav Foglar – Jestřáb
Legendární český spisovatel a skautský vůdce Jaroslav Foglar (1907-1999) se zapsal do historie dětské literatury v mnoha směrech. Vytvořil Rychlé šípy, které v literární a komiksové podobě ovlivnily mnoho generací, napsal dlouhou řadu chlapeckých knih, jejichž příběhy spojené často s oddílovým životem, oslovovaly nejen skauty. Jaroslav Foglar (skautskou přezdívkou Jestřáb) byl velký propagátor skautingu, táborů, tábornictví a oddílového života. 

The post Foglar a Kronika Ztracené stopy appeared first on Ostrov nápadů.

Kuchařka Pavla Döllingera – Minewakana přináší něco málo teorie, o něco víc praktických rad a hlavně hromadu receptů pro táborové kuchaře. Recepty jsou vhodné a vyzkoušené především pro kuchyni na letních stanových táborech.

Pavel Döllinger – Minewakan je skautský vůdce, činovník a výtečný kuchař, který své mnohaleté zkušenosti převedl do útlé kuchařky. Jde o příručku, kterou můžeme zařadit na pomezí mezi legendárními tábornickými příručkami (jejichž retrorecenze občas Ostrov nápadů zveřejňuje), a mezi současnou tábornickou literaturou, kterou se také snažíme sledovat.

V roce 2022 vyšlo čtvrté doplněné a přepracované vydání Skautské táborové kuchařky. Tím by se příručka zařadila mezi aktuální knihy. Nové vydání jistě přivítají všichni, kdo se na vaření na letních nejen skautských táborech tak či onak podílejí. Příručku ocení především tábornické kuchyně s vlastnoručně postavenými kamny.

Starší táborníci si připomenou dřívější vydání, která na táborech kolovala za jejich časů.  Nové vydání kuchařky tak patří i mezi legendární tábornické knihy. Historicky první vydání Skautské táborové kuchařky totiž vyšlo již roku 1987 jako oddílová kuchařka pro kluky, kteří sami vařili v táborové kuchyni. Dvě další už veřejně dostupná vydání vyšla krátce po sametové revoluci. Bylo to v roce 1991 (Polaris) a v roce 1996 (Čin). Nyní tedy vychází již čtvrté doplněné vydání.

Samotný obsah se nám těžko posuzuje, protože nejsme odborně vybaveni kuchařské předpisy kontrolovat. O to více uvítáme případné komentáře k recenzi. Do té doby prozradíme, že v kuchařce najdete polévky, saláty, pomazánky, bezmasá a sladká jídla, omáčky a masa. Co je potřeba ocenit, to jsou podrobné popisy přípravy příloh, které kuchařky často opomíjejí.

Je známo, že v každé knize se najde nějaký omyl. Také u této kuchařky autor s hrůzou zjistil, že přes několikeré korektury utekla na str. 45 jedna chybička. Do bramborového guláše patří jen 50 g mouky, ne 500 g.

Z pohledu tábornického je v brožuře podrobně popsán postup stavby táborových kamen, což jako tábornický web chválíme a kvitujeme. Další ocenění zaslouží praktické kuchařské rady a nápady, které jsou dole pod čárou na každé z jejích osmačtyřiceti stran. Brožura je doplněna milými kresbami Petra Menčíka – Sviště.

Tolik krátká recenze a nyní už jen zbývá všem skautům, táborníkům a zálesákům popřát „Dobrou chuť!“

Skautská táborová kuchařka

• autor Pavel Döllinger – Minewakan
• Vydali spolek Čin a Lesní škola Protos
• Vydání čtvrté, Praha 2022
• Doporučená prodejní cena 50 Kč

Pavel Döllinger – Minewakan
Dlouholetý skautský vůdce, činovník a kuchař Pavel Döllinger – Minewakan (*1949) nemá na svém kontě mnoho příruček, ale jeho Skautská táborová kuchařka se dočkala širokého uplatnění a několika vydání. Pavel Döllinger vedl v době nesvobody oddíl Tuscarora (spolu s Jiřím Kafkou – Owígem ) a po jeho zrušení při zásahu StB potom oddíl TOM TJ Viktoria Žižkov. Pro roce 1989 působil jako skautský činovník a proslul také svým tábornickým kuchařským uměním.

The post Minewakanova Skautská táborová kuchařka appeared first on Ostrov nápadů.

V našem občasném seriálu retrorecenzí pokračujeme příručkou Encyklopedie táborníka, kterou na začátku sedmdesátých let 20. století sestavil skvělý skautský praktik Mirko Vosátka.

Jen málokterá kniha v našem seriálu legendárních tábornických příruček obsahuje tolik informací a podnětných nápadů, jako Vosátkova Encyklopedie táborníka. Nepřeberné zápisky, poznámky a kresby tábornických fíglů všeho druhu sbíral skaut, ochránce přírody a táborník Mirko Vosátka po celý život.

Encyklopedie táborníka obsahuje krátká abecedně seřazená hesla se zálesáckými dovednostmi,  tábornickými uzly, táborovými stavbami, poznáváním přírody i ochranářskými prvky. Téměř každé heslo je doplněno návodnou kresbou, která prozrazuje detailní znalost jednotlivých námětů.

Je pochopitelné, že takto rozsáhlou sbírku znalostí musel autor sbírat nejen z vlastní praxe, ale také studiem domácí i zahraniční literatury (autor v úvodu uvádí, že poznatky a zkušenosti pro knihu sbíral padesát let). O zahraničních zdrojích svědčí nepříliš často používané názvy méně známých uzlů, které vznikly vlastním překladem z literatury. Na druhou stranu najdeme v jeho encyklopedii řadu prvků, které se u nás rozšířily až mnohem později. Je tu například protisměrně vázaná osmičková spojka, kterou horolezci nahradili dračí smyčku až koncem dvacátého století.

S ohledem na množství informací ve Vosátkově příručce je třeba ocenit minimální počet chyb, které se v encyklopedii vyskytují. Je prakticky nemožné při sběru tolika dat neudělat chybu, a přesto se Vosátka chyb téměř vyvaroval. Jednou z mála výjimek je v tomto směru například Vosátkův údaj o velikosti zaječích bobků v hesle Trus. V příručce je uvedena velikost 0,5 cm, což muselo vzniknout chybou při přepisování (ve skutečnosti mají zaječí bobky cca 1,5 cm).

Určitou nevýhodou příručky Encyklopedie táborníka je obtížnější přístup k obrovskému kvantu informací. Jednotlivá hesla jsou sice řazena přehledně podle abecedy, ale pokud něco konkrétního hledáte a nevíte přesně, jak Vosátka dotyčnou informaci pojmenoval, nemáte moc šancí heslo najít.

Musíte například vědět, že například celta se jmenuje dílec, ale problém může nastat spíše u hledání názvů uzlů a u víceslovných spojení. Dračí smyčku nazývá Vosátka primárně bowline (což je její anglický název), ale třeba také vůdcovský uzel, což je dnes úplně jiný uzel (navíc je na obrázku na str. 13 dračí smyčka nepřesně nakreslená). Velmi pěkně popsaná orientace podle měsíce je skrytá pod heslem Orientace mapy. Některá hesla jsou proto v knize vícekrát s odkazem na hlavní pojmenování.

Recenzované vydání vyšlo v roce 1971, příručka pak vyšla ještě jednou v poněkud přepracované podobě jako Tábornická encyklopedie v roce 1985. Celkový rozsah Encyklopedie táborníka činí z Vosátkovy příručky jednu z nejobsažnějších a nejlepších původních tábornických publikací, která co do množství informací a kvality zpracování nemá u nás srovnání.

Encyklopedie táborníka

• autor Mirko Vosátka
• vydala Mladá fronta
• vydání první, Praha 1971
• cena vázaného výtisku 40 Kčs

Mirko Vosátka
Významný popularizátor skautingu, tábornictví a ochrany přírody Mirko Vosátka (1911-2004) je autorem mnoha  příruček o tábornictví a ochraně přírody. Skauting a také vodní skauting provázel Vosátku po celý život, stejně jako jeho přezdívka Grizzly. Napsal řadu knih a příruček o tábornictví i o poznávání a ochraně přírody. Svůj zájem a čas dělil spravedlivě mezi psaní, ochranu přírody, vedení vodních skautů a předávání svých zkušeností na lesních školách.

The post Encyklopedie táborníka a Mirko Vosátka appeared first on Ostrov nápadů.

O legendární příručce Skautská praxe od Velena Fanderlika jsme již psali. Při přípravě textu jsme zjistili, že jednotlivá vydání této příručky mají svá tajemství a rozhodli jsme se alespoň některá poodkrýt.

Podle dostupných informací jsme připravili seznam známých vydání s popisem zajímavých záhad. Předpokládáme, že k uvedeným údajům mohou mnozí čtenáři poslat další poznatky, rádi je do článku doplníme. Recenzi původního vydání Skautské praxe najdete zde.

Počet záhad odpovídá vysokému počtu vydání této tábornické příručky. Záhadou je již samotný rok prvního vydání. Nevíme také, proč  byla obě „kanadská“ vydání označena jako „Třetí přepracované vydání“, když ve skutečnosti šlo o čtvrté a páté vydání? Proč byla obálka celkem 4x překreslena zřejmě samotným autorem?  Kdo lajdácky překreslil více než polovinu stránek v roce 1968 pod značkou Bř a kdo naopak nesmírně pečlivě překreslil příručku pro Sokol Silůvky v roce 1982?

Přehled vydání knihy Velena Fanderlika Skautská praxe

První tři známá předválečná vydání vydal Velen Fanderlik v Brně krátce po sobě v roce 1938. Na titulní stránce je uvedeno, že příručka byla sestavena podle tabulek lesních škol Svazu skautů RČS.

⸋1⸋ rok 1938 Brno – Skautská praxe a branná výchova v obrazech – obálka není známa, bez udání čísla vydání na titulce.

⸋2⸋ rok 1938 Brno  – Skautská praxe a branná výchova v obrazech – obálka není známa, na titulní straně je text II. vydání.

⸋3⸋ rok 1938 Brno – Skautská praxe a branná výchova v obrazech – obálka není známa, na titulce je text III. vydání.

Záhada prvního vydání – první záhadou je samotný rok vydání příručky Skautská praxe (v prvních třech vydáních s přídomkem …a branná výchova v obrazech). Některé prameny uvádějí rok 1933, ale při našem pátrání jsme pro toto tvrzení nenašli žádný reálný podklad. Domníváme se, že jde o omyl, a že první vydání bylo v roce 1938.

Překreslená definitivní podoba během války

Předválečná vydání Velen Fanderlik kompletně překreslil v emigraci během druhé světové války. Vznikla legendární podoba Skautské praxe, která pak sloužila skautským táborníkům několik desítek let včetně dlouhé doby obou poválečných zákazů skautingu. V nové podobě vyšla Skautská praxe ještě za války dvakrát v zahraničí.

⸋4⸋ rok 1944 Ottawa – Skautská prakse – tmavě červená obálka s tábornickými motivy a s doplňujícím nápisem Londýn Ottawa. Rozměr 120 x 163 mm. Na titulní straně je kromě názvu uveden text Třetí, přepracované vydání a dole rok 1944, doplněna str. 33 Skautské knihy, bez tiráže vzadu.

⸋5⸋ rok 1945 Ottawa – Skautská prakse – stejná tmavě červená obálka s nápisem Londýn Ottawa, na titulní straně opět (asi omylem) Třetí, přepracované vydání, a dole rok 1945, obsah je stejný jako předchozí vydání včetně str. 33 Skautské knihy, bez tiráže vzadu.

Záhada třetího vydání. Není jasné, proč byla obě „kanadská“ vydání stejně označena na titulní straně jako „Třetí, přepracované vydání“. Jedna z možností je prosté opomenutí, ale je také možné, že vydání v roce 1945 bylo počítáno jako dotisk, ve kterém bylo změněno pouze datum 1945 (jinak jsou obě vydání totožná). Pro první možnost omylu svědčí skutečnost, že žádné čtvrté vydání vlastně neexistuje, poválečná vydání v Brně začínají číslem pět.

Vydání v Brně 1945 a 1946

Krátce po skončení II. sv. války vyšla v Brně další dvě vydání označená jako 5. a 6. doplněné vydání. Tato dvě vydání se zasloužila o obrovskou popularitu Fanderlikovy příručky a kolovala mezi táborníky po několik desetiletí, kdy byly skautské publikace zakázány.

⸋6⸋ 1945 Brno, Klen – Skautská prakse – vydání s obálkou ze světlého tužšího papíru, Klen Brno 1945, na titulní straně je 5. doplněné vydání. Kresba na obálce je velmi podobná „kanadským“ vydáním, je však evidentně nově PŘEKRESLENÁ.

⸋7⸋ 1946 Brno, Klen – Skautská prakse – obálka stejná jako předchozí, Klen Brno 1946, na titulní straně je uvedeno 6. doplněné vydání. Tištěno jednostranně, rozměr 115 x 163 mm. Vydání je bez str. 33 (seznam literatury), zato je doplněno o několik tištěných tabulek s výzbrojí, vzadu je tiráž.

Záhada překreslené obálky. Nikde není vysvětleno, proč Fanderlik překreslil obálku pro obě poválečná brněnská vydání Skautské praxe. Překreslení není ani na první pohled patrné a leckdo si změny v kresbě při zběžném porovnání vůbec nevšimne. Ale při podrobnějším prozkoumání je jasné, že obálku autor ve stejném duchu překreslil. Je také možné, že originální kresba obálky zůstala zapomenuta v Kanadě, když se domů převážely podklady pro tuzemské vydání.

Překotná vydání v roce 1968 a 69

 Po převratu v únoru 1948 už další vydání Skautské praxe nebylo povoleno a tak legendární praxe mohla vyjít až v krátkém období uvolnění kolem roku 1968. A zde dochází k dalším záhadám. V roce 68 (či 69) vyšlo trochu záhadné vydání, které mělo  překreslenou obálku a k dovršení zmatku stejnou titulní stranu, jako „kanadské“ vydání z roku 1944.

⸋8⸋ 1968 – 69 ??? – Skautská praxe – opět PŘEKRESLENÁ, už třetí verze obálky (pamětníci uvádějí, že tato verze obálky byla později použita v Sokole Silůvky při vydání v roce 1985), vydavatel je nejasný. Na titulní straně je opět uveden text „Třetí, přepracované vydání“ (snad byla použita stránka z vydání 1944 v Ottawě včetně letopočtu). Vydání se proto někdy zaměňují. Vydání jsme neměli možnost prolistovat, ale podle informací z internetu jsou v tomto vydání přehozeny strany 25 a 26 a jsou doplněny nové, zcela odlišně zpracované strany 33 Práce s buzolou, 34 Značky na řekách, 35 Turistické značení, 36 Vybavení a úprava stanu (tyto strany nenakreslil Fanderlik).

⸋X⸋ 1968 Svaz junáků – zálesáků – Junácká praxe – vydání nekvalitní a ve změněné podobě nepochybně bez konzultace s autorem. Bylo zde kompletně (a značně ledabyle) překresleno asi 18 stran původní Fanderlikovy Skautské praxe. Na každé straně je podpisová značka Bř. Vydání bylo necitlivě doplněno nepříliš zdařilými stránkami z biologie člověka.

Záhada třetího vydání pokračuje. Pro dokonalé zmatení historie se do lepšího z obou vydání v roce 1968 či 1969 vloudila titulní strana z roku 1944 (s textem Třetí, přepracované vydání a rokem 1944) a tím vznikl naprostý zmatek. Při určení roku vydání se při prodeji v antikvariátu se jednotlivá vydání jen obtížně rozlišují. Vodítkem může být, že obě válečná „třetí“ vydání mají tuhou červenou obálku. „Třetí“ vydání z roku 1968 či 1969 má bílou obálku, která je opět, již potřetí překreslena. Záhadou je i to, zda autorem nové kresby je sám Velen Fanderlik.

Záhada značky Bř. Nepodařilo se nám zjistit autora překreslených stránek v pozměněném vydání s názvem Junácká praxe, kde vyšlo celkem 18 nekvalitně překreslených stránek ze Skautské praxe. Stránky jsou podepsány zkratkou Bř. Pro pamětníky asi nebude problém podpis Bř. identifikovat, ale nám se to nepodařilo.

Exilová vydání

⸋9⸋ 1973 Zollikerberg – Skautská prakse – exilové vydání, 33 stran 519 ks. Vydání jsme neměli k dispozici, známe pouze titulní stránku.

⸋10⸋ 1982 Nijmegen: Skauted – Skautská praxe – exilové vydání označované jako 7. vydání. Vydání jsme neměli k dispozici, známe pouze obálku a titulní stránku.

Poloutajená vydání v Silůvkách

V osmdesátých letech vyšla pololegální vydání v Sokole Silůvky (skautské knihy byly stále zakázané). Nejspíš už první bylo opět překreslené, tentokrát tak přesně a pečlivě, že překreslení není vůbec na první pohled k rozeznání od originálu (mohli jsme ovšem porovnat jen několik stran, viz strana Měření malých rozměrů z roku 1985).

??? 1979 Silůvky – existuje možnost, že už v roce 1979 vyšlo cca 100 ks Fanderlikovy Skautské praxe, o tomto vydání ale bohužel nic víc nevíme. Nevíme také, zda toto vydání není v nějakém vztahu k vydání z roku 1968, odpovídala by tomu stejná obálka, která byla na utajených vydáních v Sokole Silůvky z let 1982 a 1985 i na vydání z roku 1968.

⸋X⸋ 1982 Silůvky – Bezejmenné vydání bez názvu a vydavatele – čisté zelené desky na zkoušku, zda vůbec něco takového projde – vydal TOM Sokola Silůvky, náklad cca 2000 výtisků. Vydání jsme neměli k dispozici (má mít 43 stran, tištěno jednostranně), ale předpokládáme, že už byly stránky překresleny.

⸋X⸋ 1985 Silůvky – Zálesácká praxe – vydal TOM Sokola Silůvky, náklad cca 2000 výtisků. Kresba na obálce je stejná, jako ve vydání z roku 1968-69.  Tisk jednostranný, jako v původních vydáních. Zdá se, že překresleny byly všechny tabulky. Toto vydáni zřejmě obsahuje navíc i další trochu odlišně zpracované strany, které v původním Fanderlikově vydání nebyly, např. strana Bivakování či Vazačky – lana.

Záhada vydání Silůvky 1982 – 1985. Nejzáhadnějším okamžikem pátrání po historii Fanderlikovy Skautské praxe byl objev, že pro pololegální vydání v Sokole Silůvky kdosi velmi pečlivě překreslil nejspíš všechny vnitřní stránky Fanderlikovy praxe. Viz strana „Měření malých rozměrů“.  Rozdíly jsou rozeznatelné pouze při velmi důkladném prozkoumání. V písmu je jiné „a“ (zde tiskací) a jiné „o“ (zde výrazně užší), na str. „Měření malých rozměrů“ jsou některé řádky pozměněny. Zná někdo autora těchto kreseb? Prozkoumali jsme ještě tab. 31 Lasování, je také překreslena a vydání obsahuje i další nové strany. Vydání nemáme k dispozici, pokud někdo toto vydání poskytne, rádi obsah doplníme přesně.

Vydání po roce 1989

Podle vzpomínek jednoho z pamětníků jednal TOM Sokola Silůvky s Milotou Fanderlikem (bratr Velena Fanderlika) v roce 1990, že by rádi původní Velenovu praxi zmodernizovali přidáním několika stránek s novějšími informacemi. Milota s tím v žádném případě nesouhlasil a požadoval pouze vydání původní verze podle kanadského vydání tak, jak ji jeho bratr sestavil. Sdělil také (údajně cca v březnu 1990), že původní Skautská praxe vyjde v nejbližší době v tehdejší Junácké edici. Nakonec vyšel reprint v nakladatelství Tourprint v roce 1991.

⸋11⸋ 1991 – Tourprint – Skautská praxe – zelená, modrá a červená tužší obálka s indiánem a nápisem Londýn – Ottawa – Praha. Vydání má zmenšený rozměr 105 x 148 mm a je tištěno oboustranně. V tiráži je uvedeno 4. obnovené vydání. Místo titulní strany je úvodní slovo Jana Kotrby. Uvedený náklad 20 000 výtisků.

Záhada neopravených chyb. Jako poslední ze záhad při prohlížení Fanderlikovy Skautské praxe bylo pro nás překvapivé zjištění, že v žádném z vydání, které máme k dispozici, nebyly opraveny drobné chybičky, které se do příručky vloudily. Jde například o nesprávný rozměr cihly na str. 1, o chybu ve vzorci výpočtu vlevo dole na str. 2, o záměnu cm a palců v rozměru stop jelena na str. 22 nebo o popis modré místo červené barvy u plodů dřínu na str. 25. Z vlastní zkušenosti potvrzujeme, že chybičkám se při takovém rozsahu textu vyhnout prostě nelze, ale podivné je, že v žádném z dalších vydání nebyly nikdy opraveny.

Poděkování autorovi

Počet dosud známých vydání se v našem seznamu zatím uzavírá na čísle 11 originálních a celkově 14 či 15. Po neuvěřitelně dlouhou dobu byla Fanderlikova Skautská praxe zdrojem informací a námětů pro několik generací skautů, táborníků a zálesáků a dodnes zastaraly jen strany, které poznamenal technický pokrok. Nezbývá než se přes vzdálenost osmdesáti let od vzniku hluboce poklonit autorovi za tak nadčasové a užitečné mistrovské dílo.

Dr. Velen Fanderlik
Významný skautský činovník a autor skautských a tábornických příruček Velen Fanderlik – Mawadani (1907-1985) se ve své publikační činnosti zaměřil na pomoc nejen vedoucím skautských oddílů. Nejznámější z jeho knih jsou Listy Jurovi, jedna z prvních knih zabývajících se otázkami, jak vést oddíl především v psychologické a metodické rovině. Knihy Listy Jurovi i Skautská praxe nebyly dlouho překonány. Po roce 1948 se bohužel již nesměly na pultech knihkupectví objevit. Fanderlik sám emigroval do Kanady, kde žil až do konce svého života.

Texty Ostrova nápadů průběžně aktualizujeme, tento článek byl naposledy upraven 4/2024.

The post Záhady Fanderlikovy Skautské praxe appeared first on Ostrov nápadů.

Naše retrorecenze chce připomenout oblíbenou tábornickou knížku F. A. Elstnera z roku 1959, další z řady skvělých původních českých tábornických příruček.

Elstnerova rozsáhlá kniha Dobrodružnou stezkou se odlišuje od většiny tábornických knih tím, že obsahuje poměrně hodně textu doprovázeného autorovými kresbami na okraji stránek na způsob E. T. Setona. Elstner psal velmi čtivě, podrobný text doplňují jednoduché ale názorné obrázky a kniha vyniká velkým motivačním nábojem.

Autor sbíral dovednosti a moudrost lidí žijících ve volné přírodě a ochotně vše předával dalším generacím. Ze dvou důvodů, jak sám říkal. Aby si každý čtenář mohl jednak zahrát na hrdiny dobrodružných románů, ale současně se mohl sám stát hrdinou světa vědy a techniky díky znalostem a zkušenostem průkopníků.

Z mnoha a mnoha svých zkušeností sestavil Elstner poutavou tábornickou stezku, na kterou pozval všechny chlapce a děvčata, kteří chtějí naplnit své mladé a odvážné sny, jak se praví v podtitulu knihy. Elstner vede čtenáře svou stezkou po jednotlivých oblastech tábornického umění. Od znalostí o ohni přes stopařské a tábornické dovednosti až k signalizaci, orientaci a uzlařským i kuchařským zkušenostem.

Pro řadu tehdejších chlapců a děvčat se Elstnerova kniha opravdu stala průvodcem po stezce dobrodružství a provázela je po celý život. Kniha nepatří k těm, které přečtete jedním dechem. Celkem 340 stran je nabito zkušenostmi, ale pokud vás autor zaujme, budete se podle vlastních potřeb ke knize vracet a čerpat nové a nové znalosti.

Však také šlo o knihu úspěšnou, poprvé vyšla v roce 1959 v SNDK (Státní nakladatelství dětské knihy, náklad 20 000 ks), o šest let později vyšla v roce 1965 ve dvoudílném provedení opět v SNDK v edici OKO (toto vydání ilustroval Jiří Tesař, náklad 25 000 ks) a třetí vydání vyšlo těsně před normalizací v roce 1970 v Mladé frontě (náklad neuveden). Podle tohoto vydání vnikla naše recenze.

Dobrodružnou stezkou

• autor František A. Elstner
• vydala Mladá fronta
• vydání třetí, Praha 1970
• cena vázaného výtisku 32 Kčs
• kniha vyšla poprvé v roce 1959

František Alexander Elstner
Populární cestovatel, spisovatel a skautský činovník Frank A. Elstner (jak se nejčastěji podepisoval, 1902-1974), autor poutavých cestopisů a několika praktických knih o tábornictví, o vázání uzlů či o vaření v přírodě. Málokdo ví, že Elstner jako jeden z prvních českých skautů navštívil lesní školu v anglickém Gilwell Park. Právě on odtud přivezl tradici propojení rukou v kruhu kolem ohně, která se u nás stala součástí slavnostních ohňů. Elstner byl velmi bystrý pozorovatel a velkou měrou se zasloužil o kvalitu tábornických příruček u nás. 

The post Elstnerovou Dobrodružnou stezkou appeared first on Ostrov nápadů.

Malá útlá příručka Skautská praxe od Velena Fanderlika provázela od roku 1938 generace nejen skautů světem táboření i tábornické praxe a ve své době se stala doslova legendou.

Skautskou praxi sestavil a nakreslil Velen Fanderlik, skautský činovník a výtečný autor, pozorovatel i kreslíř. V mnoha knihách a příručkách předával svoje zkušenosti, a právě Skautská praxe se stala základním kamenem tábornické literatury.

Redakce Ostrova nápadů připravuje recenze novinek tábornické literatury. Přitom nás napadlo, že bychom mohli také vzdát hold starším knihám a příručkám. Mnohé knihy se ve své době (a někdy i dlouho po ní) staly nepostradatelnou součástí oddílových a táborových knihovniček. Postupně si je budeme připomínat.

Mezi takové knihy zcela jistě patří i Skautská praxe Velena Fanderlika. Celkem 32 celostránkových kreslených tabulí ve stručné formě obsahují názorně podané tábornické a zálesácké informace pro všechny, kdo se chystají na výpravu nebo na tábor.

Útlá příručka formátu 163 x 114 mm získala ohromnou popularitu a v mnoha vydáních se rozšířila daleko mimo skautské prostředí. Cílem bylo, aby se příručka dala snadno strčit do batohu nebo táborové bedny, a aby pomáhala táborníkům přímo na místě.

Množství zkušeností a informací uložených v příručce vycházelo z tabulek Moravské lesní školy (MLŠ), na jejichž přípravě se kromě Velena Fanderlika podíleli i další činovníci MLŠ, J. Grus, K. Kučera, E. Škarda a J. Štefan.

První vydání vyšlo v roce 1938, následovalo několik vydání, z nichž zajímavé je doplněné a přepracované 4. kanadské vydání z roku 1944, které Fanderlik přivezl po válce domů jako dar kanadských skautů v počtu 5000 ks. Podle brněnského 6. vydání z roku 1946 jsme připravili tuto recenzi. V roce 1991 vydalo reprint zmíněné kanadské edice nakladatelství Tourprint s názvem Skautská praxe, 4. obnovené vydání. Uvedený počet výtisků je 20 000 ks.

Z našich ukázek několika stran příručky je patrná pozitivní atmosféra kreseb autora. Bez nadsázky je možné konstatovat, že tímto dílem byla založena tradice skvělých českých tábornických příruček.

Skautská praxe

• autor Dr. Velen Fanderlik
• 6. vydání připravilo nakladatelství Klen Brno
• Brno 1946
• příručka vyšla poprvé v roce 1938

Dr. Velen Fanderlik
Významný skautský činovník a autor skautských a tábornických příruček Velen Fanderlik – Mawadani (1907-1985) se ve své publikační činnosti zaměřil na pomoc nejen vedoucím skautských oddílů. Nejznámější z jeho knih jsou Listy Jurovi, jedna z prvních knih zabývajících se otázkami, jak vést oddíl především v psychologické a metodické rovině. Knihy Listy Jurovi i Skautská praxe nebyly dlouho překonány. Po roce 1948 se bohužel již nesměly na pultech knihkupectví objevit. Fanderlik sám emigroval do Kanady, kde žil až do konce svého života.

The post Legendární Skautská praxe appeared first on Ostrov nápadů.

Krátce po sobě se v knihkupectví objevily dvě knihy z pokladnice tábornických příruček šedesátých let. Po vydání knihy U táborového ohně v roce 2016 vyšla letos další kniha Vladimíra Rogla s názvem Správnou stopou.

Vladimír Rogl, Ctirad Smolík
Správnou stopou

Nezměněný reprint knihy Správnou stopou od Vladimíra Rogla v původní podobě z roku 1968 vyšel v nakladatelství Pragoline. Spolu s dalšími knihami tohoto autora jde o příručku, která patří k legendám tábornické a zálesácké literatury šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století.

Roglova příručka vyšla v době, která nepřála původním českým tábornickým a zálesáckým knihám. Vladimír Rogl ale naštěstí stihl výjimečné období konce šedesátých let, kdy za krátkou dobu společenského nadechnutí vyšlo několik knih, ze kterých potom mnoho let čerpali vedoucí, vůdci a náčelníci oddílů všech kategorií. Později už podobných knih vyšlo opravdu poskrovnu.

Zatímco první kniha byla klasickou tábornickou příručkou, v knížce Správnou stopou přišel Rogl s konceptem neobvyklých her, do jejichž popisu rafinovaně zapletl tábornické i zálesácké znalosti a dovednosti. Výsledek byl pozoruhodný a knížka nebyla brána jako záznam her, ale spíše jako podařená tábornická příručka. Najdete v ní plno orientačních a stopařských vědomostí, rad a zkušeností obklopených spoustou her podobného zaměření.

Obě knihy doprovázejí ilustrace spoluautora Ctirada Smolíka, který záhy po vydání knihy emigroval. Vtiskl oběma publikacím osobitý rukopis, který potěší i po uplynutí celé poloviny století od prvního vydání.

V každém případě je dobře, že vydavatel vzdal hold autorovi legendárních příruček. Je pravda, že publikace osloví spíše pamětníky, které knížka kdysi provázela v oddílech a na výpravách, ale současně přiblíží autora i dnešní generaci. Kniha je k dostání u knihkupců, nebo přímo v nakladatelství Pragoline, jk.artstar@volny.cz . Za tento počin jistě patří nakladatelství velké uznání.

Vydavatel v anotaci upozorňuje, že od dob vydání v roce 1969 se mnoho v oblasti vybavení na turistiku a táboření změnilo, přesto ponechal původní text včetně názorných a vtipných kreseb autora a Ctirada Smolíka. Je pravda, že díky dnešní technickému vybavení táborníků se styl a způsob táboření, orientace i stopování změnil k nepoznání. Mnohé z uvedených her lze ale hrát bez jakéhokoliv omezení i na dnešních táborech, takže věříme, že si kniha svoje čtenáře najde i po padesáti letech.

Na základě komentáře autora knihy u tohoto článku jsme se za ním vydali a rozhovor o pohnuté historii (nejen knihy Správnou stopou) je v článku Peripetie Vladimíra Rogla.

Kniha Správnou stopou se objevila celkem ve čtyřech vydáních. Po prvním vydání v roce 1969 (Olympia) vyšla znovu v roce 1974 (znovu Olympia), další vydání bylo již po sametové revoluci v roce 2000 (Ottovo nakladatelství) a nyní tedy reprint v roce 2018, rozdíl je pouze v brožovaném vydání  (nakladatelství Pragoline) oproti původnímu vázanému.

Správnou stopou

• autoři Vladimír Rogl, Ctirad Smolík
• Vydalo nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline
• Praha 2018
• Doporučená cena 170 Kč

Vladimír Rogl
Autor či spoluautor celkem osmi publikací s turistickou a tábornickou tématikou, Vladimír Rogl (*1936), vedl dlouhá léta dětský turistický oddíl v Praze na Vinohradech. Vstoupil do Junáka v roce 1945 a v letech 1968-1970 působil v Ústřední radě Junáka. Jeho kniha U táborového ohně byla v roce 1968 oceněna výroční cenou nakladatelství Olympia. Za svou činnost v Junáku byl v průběhu padesátých až sedmdesátých let několikrát vyšetřován orgány StB.

The post Správnou stopou i po padesáti letech appeared first on Ostrov nápadů.