Boj o vlajku

Dvě skupiny bojují papírovými koulemi proti sobě. Cíl je jednoduchý, ubránit vlastní vlajku a zároveň ukořistit tu soupeřovu.

Hry, ve kterých se střílí papírovými koulemi, jsou velmi oblíbené. A taková typická „střílečka“ je právě Boj o vlajku. Kromě velkého množství papírových koulí potřebujete již jen dvě vlajky (šátek uvázaný na vhodném klacku).

Hrajeme ve členitém terénu, kde je hodně možností na schovávání. V případě našeho tábořiště těsně obklopeného stromy, keři a volnými paloučky se ukázalo ideální hrát přímo v prostoru tábora (s vyčleněními místy, kam se nesmí , např. kuchyně, latrina,…).

Každé družstvo má svůj hrad, tj místo, kde začíná a kde má zapíchnutou svoji vlajku. Také zde má zásobu papírových koulí. Hrady nemusí být příliš daleko od sebe (každý na jedné straně tábořiště).

Po startu někteří hráči vyráží k nepřátelskému hradu, někteří zůstávají hlídat ten vlastní. Každý si nese libovolné množství koulí ze zásoby. Těmi se snaží trefit nepřítele. Koule je možné sbírat ze země a znovu používat.

Kdo je zasažen, odchází do svého hradu, kde si sedne na zem a čeká jednu minutu (pomalu počítá do šedesáti). Pak se může znovu zapojit do hry.

Hráči se snaží dostat k cizí vlajce, ukrást ji a doběhnout s ní do svého hradu. Jakmile jsou v hradu dvě vlajky (vlastní a ukradená), skupina vyhrává. Kdo běží s vlajkou a je zasažen, musí ji nechat na místě zásahu.

Hra je velmi rychlá a obvykle ji hrajeme na několik kol. A není nezajímavé, že model hry o vlajku se často používá v počítačových hrách, nebo také v paintballu. Papírové koule jsou v prostoru tábora snadněji vysbíratelné a i pokud se nenajdou všechny, tak zmuchlaný papír brzy zetleje a nehyzdí prostředí.