Kniha Malý táborník

Kniha s podtitulem Veselý průvodce přírodou pro děti slibuje skvělé rady a originální nápady na několikadenní výpravu do přírody. Není to bohužel zcela pravda. Varováním je heslo na obálce Jak přežít v přírodě.  

Občas se snažíme zveřejňovat recenze knih určených pro zálesáky a táborníky. Dostala se nám do rukou kniha, která vyšla v roce 2016, a protože příruček s podobným zaměřením není mnoho, byli jsme zvědavi na úroveň tábornických rad. Na 200 stránkách jich je celkem dost, ale dojem kazí nezanedbatelné množství banalit i faktických chyb.

Kniha je zaměřena na děti, které se chystají na vícedenní výpravu. Je rozdělena do tří částí, první má jednoznačný název Táboření, v druhé s názvem Pozorování se píše o přírodě a ve třetí části pojmenované Porozumění jsou vysvětleny některé přírodní (především geologické) souvislosti.

Velké písmo a kresby prozrazují zaměření na děti (na obálce je 9+). Je vždy trochu oříškem, co do takové publikace zařadit, aby byla zajímavá a přitom srozumitelná. Výběr témat v kapitole Táboření je z pohledu užitné hodnoty pro menší dítě značně nevyrovnaný a střídá praktické rady s banalitami. Například úvodní rada z kapitoly „Nejefektivnější způsob chůze“ mi nepřijde zvlášť přínosná: „Nejsnadnější je jít husím pochodem, ale pokud je povrch rovný, můžeme jít i vedle sebe. Cestou do kopce dělej velké kroky a nakloň se dopředu, abys šetřil energii.“

Zamrzí faktické chyby v publikaci, například na straně 14 se píše o chůzi po silnici. „Turistické značky někdy vedou po silnici. V takovém případě musí jít celá skupina jeden za druhým po levé krajnici.“ Možná to platí ve Francii, ale vydavatel by měl pohlídat, aby české čtenáře nemátl. Naše silniční předpisy jasně říkají, že skupina chodí vpravo. Na druhou stranu je třeba pochválit ukázku tuzemské turistické mapy.

Nejde jen o problémy překladu. Na straně 20 se v posunkové abecedě objevuje signál zdvižených paží do písmene Y, který je vyložen jako: něco jsem viděl. Přitom jde o mezinárodní signál o pomoc v nouzi, tuto skutečnost by autoři neměli pominout a používat v jiném smyslu. Také například zařazení dlabaných a čepovaných spojů táborových staveb mi připadá na několikadenní výpravu dost odvážné.

Zdá se, že kolektiv francouzských autorů je silnější v přírodních, než tábornických znalostech. Jestliže první kapitola vyvolává smíšené pocity, druhá a třetí kapitola o přírodě jsou napsány opravdu pěkně a doplněny zajímavými postřehy. Tady mám jen pár výhrad, třeba ke slunečním hodinám (str. 171), kde kniha radí k odečtenému času v ČR přidat v létě 2 hodiny a v zimě jednu. To je samozřejmě nesmysl (v době letního času je třeba přidat jednu hodinu, nic víc – snad jde o náhlé zmatení překladatele). Nebo podivná rada, že při bouřce je ideální napíchnout na každý kovový kolík u stanu tenisový míček (str. 167), což má sloužit místo hromosvodu. Uff (každý přece s sebou běžně vozí pytel tenisáků)!

Za současného stavu bych knihu Malý táborník svému dítěti nekoupil. Nejsem si jist, jak by s touto příručkou v přírodě přežilo (což ostatně autoři nezáludně naznačují na obálce). A přitom je tu plno dobrých nápadů. Stačilo by věnovat se knize jen o trochu víc a byla by to docela dobrá publikace.

Malý táborník

• autoři Bénédicte Boudassou, Delphine Godart a Fréderik Lavabre
• Vydalo nakladatelství CPress ve společnosti Albatros Media
• Brno 2016
• Aktuálně se příručka prodává v Levných knihách za 99 Kč

Na závěr každé recenze představujeme autory. O francouzských autorech této příručky podrobnosti neznáme. Originál vyšel v Paříži v roce 2006 a do češtiny byla kniha přeložena v roce 2007  (nakladatelství  Computer Press). Bohužel jeví znaky problémů nepříliš pečlivě zpracovaných zahraničních příruček, kdy překladatel nemusí být odborníkem v oboru a současně vydavatel nevybere dobrého odborného recenzenta, případně ho vypustí úplně.