Jak se liší námraza, jinovatka či ledovka

V zimním období se můžeme kochat různými formami ledových krystalů. Dokud jsou v přiměřeném rozsahu, jsou nádherné, ale při kalamitě je to horší. Jak vznikají a jak se liší?

Známá je krása sněhových vloček, které vznikají v atmosféře, kdy na částicích prachu nebo pylu vzniká námraza ve tvaru šestiboké vločky. My se ale chceme věnovat ledovým formám na zemském povrchu, jak se liší a jak vzniká námraza, jinovatka, jíní či ledovka?

Člověk tyto zmíněné zimní úkazy příliš nerozlišuje. Je ale dobré vědět, že každý jev má nejen jiné kouzlo, ale také jiný způsob vzniku a jiné pojmenování. Na přelomu roku 2024/25 se u nás i v nížinách dlouho držela inverze a námraza vznikala i na místech, kde bývá málokdy. Článek je pokusem udělat si v zimní kráse trochu pořádek.

Námraza

Často ji vidíš na horách (odborně se nazývá zrnitá námraza, ale nejčastější je zkrácené pojmenování námraza). Je krásná na pohled, ale může být i nebezpečná. Bílé trsy ledových krystalků s vláknitou strukturou vznikají za teploty předmětů -2 až -10 °C. Jsou to částečky přechlazené vody v mlze nebo v mracích, které hnané větrem rychle přimrzají na návětrné straně k chladnému povrchu. Narůstání na návětrné straně je jeden ze znaků námrazy (právě vznik za větru odlišuje námrazu od jinovatky).

Námraza vše pokryje překrásnou bílou vrstvou a stromy i keře vypadají jako v pohádce. Díky rychlému přimrznutí má námraza malou kompaktnost. Je poměrně přilnavá, ale může být ještě odtržena od předmětu, na němž je usazena.

Nebezpečí námrazy spočívá v tom, že pokud trvají podmínky pro její vznik delší dobu, může se na jediném metru povrchu vytvořit několik desítek kilogramů námrazy. Může potom lámat větve a trhat dráty elektrického vedení (proto se musí někdy otloukat). A komplikace bohužel vznikají i při následném opadávání námrazy při vyšších teplotách, kdy hrozí zranění. Na přelomu roku 2024/25 pokryla u nás námraza i nižší polohy, kde nebývá tak častá.

Jinovatka

Jinovatka (odborně se nazývá krystalická námraza) vzniká při nižších teplotách (obvykle -8 °C a méně), při kterých se vodní pára obsažená ve vzduchu přeměňuje na chladnějších površích přímo na ledové krystalky (říká se tomu desublimace, což v tomto případě znamená, že se vodní pára mění přímo na led a chybí kapalná fáze). Jinovatku najdeš třeba na trávě, na větvích stromů a snadno ji odstraníš poklepem.

Jíní

Vzniká v noci (podobný vznik má za teplejších podmínek rosa), nejčastěji za jasných nocí na vodorovných površích s teplotou nižší než 0 °C. Jde také o desublimaci vodních par, při které se tvoří drobné krystalky ledu. Lidově se nazývá také šedý mráz, šedivák, šedivec.

Ledovka

Sklovitá ledová vrstva vzniká zmrznutím prochlazených vodních kapek na předmětech, jejichž teplota je nižší než 0 °C. Důvodem vzniku je zde déšť, který dopadá na podchlazený povrch země. Ledovka pokrývá vše ledovou vrstvou, tedy nejen zem, ale i keře, stromy, trávu, cokoliv. Ledovka může být až několik cm silná. Je nebezpečná, protože na hladkém povrchu ledu velmi snadno chodec uklouzne a auto dostane smyk.

Ledovka zapříčinila kalamitu v roce 2014, kdy se u nás ledem pokrylo v silné vrstvě vše včetně tramvajových trolejí. V Praze kvůli ledovce úplně přestaly jezdit tramvaje (led zabránil přenosu el. proudu z trolejí do tramvají), což se nestalo za celou dobu trvání Dopravního podniku.

Přejeme, aby tvoje zimní zážitky byly spojené více s kocháním než s kalamitami.