Oči v kůře stromů

Nejen v mnoha pohádkách, ale také v českých lesích, můžete docela běžně narazit na stromy s očima. Nejvýraznější oči najdete na hladké šedé kůře buků.

Oživlý strom s očima je častým motivem mnoha pohádek a fantasy knih. Oči se ale na stromech vyskytují poměrně běžně. U nás na ně narazíte hlavně v bukových lesích. A nejde o žádnou vzácnost, oči má na sobě skoro každý buk. Na jeho hladké šedé kůře jsou dobře viditelné, stačí si jen všímat. Má to na svědomí růst stromu, jak vysvětlujeme níže.

Některé oči vypadají skoro jako lidské, některé připomínají spíše nějaké ještěry či příšery.

Oči stromů mají obvykle velmi precizně vykresleny všechny části oka, najdeme zde víčko, duhovku i zornici.

Jak oči vznikají

Oči jsou zbytky po uschlých a odpadlých větvích. Kůra stromů je obdobou lidské kůže a stejně jako naše kůže chrání strom před poraněním. Strom při poranění kůry může onemocnět infekcí a ztrácí vodu, která je pro strom stejně důležitá, jako pro nás krev.

Strom proto každé poranění kůry postupně zaceluje, ale jizvy zůstávají. Kůra není pružná a při růstu musí strom řešit narůstání objemu kmene jinak. U některých stromů stará kůra popraská a pod ní vyroste nová, větší. Tak to řeší například borovice nebo dub, mají popraskanou kůru už od 20 let. Je to obdoba lidských vrásek.

U jiných stromů stará kůra po menších či větších kusech odpadává a nová je tak stále hladká, například u smrku, platanu či právě u buku. Tyto stromy vypadají, jakoby jejich kůra byla stále hladká a rovná. Vrásky začíná buk mít až ve věku kolem 200 let.

Zranění nebo otvor po uschlé větvi ovšem nezacelí beze stopy ani buk, proto kolem starých větví a také kolem poranění je kůra navždy porušena. Vznikají jizvy podobné očím.

Popraskání kůry při růstu je pro každý strom charakteristické. Můžeš si dokonce udělat album, stačí dát na kůru stromu papír a voskovou pastelkou naplocho uděláš přesný otisk struktury kůry. Poznáš, jak podivuhodnou kresbu kůry má každá strom.

Nebo se jen tiše pokochej kresbami očí na kmenech urostlých buků.  Rozhodně stojí za chvilku tichého pozorování.