Klíště

Klíště se stalo docela závažným problémem při častém pobytu v přírodě. Dříve nebo později se některé přisaje na každého táborníka a  přitom hrozí nebezpečí přenosu závažné choroby.

S klíšťaty se setkáme v době od března do listopadu s tím, že maximum jejich aktivity je od dubna do června. Jejich výskyt je možný kdekoliv poblíž listnatého nebo smíšeného lesa či parku, kde je tráva a nízké keříky. Právě tam klíšťata vyčkávají na svého hostitele. Jakmile se jim podaří se uchytit, vyhledávají teplá místa s tenkou kůží (pod koleny, ve slabinách, v podpaží), kde se přisají. To by nebylo nic fatálního, kdyby klíšťata nepřenášela dvě velmi nebezpečné nemoci, klíšťovou meningoencefalitidu a lymskou boreliózu.

Zpočátku se jen obtížně zpozoruje malý cizopasník, který se přisaje na nenápadném místě. Malá černá tečka (někdy dokonce i jen světle šedá), která zpočátku nemá kolem sebe zarudlý pupínek a člověk ani necítí žádné svědění. Mechanismus ochrany těla reaguje až později, kdy se kolem klíštěte objeví zarudlý pupínek a ranka začne mírně svědit.

Čím déle jsou klíšťata přisátá, tím větší je nebezpečí nákazy. Udává se, že podle lokality je infikovaných 1 %, 5 %, 10 % a nejvíce 20 % klíšťat. Nižší je procentuální výskyt klíšťové meningoencefalitidy (zánět mozkových blan), vyšší procento má výskyt boreliózy. Ani jedna z nemocí není bez komplikací, hodně záleží na čase, kdy je nemoc zjištěna.

Co udělat pro to, aby bylo nebezpečí nákazy co nejmenší?

Prevence

Rozhodně je dobré myslet na klíšťata předem a vybrat si vhodný oděv a dobrý repelent. Pomůže vysoká obuv, světlé dlouhé nohavice a rukávy (je na nich klíště lépe vidět), které občas prohlédneme. V místech s výskytem klíšťat není dobré sedat a lehat na zem.

Vůbec nejlepší klíště je to, které si vás ani nevšimne. K tomu přispívají odpuzovače (je dobré znát dobu účinnosti), které nastříkáme na kalhoty nebo přímo na kůži (podle návodu). Jakmile jsou klíšťata aktivní, mělo by být postříkání vhodným prostředkem před výpravou nebo před cestou do lesa úplnou samozřejmostí.

Hned po návratu z lesa se doporučuje převléknout a oděv vytřepat nad vanou. A hlavně se nechat co nejdříve důkladně prohlédnout od druhé osoby na celém těle (to je důležité také každý večer na táboře). Další preventivní možností je očkování, to ale existuje zatím pouze proti klíšťové encefalitidě, na lymskou boreliózu vakcína není.

Přisáté klíště

Přisáté klíště ještě nutně neznamená nákazu, ale čím dřív klíště odstraníme, tím lépe. Místo přisátí dezinfikujeme (nejlépe alkoholový dezinfekční prostředek) a klíště odstraníme velmi šetrně. Nebezpečí přenesení nákazy se při invazním odstraňování klíštěte silně zvyšuje (hrozí vymáčknutí obsahu střev s boreliemi do rány).

Vhodné jsou tedy pomůcky (speciální pinzetu či kleštičky je možné koupit v lékárně), které klíště odstraňují u hlavičky bez velkého násilí (kýváním do stran, nikoli šroubováním). Existují i speciální roztoky a gely, které klíště rychle zneškodní a umožní jeho vyjmutí. Po vytažení klíštěte je třeba místo znovu dezinfikovat a zaznamenat si datum a místo na těle, kde se klíště přisálo. V případě, že v ráně zůstala větší část klíštěte, je třeba vyhledat lékaře.

Odstraněné klíště bezpečně spláchněte do WC nebo zakopejte, ale nedotýkejte se ho. Je také možné zakoupit domácí test pro orientační ověření toho, zda bylo klíště infikované, případně klíště bezpečně uschovat pro pozdější ověření přítomnosti infekce.

Metoda přemlouvání

Odzkoušená teorie chování klíštěte říká, že tenhle malý tvor se snaží vyhledat klidné místo, kde bude moci bez vyrušování nasát kapku krve. Čím jemnější kůže, tím snadnější je pro něj přisátí. Proto putuje po nohách a rukách vzhůru až k místu, kde se mu  zalíbí. Pokud klíště najdete včas po zakousnutí, je celkem snadné ho přesvědčit, že se spletlo, a našlo si špatné místo.

Stačí klíště otravovat klacíkem, opačným koncem sirky nebo párátkem, při troše trpělivosti se klíště samo pustí a vydá s hledat klidnější místo. Bez snahy klíště vytrhnout nebo otáčet jím kýváme sem a tam. Není třeba klíštětem otáčet, stačí vyviklávat a na obě strany mírně pootáčet sem a tam, až ho to přestane bavit a pustí se. A to je chvíle pro bezpečné odstranění. Při téhle metodě nehrozí přetržení klíštěte (pinzeta) ani vyvrhnutí obsahu žaludku při dušení (pomazání tukem), postup může být ale zdlouhavý v případě déle přisátého klíštěte.

 

Co rozhodně nedělat

Nikdy klíště nemačkat, netočit s ním, neusmrcovat olejem či mastí (klíště uvolní střevní obsah do krve člověka). Klíště nerozmačkávejte mezi nehty a pokud se rozhodnete ho usmrtit, pamatujte na to, aby se nemohla šířit případná nákaza.  Také při spalování sirkou v malém papírku existuje nebezpečí uvolnění borelie ze střev.

Varovné příznaky nákazy

Problém lymské boreliózy je, že se nemusí objevit zarudlé kolo, ale pokud se tak stane a v místě ranky se začne rozšiřovat zarudnutí (velikost více než pětikoruna) až na deset i více centimetrů a se světlejším středem, ihned navštivte lékaře. Stejně tak v případě, že se za několik dnů až týdnů po přisátí klíštěte objeví chřipce podobné příznaky, bolesti hlavy či bolesti kloubů.

Varovné příznaky zánětu mozkových blan probíhají často nenápadně ve dvou fázích, nejprve se v době cca jednoho až dvou týdnů dostaví chřipkové potíže: teplota, únava, pobolívání hlavy (asi 60 % nemocných). Po několika dnech nastane zlepšení, ale brzy se projeví příznaky druhé fáze nemoci, kdy znovu stoupne horečka, objeví se světloplachost, zvracení a velké bolesti hlavy. Čím dříve příznaky odhalíte, tím lépe.

Při návštěvě lékaře je vhodné mít s sebou poznámky, kdy s kde bylo klíště přisáté.

Očkování

Proti klíšťové meningoencefalitidě existuje vakcína ve třech dávkách, ochrana začíná asi dva týdny po druhé dávce (která může být nejdříve dva týdny, ale spíše 1-3 měsíce po první). Po třech dávkách je ochrana po dobu tří let (u dětí déle). Proti borelióze očkování zatím neexistuje.

Texty Ostrova nápadů průběžně aktualizujeme, tento článek byl naposledy upraven 5/2020.