Vzácný samotář lýkovec
Našli jste na začátku jara v listnatém lese drobné růžově fialové květy na nenápadném keři? Květy jsou přisedlé a často nahromaděné na koncích větviček? Možná máte štěstí a potkali jste vzácný lýkovec.
Lýkovec jedovatý je opravdu velmi nenápadný, asi 30 – 100 cm vysoký řídký keř často jen s několika větvičkami. Nejsnadněji je možné ho objevit zjara, kdy růžově nafialovělé květy bývají před vyrašením listů všech okolních keřů ještě jakž takž viditelné. I tak je objev kvetoucího lýkovce ukázkou bystrého oka a vizitkou všímavého táborníka.
Lýkovec roste u nás roztroušeně především ve světlejších listnatých ale i smíšených lesích. Kvete velmi brzy před vyrašením listů, někdy už od konce února až do dubna. Květy jsou trubkovité, stěsnané v postranních svazečcích po 3–5, často nahromaděné blízko konců větviček. Listy jsou opadavé, raší až po květech, a vyrůstají do růžice na koncích větví a letorostů.
Další možností, jak objevit lýkovec, je léto a podzim, kdy dozrávají červené kulaté peckovice. Tady je potřeba upozornit, že plody i některé další části lýkovce jsou poměrně prudce jedovaté. K vážné otravě (dlouhotrvající poškození ledvin) stačí někdy i pouhých pět bobulí lýkovce, tak rozhodně pozor. Při větším množství (u dospělého asi 10 bobulí) může nastat i smrt. Dokonce i dlouhodobější vdechování vůně květů může vyvolat bolest hlavy a závratě.
Tábornické ani lékařské využití lýkovce není nijak velké. Snad jen červené barvivo z bobulí se v minulosti používalo jako malířský pigment a lékaři využívali sušenou kůru. Hlavní odměnou při objevu lýkovce je tedy potěšení ze vzácného samotářského keříku, který jako jeden z prvních keřů vítá jaro svými drobnými růžově nafialovělými květy.
U nás rostou ještě některé další druhy lýkovce, ale ty jsou ještě vzácnější a mají poněkud odlišný vzhled. Nalézt v přírodě lýkovec je opravdu velké umění, pokud se to podaří, užijte si pohled na jarní květy keříku a v létě s patřičnou opatrností i kulaté ostře červené bobule.
