Hamaka je stále oblíbenější možností přenocování mezi všemi, kdo chtějí pohodlně přenocovat v přírodě a respektovat přitom stanovená omezení.

Moderní hamaky mají díky novým materiálům a technologiím mnohem příznivější vlastnosti a jako způsob přespání v přírodě se jim dostává zasloužené zvýšené pozornosti. Jaké přednosti tuto oblibu způsobují?

Hlavní předností hamaky bylo již dříve a stále je možnost přespání kdekoliv, kde jsou k dispozici stromy či jiné nosné prvky. Nevadí nerovné, mokré, ani kamenité podloží. Se stříškou táborníka neohrozí ani déšť shora. Stačí zavěsit hamaku na dva stromy a klidný spánek je zajištěn bez ohledu na to, jestli je v dané oblasti povolené táboření či nikoliv.

Aktuální změnou je větší pohodlí. Současné materiály dovolují mnohem širší provedení hamaky, které je příznivější pro uživatele. V širší hamace se spí mírně šikmo a spánek je pohodlnější.

Speciální spací pytle a izolační materiály navržené přímo pro hamaky umožňují klidný spánek i v případě chladných nocí. Spací pytel se proto rozdělil na dvě poloviny. Spodní část se nazývá underquilt, který je připevněn na spodní část hamaky zvenčí. Díky tomu nejsou jeho izolační vlastnosti sníženy vahou uživatele. Horní část se jmenuje quilt a má izolační vrstvu pouze v horní části tak, aby chránila proti chladu shora. Spát se samozřejmě dá i v běžném spacím pytli, ale v tom případě je izolace spodní části vlastně zbytečná.

Některé hamaky mají integrované nebo doplňkové příslušenství, jako je moskytiéra, přístřešek pro případ deště, závěsy pro uložení čelovky i dalších věcí a řada firem nabízí pro hamaku další doplňující vybavení.

Vývoj pokračuje dál a zkušenosti výrobců hamak se uplatňují třeba ve vývoji stanů upevněných ve větvích stromů do tří stran. Jak takový stromový hamakostan vypadá, ukazuje náš článek o Spaní v síti dotažené k dokonalosti.

Hamaky se díky větším možnostem nejvíce objevují ve vybavení outdoorových dobrodruhů, v oblibě je mají milovníci přírodního táboření, ale stejně tak získávají uplatnění v klasických tábornických a zálesáckých oddílech.

The post Hamaka už zase láká appeared first on Ostrov nápadů.

Nesmeky jsou praktickým doplňkem pro zimní turistiku, který zajišťuje lepší přilnavost bot ke klouzavým povrchům.  Tyto pomocníky oceníš zejména v době, kdy ledové plochy mohou být nebezpečné.

Nesmeky se využijí jednak v zimě, ale možná ještě více v brzkém jaru, kdy ve dne tající a v noci umrzající sníh vytváří rozsáhlé ledové plochy, zejména v údolích kolem potoků. Také v lese, kde nesvítí sluníčko, nebo na severním svahu mohou být úseky plné ledu. Do terénu, kde hrozí uklouznutí, se dostaneš nejen při cestě na hory či na jarní prázdniny, ale i při zimní nebo časné jarní oddílové výpravě.

Nesmeky jsou ideální nejen pro horské výlety a pro procházky zledovatělou krajinou, ale několikrát za zimu pomohou i v civilizaci při vzniku ledovky. Mrznoucí déšť umí vytvořit ledový povrch, na kterém se bez nesmeků nedá pohybovat.

Co jsou nesmeky a k čemu slouží?

Nesmeky se nasazují na boty, obvykle na pohory nebo jinou zimní obuv. Přidávají na podrážku kovové hroty, které zabraňují uklouznutí na kluzkých površích. Zajišťují lepší přilnavost boty k podkladu. Jsou ideální pro výlety do hor, lesů, zasněžené krajiny, ale i na ledovku pokrývající chodník.

Někdy jsou místa tak kluzká, že bez nesmeků nelze projít bez rizika uklouznutí a pádu. Obzvláště nebezpečná jsou pak místa, kde při uklouznutí kromě pádu na zem hrozí i zřícení do hloubky (viz např. nedávné nehody na Sněžce, ale stačí i prudká zledovatělá sjezdovka). Proto jsou nesmeky nepostradatelným pomocníkem pro každého, kdo chce bezpečně procházet zimní krajinou.

Existují různé typy nesmeků. Plastové upevnění s malými hroty jsou vhodné spíše pro kluzké chodníky ve městě a na sníh, zatímco do hor a do přírody se hodí spíše ty pevnější s většími kovovými hroty, které pokrývají celou podrážku.

Nesmeky do přírody a do hor

V přírodě a zejména na horách můžeš v zimě a za časného jara očekávat vyšší sněhovou pokrývku, kluzký zmrzlý firn i ledové plochy. Tomu jsou přizpůsobeny nesmeky s většími kovovými hroty, jsou pevnější a připraveny na vyšší zátěž. Upevnění kombinuje elestické popruhy a kovové řetízky.

Tyto kovové nesmeky jsou robustnější a lépe zajišťují stabilitu na náročném terénu. Jsou vhodnější pro pevnou obuv, která se nepoškodí od řetízků. Hroty kolem 15 mm usnadňují chůzi ve sněhu, na ledu i v náročném terénu s rizikem uklouznutí a přitom nehrozí ucpání hrotů sněhem.

Při výběru nesmeků je důležité dbát na to, aby pevně seděly na botě, aby nedošlo k jejich uvolnění během chůze. Nesmeky nezaberou mnoho místa v batohu a jejich nasazení je rychlé. Váží obvykle kolem 200 až 400 g na pár, což je pro většinu uživatelů zanedbatelné zatížení.

Pozor: Nesmeky nejsou totéž jako mačky. Mačky jsou určeny pro horolezectví, slouží ke stoupání v prudkém ledu a pevně se připevňují na speciální boty. Nesmeky jsou určeny pouze pro chůzi a jdou celkem univerzálně nasadit na každou botu.

Lehčí nesmeky do města a lehkého terénu

Pro méně náročné terény jsou určeny lehčí nesmeky, které lze nasadit i sundat během několika vteřin. Jsou také šetrnější k obuvi, která může být měkčí (s pevnějšími nesmeky by se mohla poškodit).

Nesmeky většinou nemají hroty, ale uklouznutí brání jakési ocelové špunty o průměru několika mm s ostrou hranou. Nepoškodí tolik povrch a uklouznutí na ledu brání právě ostrá hrana. Ještě lehčí modely nemají hroty, ale třeba jen řetízek (ten ale funguje jen na sněhu, na kompaktním ledu je to horší).

Na botu se tyto nesmeky upevňují pružným plastem. Na botu se jen navlečou, nic se nezapíná ani nedotahuje. To usnadňuje požití nesmeků právě jen ve chvíli, kdy jsou potřeba k překonání ledové plochy.

Při výběru nesmeků zvaž, pro jaké použití je budeš potřebovat a podle toho vybírej buď spíše lehčí, nebo raději pevnější. Nesmeky by měly dobře sedět na botě. U některých typů jsou k dispozici různé velikosti, což usnadňuje výběr pro konkrétní velikost bot.

The post Nesmeky appeared first on Ostrov nápadů.

Když se řekne „ždárák“, mnohým se vybaví nepromokavý vak, který horolezci používají k bivakování. Ždárského vak poskytuje ochranu před nepříznivými povětrnostními podmínkami a vlhkostí. Dnes si však představíme jeho jednoduší verzi, která se stala nedílnou součástí našeho tábornického vybavení.

Co je to žďárák?

Žďárák je volnější nepromokavý (ale prodyšný) vak na spací pytel. Umožňuje přespat v přírodě bez stavby přístřešku i za deště. Nejvíce ho využívají horolezci k plánovnému i neplánovanému bivaku v horách. Žďárák se správně jmenuje bivakovací pytel nebo Žďárského vak. Je pojmenovaný podle rakousko-uherského propagátora lyžování Matyáše Žďárského. Výhodou je nouzová ale spolehlivá ochrana před větrem a deštěm. Nevýhodou je menší komfort a za některých povětrnostních podmínek i vlhkost uvnitř z vydýchaného vzduchu.

Źďárák se dá zakoupit v různých kvalitách a cenových relacích. Dražší modely jsou vyrobeny z vysoce kvalitních materiálů, které umožňují pohodlné přenocování i v dešti. Pro spaní na výpravách jsme si vyrobili jednodušší verzi, která vyhovuje našemu způsobu bivakování s oddílem.

Ochranný obal pro bivakování

V našem případě však používáme ždárák ke spaní jako ochranný obal, jehož hlavním účelem je ochrana před vlhkostí a nečistotami.  Do obalu (pořád mu říkáme žďárák) lze vložit spacák i karimatku. Nejde tedy o samostatné bivakování, funguje jako doplněk pro spaní v nouzovém přístřešku, který na výpravách používáme.

Tím neříkáme, že v našem žďáráku nespíme v přírodě. Naopak, při pěkném počasí je v něm skvělý nocleh, ale častěji ho používáme spolu s přístřeškem, kdy nahrazuje celtu a chrání spacák i karimatku. Proto není nutné požadovat na našem výrobku závratné hodnoty nepromokavosti a současné prodyšnosti (ani podlepené švy a další vychytávky).

Výhody a nevýhody

Žďárák (ať koupený či doma vyrobený) má řadu výhod, které ocení každý táborník:

1. Stabilita během spánku: Spáč nepadá v noci z karimatky a nesjíždí do listí či jehličí.
2. Ochrana spacáku: Spacák se neušpiní, neroztrhne, ani nepropálí od ohně.
3. Ochrana před rosou: Spolehlivá je ochrana před vlhkostí způsobenou ranní rosou.
4. Náhrada za stan: V případě deště je ždárák lepší než žádná ochrana.
5. Ochrana věcí: Do ždáráku se dá bokem nastrkat i oblečení, boty nebo v nejhorším případě i batoh.
6. Většinou nehrozí zavlhnutí spacáku: Při spaní v běžných podmínkách (a pokud spáč nedýchá dovnitř), žďárák vlhkost propustí a spacák nenavlhne.

Nevýhody se většinou netýkají našeho táboření:

1. Spaní v dešti: Při spaní v dešti, samotný žďárák (zvlášť náš samodomo vyrobený) spáče neochrání (buď proteče nebo spacák zvlhne vydýchanou vlhkostí).
2.  Rosný bod: Při určitých podmínkách teploty a vzdušné vlhkosti přestává prodyšnost fungovat, nebo se vydýchaná vlhkost sráží uvnitř žďáráku.
3. Pohyb ve spánku: Pokud je žďárák těsnější, může omezovat pohyb (otáčení) ve spánku

Výroba žďáráku

Pokud máte šikovnou švadlenu či mámu, můžete si nechat ždárák ušít sami. Klíčové je vybrat správnou látku, která bude kombinovat nepromokavost, prodyšnost a nízkou hmotnost. Je potřeba zajet do prodejny látek, poradit se a látky si osahat.

Náš první ždárák jsme šili z lehkého šusťáku s ripstopem a zátěrem. Bohužel se zátěr docela brzo ošoupal, takže proti vlhkosti pak fungoval minimálně. Jeho výhodou byla nízká hmotnost – vážil pouhých 300g.

Druhý ždárák jsme ušili z těžšího materiálu. Uvidíme, jak dlouho vydrží, ale jeho hmotnost je už 600g.

Střih a šití

Střih je patrný z obrázků (záleží na šíři látky, kterou kupujete).

Rozměry jsou přibližně 90 cm na šířku a 210 cm na délku (včetně kapuce). Snažíme se, aby švy nebyly na spodní straně kvůli vlhkosti.

K šití používáme tzv. plochý šev (švadleny či internet napoví).

Zip umísťujeme doprostřed, což je pohodlnější. Dá se umístit i na bok, což má smysl, pokud se soustředíme hlavně na ochranu před vlhkem.

Kolem celé kapuce je stahovací tunýlek, podobně jako na spacáku.

V oddíle žďárák používáme ke klasickému přespávání buď po širákem (pak pomáhá proti rose), nebo i pod přístřeškem. Když v noci spáč vystrčí nohy mimo přístřešek, není spacák úplně mokrý. Vlhnutí z vydýchaného vzduchu většinou nehrozí, protože má žďárák zčásti rozepnutý zip. Hmotnostně se žďárák blíží celtě (která se tím pádem nevozí), ale podle kvality materiálu je spíše o něco lehčí.

Pokud žďárák taky vyzkoušíte, přejeme příjemné sny.

The post Inspirace žďárákem appeared first on Ostrov nápadů.

Krabička poslední záchrany, zkráceně KPZ či kápézetka, slouží jako nouzové vybavení táborníků, zálesáků a outdoorových dobrodruhů. Je v ní vybavení pro nečekané a nouzové situace. KPZ neznamená ale jen její pořízení, je třeba se o ni starat.

Budeme se věnovat KPZ určené pro tábornické a zálesácké oddíly. Mělo by v ní být základní vybavení pro pomoc v situacích, kdy něco selže, ztratí se či rozbije. Podobné balíčky poslední záchrany používají i dobrodruzi, bushcrafteři i cestovatelé, ale ty jsou vybavené poněkud jinak.

První zmínku o KPZ pro potřeby dětského oddílu uveřejnil Jaroslav Foglar v Mladém hlasateli v roce 1935 (takže jí brzy bude 90 let). Od té doby (a nejspíš i před tím) si KPZ udělali nesčetní adepti tábornictví, aby se vyhnuli problémům při svých cestách, výpravách, putováních a vandrech.

Podmínky trvalé použitelnosti

Existují dvě důležité podmínky trvalé použitelnosti každé KPZ. První je promyšlené občasné využití kterékoli věci z obsahu KPZ – jen tak budeš mít přehled, co v KPZ máš a současně jistotu, že obsah je stále v použitelném stavu. Neváhej proto svou KPZ použít co nejčastěji a použité věci doma hned doplňuj.

Druhou podmínkou je každoroční prohlídka celého obsahu. Jen tímto způsobem dosáhneš, že v okamžiku opravdové nouze nenajdeš ve své KPZ jen polorozpadlý zbytek březové kůry, ušmudlanou náplast nebo zpuchřelou gumičku. Brzy poznáš, že bez této prohlídky se KPZ postupně stane jen krabičkou prošlých zbytečností (taky KPZ).

Obsah KPZ

Nejprve je třeba rozhodnout, co z nabízených věcí do KPZ patří a důležitým krokem je volba vhodné krabičky. Měla by být pevná, trvanlivá, ale současně co nejlehčí. Ze seznamu uvedeném níže si vyber svůj vlastní obsah KPZ a ulož do krabičky. Věci určené k „čistému“ použití by měly být upraveny a zabaleny tak, aby vydržely delší čas bez znečištění a zaprášení.

Doporučujeme udělat seznam obsahu KPZ, který pomůže při doplňování většího počtu použitých drobností. A vůbec není od věci mít na tomto seznamu i datum poslední kontroly obsahu. Budeš překvapený, až se podíváš, kdy jsi naposled KPZ kontroloval.

Tady je seznam vybavení, které může obsahovat tábornická KPZ.

• zápalky a škrtátko
• malá svíčka
• kousek březové kůry
• zavírací špendlík
• miniaturní LED svítilna
• jehla a nit
• náplast v obalu
• alkoholový tampon k dezinfekci kůže (nikoli otevřených ran) a předmětů
• mince 50 Kč
• gumička
• sponka či kousek drátu
• pevný provázek, tenká rep šňůra (repku 2 mm můžeš zatížit cca 70 kg)
• minipíšťalka
• kousek křídy
• papír a malá ořezaná tužka
• kousek samolepící zrcadlové fólie
• papír s adresou a důležitými telefony

Na cesty do odlehlých míst je možné KPZ doplnit o vybavení pro nouzové opravy. Například stahovací pásky, reflexní pásek, tesa páska (duct tape), nářaďový nůž, šídlo či jiný bodec, univerzální lepidlo a další.

KPZ je samozřejmě možné i zakoupit. V nabídce outdoorových a skautských e-shopů jich najdete celou řadu, ale popravdě řečeno, zakoupená KPZ má samozřejmě menší osobní cenu. Ale i zakoupenou kápézetku je nutné čas od času otevřít a oživit, jak jsme o tom mluvili o několik odstavců nazpátek.

The post Jak používat KPZ appeared first on Ostrov nápadů.

Vlastnosti a použití termoizolační fólie v nouzové situaci ocení záchranáři, ale i každý táborník i zálesák. Jak mohou termofólii využít tábornické oddíly?

Znají ji téměř všichni. Plastová fólie z jedné strany stříbrná a z druhé zlatá, případně oranžová, reflexně zelená či pro vojensky zelená. Je lehounká a složená do plochého balíčku velikosti skautské příručky (ale sotvakdo ji dokáže složit do stejného rozměru). Je však dobré orientovat se v reklamních sloganech, které o ní často šíří nepřesné informace.

Předně si řekněme, k čemu termoizolační fólie (nebo také termofólie či izofólie) slouží. Jde o důležité vybavení pro nouzové případy, kdy u zraněné osoby potřebujeme omezit ztráty tepla nebo zabránit v přístupu vlhkosti. Tenká plastová fólie s nanesenou vrstvičkou kovu zabere minimum místa, téměř nic neváží a opakovaně odvede dobrou práci, pokud známe její přednosti i slabiny.

Přednosti a výhody termoizolační fólie

Hlavní výhodou je omezení úniku tepla v nouzové situaci. Poslouží i při hrozbě podchlazení, při šoku, máme-li k dispozici pouze mokré oblečení či fouká-li silný vítr. Po zabalení do fólie se únik tělesného tepla významně sníží.

Izofólie chrání i před větrem. Vítr totiž dovede snížit pocitovou teplotu o deset i více stupňů a přispět k prochlazení zraněné nebo nepohyblivé osoby. Termoizolační fólie o hmotností do 100 g je pomocník vždy připravený pro případ nouze.

Je-li potřeba zabránit dalšímu podchlazení a ztrátě tepla, zabalíme zraněnou osobu co nejvíc do fólie, aby teplo nemělo kudy unikat. Rozhodující  pro teplotní izolaci je nepropustnost fólie pro vodní páru. Odrazné vlastnosti v zimě nedávají moc smysl. Fólie má ve skutečnosti jen nepatrné izolační vlastnosti co se prostupu tepla týká. Takže ztrátě tepla do studené země nebo sněhu pod ležící osobou nebrání skoro vůbec. V tom případě je nutné pod zraněného dát karimatku, deku, jehličí či jinou dostupnou izolaci. Nebo alespoň několik vrstev izofólie.

Další použití stříbrné fólie s druhou stranou často zlatavou, oranžovou nebo zelenou není nutně spojeno jen s první pomocí. Fólie je nepromokavá, lze ji využít jako příležitostnou pláštěnku (nevýhodou je pocení pod neprodyšnou fólií), jako nouzový přístřešek či jako podložku proti vlhkosti. A pokud potřebujeme nutně cokoliv dělat vleže na mokré zemi či v bahně,  fólie před vlhkostí ochrání.

Neprodyšnost pomůže i při silném větru, ani člověk nemusí být zraněný. Barevně výrazná strana umožnuje vyslání signálů v nouzi a to odrazem slunečních paprsků nebo i jen rozprostřením jako upozornění pro záchranáře. Schopnost odrážet teplo může být použita například v létě proti přílišnému vnějšímu teplu, třeba jako přístřešek proti spalujícímu sluníčku.

Co fólie nedokáže

Předně, fólie se snadno propálí. Někteří prodejci z neznalosti o fólii tvrdí, že je vyrobena z kovu, což není pravda. Jde o plast s nanesenou mikrovrstvou hliníku (zřídka jiného kovu). Sice nemusíme mít obavu, že by fólie vzplála, ale plameny vařiče či uhlíky odletující od ohně ji propálí ještě snadněji než pěnovou karimatku.

Druhý problém už jsme zmiňovali. Fólie neizoluje, ale pouze odráží teplo. Při dotyku se studenou zemí tedy chladí, co to jde. Jako podložka může od země chránit proti vlhku ale nikoliv proti chladu.

Rozmohla se také představa, že barevně odlišné strany fólie mají odlišné vlastnosti. Rozdíl stříbrné a zlaté strany fólie při odrazu tepla nemá žádný větší praktický dopad. Teoreticky snad by snad stříbrná strana mohla teplo odrážet o fous lépe než zlatá, ale pochybuju, že by to bylo měřitelné. O něco větší bude rozdíl v odrazu tepla u fólie s jednou zelenou stranou. Tam dáme stříbrnou vrstvu tím směrem, kterým chceme teplo odrážet. Při zranění bude stříbrná strana dovnitř při stínění před sluníčkem opačně.

Někde se na internetu dočtete dost pochybné údaje. Například, že zlatá strana odráží teplo a stříbrná strana odráží chlad, což je nesmysl, jak vyplývá z předchozího odstavce. Nebo další reklamní údaj, že fólie odráží 80 % (a někdy i 90 %) tepla, je mírně zavádějící. Jedná se totiž jen o vyzařované teplo, před ztrátou tepla například dotykem už fólie neochrání.

Stručný přehled předností termoizolační fólie.

•  je skladná a velmi lehká
• v nouzi omezuje ztrátu tělesného tepla
• brání proti ochlazování větrem
• nouzově chrání před deštěm
• lze použít pro nouzovou signalizaci
• je to dobrá podložka proti vlhkosti
• můžeme ji použít jako nouzový bivak

Výběr a použití termofólie

Pro správné použití je důležitá velikost fólie. Pro oddíly je zbytečné, aby každý měl svoji fólii, doporučujeme jednu do oddílové lékárničky, ale v tom případě čím větší, tím lepší. Většina prodávaných fólií se pohybuje v rozmezí 130 – 160 x 200 – 220 cm (zabalit větší postavu pak není jednoduché). Přitom rozdíl v hmotnosti je minimální. Pro dospělou postavu se hodí rozměr aspoň 150 x 230. Člověk nikdy neví, jak velkého člověka bude zachraňovat. Při špatných povětrnostních podmínkách se vyplatí zabalit celé tělo jen s otvorem pro dýchání. Je proto dobré zvážit i větší rozměr. Existuje například izotermická fólie pro dva ve velikosti 140 x 250 cm. Ani tady hmotnost nepřesahuje 100 g.

Jak už jsme si řekli, barevnost není tak důležitá, takže výběr barevné kombinace ponechme na vkusu majitele. Dobré je také vědět, že termoizolační fólie je součástí výbavy automobilu, takže v případě potřeby ji najdete v každém autě.

Pokud v případě nutnosti musíme použít v chladu pouze mokré oblečení, dáme na tělo aspoň jednu vrstvu suchého (nebo silně vyždímaného) prádla, pak neprodyšnou vrstvu (větrovku, pláštěnku, izofólii), dále vrstvy vyždímaného oblečení a navrch znovu neprodyšnou vrstvu. V případě, že máme jen jednu izofólii, použijeme ji až navrch.

Tábornické oddíly mohou termofólii využít k trénování základů pomoci v chladu, ve větru a v dešti či k nácviku nouzové signalizace. Nejdůležitější radou pro poznání předností termofólie je používat ji často a pravidelně. Pak se stane platným pomocníkem a ve chvíli nouze bude připravena jak ona, tak její majitel.

The post K čemu slouží termoizolační fólie appeared first on Ostrov nápadů.

Uvažujete o tom, že by se vám hodila na výpravy či výlety lékárnička? Nevíte ale,  co by vlastně měla obsahovat a v čem ji nosit ? V tomto a ještě něčem navíc vám poradí tento článek.

Výpravy a výlety mohou přinášet spoustu krásných zážitků, ale mohou na nich nastat také nečekané problémy. Někdo zakopne a rozbije si koleno, řízne se nožem do ruky nebo ho bodne včela. A to nemluvíme o vážnějších zranění. V takových případech se hodí mít po ruce lékárničku a umět ji použít.

Jakou lékárničku

Když se rozhodnete pořídit si lékárničku, je dobré ujasnit si její účel. Lékárnička na horský přechod bude vypadat jinak, než lékárnička do auta. Bude mít také jiné vybavení.

Je dobré se také předem rozhodnout, pro kolik osob lékárnička bude sloužit. Lékárna na táborové marodce bude určitě větší než ta, kterou budete s sebou nosit na výpravy.

V čem lékárničku vozit

Vybrat správný obal na lékárničku může být někdy složitější než se zdá (něco jako vybrat správný batoh). Většinou záleží, k čemu lékárničku chcete a jaké jsou vaše dovednosti, protože není vhodné kupovat si záchranářský batoh, když sotva umím nalepit náplast. Pokud chcete mít malou lékárničku na nejzákladnější nebo urgentní ošetření, tak vám bude stačit úplně malý obal nejlépe přímo určený k tomu, aby se do něj dávaly zdravotnické potřeby, nebo můžete použít i po domácku vyrobený.

Důležité u všech lékárniček je, aby byly přehledné, ideálně   nepromokavé, a aby se daly snadno a rychle otevřít (nesmí se vám zaseknout zip u lékárničky, když vám vedle kamarád krvácí). Koupené lékárničky jsou většinou rozkládací a mají více kapes (ideální jsou síťové, protože je do nich vidět) a ne jednu velkou, takže si zdravotnický materiál můžete rozdělit, jak chcete.

Já jsem zvolil takovou střední cestu, protože nechci s sebou tahat na výpravy obří lékárnu, ale zároveň chci mít možnost ošetřit i někoho jiného než sebe. Obal mám koupený (konkrétně Deuter first aid kit), protože nosit lékárnu v igelitovém pytlíku mi ( už i z vlastní zkušenosti) přijde zmatené a v krizové situaci nepřehledné.

Dá se koupit lékárnička již vybavená, ale pokud jste sami již trochu zběhlí v ošetřování  doporučuji si koupit jen obal na lékárnu a pak dokoupit materiál dle potřeby.

Vybavení lékárničky a její použití

A co má obsahovat lékárnička? To se dozvíte v následující tabulce.  Napřed je ale dobré znát obsah své lékárničky a vědět, k čemu se jednotlivé věci používají. Jako základní vybavení doporučuji toto.

• jehla – k vyndávání třísek
• náplast s polštářky
• náplast cívka – na přichycení všeho možného
• hydrogelové náplasti – na puchýře
• dezinfekce – malá lahvička na dezinfekci ran např. Betadine, Jodisol, Peroxid vodíku (ale pozor na alergie, Betadine a Jodisol sice méně pálí, ale látky v nich obsažené mohou někdy vyvolat alregické reakce)
• obvazy + pružné obinadlo
• trojcípý šátek – na fixaci končetin
• brufen – na bolest
• sterilní čtverec – na rány pod obvazy
• termoizolační fólie – hodí se k izolaci od vlhké země a zajištění tepelného komfortu
• gumové rukavice – bezpečnost především
• pinzeta – na  vyndávání těles z rány
• nůžky – na odstřihávání všeho možného
• Endiaron, Enterol atp. – střevní potíže
• Ophtalmoseptonex –  na výplach očí
• gel na popáleniny – na popáleniny
• gel na bodnutí hmyzem – např. Fenistil
• léky osobní potřeby – léky které užíváte pravidelně

Doporučení

A ještě pár obecných doporučení:

• Je dobré nosit lékárničku někde v batohu  na dobře dostupném místě.
• Nezapomínejte lékárničku doplňovat pokud ji použijete.
• Nezapomeňte také někdy zkontrolovat datum expirace.

A na závěr, když už máte svou lékárničku vybavenou a víte jak ji použít, tak vám přejeme, abyste ji na svých výpravách a výletech nemuseli vytahovat příliš často.

The post Lékárnička appeared first on Ostrov nápadů.

Znáte mapu natištěnou na šátku? Zajímavé spojení pro tábornické a turistické fajnšmekry a současně prakticky použitelná mapa.

Hledali jsme, co bychom mohli napsat o inovaci v tábornickém vybavení a zaujaly nás šátky s natištěnou turistickou mapou. Není to úplně horká novinka, ale mapy na šátku si za dobu své nedlouhé existence už našly příznivce a jistě ještě mnohé další získají.

O co jde? Na polyesterovém šátku je trvanlivě natištěna klasická turistická mapa s vrstevnicemi a turistickými značkami převážně v měřítku 1:50 000. Šátek je tak možno použít jako klasický šátek (72 x 72 cm), i jako turistickou mapu, které nevadí voda ani zmačkání. Zašpiněnou mapu je možné vyprat a používat dál. S trvanlivostí mapy na šátku jsou zatím zkušenosti dobré.

Klasické turistické mapy jsou dnes poněkud na ústupu a pro orientaci v terénu se používají stále více elektronické mapy. Při porovnání poskytují papírové (nebo šátkové) mapy rozhodně lepší celkový přehled o krajině, výhodou elektronické mapy s GPS je zase průběžná lokalizace vlastní pozice. Elektronika také pomůže při plánování trasy a zaznamená, kudy jste šli a kolik ušli. Na druhou stranu klasické mapě nedojdou baterie a neztratí signál GPS. Obojí má své výhody i nevýhody.

Je důležité připomenout, že každý táborník a člen oddílu by měl mít během pěší túry přehled, odkud a kam se jde pro případ ztráty kontaktu s ostatními. Takovou službu odvede šátková mapa úplně bez problému a může být dobrou volbou.

Zatím nevyšla na šátcích celá republika, ale síť především hraničních horských celků se pěkně zahušťuje. V každém případě je šátková mapa vždy po ruce nehledě na počasí či zátěž a ještě může být použita jako každý jiný šátek.

Kromě turistických map 1:50 000 vyšla také šátková mapa Vltavy, Prahy a mapa celé ČR. Z pohledu dětských tábornických oddílů není šátková mapa asi hlavním předmětem zájmu. Přesto není na škodu o téhle novince posledních let vědět a v případě potřeby ji využít. Mapy na šátku se staly také oblíbenými dárky nebo cenami v soutěžích.

Tento text vznikl ve spolupráci Ostrova nápadů se skautským a outdoorovým internetovým i kamenným obchodem Limansport.cz, foto Ostrov nápadů a Limansport.

The post Mapa na šátku appeared first on Ostrov nápadů.

Opravdu chladná noc je v létě naštěstí vzácná, ale na jaře i na podzim už může přijít mnohem častěji. Jak si mám počínat, aby mi ve spacáku nebyla zima?

Noční drkotání zubů zná každý, kdo už někdy podcenil vybavení a vyrazil do přírody s příliš tenkým spacákem. Stane se ale, že i s přiměřeným vybavením přijde v nečekanou dobu opravdu studená noc. Co radí zkušení táborníci v případě, že se do spáče zakousne zima?

Podívej se na následující jednoduché tipy na ochranu před nočním chladem. Ti, kteří se pročtou až k těm méně jednoduchým (ale podstatným) informacím v závěru našeho seznamu, budou mít o to větší naději, že ve spacáku budou spokojeně chrupat celou noc. Článek je určen pro dětské táborníky, ale většina informací platí i pro dospělé.

Základní informace o tom, jaký spacák a karimatku vybrat najdeš v článku Spacák a karimatka

1. Dobrá izolace je základem klidného spánku.

Protože v noci máš jen to teplo, které si sám či sama ve spacáku vyrobíš, musíš zajistit, aby neutíkalo zbůhdarma do okolí. Fyzika říká, že rozhodující je tloušťka izolační vrstvy, která účinně brání pohybu vzduchu uvnitř izolace. Tenký spacák a alumatka jako podložka nestačí ani v teplém létě, natož, když je chladno. Ohlídej si tloušťku izolační vrstvy shora a zespodu. Ale pozor, ani tlustá nafukovačka bez výplně bránící pohybu vzduchu uvnitř není nic moc. Proti vlhku od země pomůže celta, igelit, dobrý a navíc lehoučký je také tyvek.

2. Vezmi si suché oblečení.

Zavlhlé spodní prádlo odebírá spoustu energie na usušení a studí jak led. Dbej, abys měl na sobě suché oblečení.

3. Vrstvy oblečení přidávej opatrně.

Pamatuj si, že přidání bundy a svetru funguje pouze do určité míry. Jakmile přidáš víc vrstev a navlékneš se jako pumpa, začneš stlačovat jak vrstvy oblečení, tak spací pytel a izolace vezme za své. Navíc jsi to ty, kdo vytápí vnitřek spacáku. Jako bys doma přes topení hodil deku a divil se, že je v pokoji zima. V opravdové nouzi nic jiného nezbývá, ale nečekej, že ti bude teplo.

4. Používej čepici, límec i kapuci,

pomáhají zabránit úniku tepla. Nejvíc tepla uniká kolem ramen a hlavy. Na druhou stranu, když zalezeš i s hlavou do své mumie, začneš dovnitř spacáku vydechovat vlhkost, která je velkým nepřítelem izolačních vlastností spacáku. Lepší ke nechat hlavu venku a vzít si teplou čepici a stáhnout límec spacáku kolem ramen (pokud ho tvůj spacák má). Jestliže je kosa příliš velká, strč hlavu dovnitř, ale nech alespoň malý otvor u nosu, abys vlhkost vydechoval mimo spacák.

5. Pomoz si dodaným teplem.

Někdy se nemůžeš ve spacáku zahřát a už při usínání tě zebou nohy. To je chyba, prochladlý nelez do spacáku, protože studené tělo pak nemůže prostor spacáku vyhřát. V tom případě dodej do spacáku dodatečné teplo. Například PET láhev plnou hodně teplé vody (ne horké, aby ses nepopálil). Ještě účinnější je před zalezením do spacáku udělat pár cviků, lehce se proběhnout, zkrátka rozproudit krev (ale pozor, aby ses nezapotil, to by bylo špatně).

6. Máš dost kvalitní spacák a karimatku?

Jestliže je ti zima častěji, máš špatně vybraný (nebo příliš starý) spacák, nebo nedostatečnou (tenkou, slehlou) karimatku vespod. Prověř, jestli tvoje vybavení odpovídá dané roční době.

7. Pečuj o spacák a karimatku.

Na dobrém vyspání závisí pohoda či trápení po celý příští den. Proto se vyplatí o obojí se dobře postarat. Spacák často větrej (už víš o neblahém vlivu vlhkosti), pokaždé doma dobře usuš (plíseň snadno poničí i to nejkvalitnější vybavení) a skladuj volně, aby izolační vrstva nezůstala stlačená trvale (tím pádem by vzaly izolační vlastnosti za své). Při přenášení v kompresním obalu využívej kompresi jen po dobu nezbytně nutnou (dlouhodobé stlačování izolační vrstvě neprospívá).

8. Znej tepelné určení svého spacáku.

Každý spacák má tepelné určení, které výrobce většinou na spacáku vyznačí. Odpovídá tomu, jak spacák používáš? Pro děti je hraniční teplota označená „comfort“, ale ani ta nemusí platit (je určena pro ženy) – záleží na výšce, váze a věku viz následující odstavec (u dětí se správné teplotní určení spacáku určuje obtížně).  Měj na paměti, že izolační vlastnosti se s časem zhoršují. Spacák, který dobře sloužil dědečkovi už nemusí být to co býval kdysi.

9. Víš co je to metabolismus?

Ve stejně dobrém spacáku se jeden může vyspat úplně v pohodě, a druhý bude klepat kosu. Je to proto, že každý z nás umí jinak „topit“, má jiné schopnosti přeměny energie (v tomto případě na teplo) – to je dané osobním metabolismem. Ženám, dětem, a také starším, menším, hubenějším a nemocným lidem funguje metabolismus hůř a může jim tedy být zima, i když jiný si pochrupuje bez problému. Pamatuj na to.

10. Používej zdravý rozum.

Při výběru spacáku, karimatky a také při přípravě noclehu v přírodě nezapomeň používat lidskou největší přednost – zdravý rozum. Zkrátka nikdy se na noc (zvláště, pokud může být chladnější) nechystej bezmyšlenkovitě. Trochu přemýšlet se vždy vyplatí.

The post Deset tipů pro chladnou noc appeared first on Ostrov nápadů.

Vařit v ešusu na ohni je prima. Co ale udělat se špinavým a očazeným ešusem, aby nezamazal všechny věci v batohu? Pomůže jednoduchý a praktický obal na ešus.

Hliníkové (i nerezové) ešusy jsou stále oblíbenou pomůckou při táboření. Jsou lehké, skladné a dobře se nosí v batohu. Mohou sloužit jako jídelní miska, do které dostaneme uvařené jídlo třeba z táborové kuchyně. A hlavně – můžeme si v nich sami na ohni uvařit. Jak na to, tím se za zabývá článek Vaření v ešusu.

Když ale dovaříme, co udělat se špinavým ešusem? Dno i strany ešusu jsou opálené a zakouřené, s nalepenými zbytky popela. Ešus zvenku dost špiní.

Pokud je poblíž potok, dá se celkem dobře ešus umýt pískem. Pokud jsme si ale vodu pouze přinesli s sebou, nemůžeme obvykle ešus umýt tak důkladně, jak by bylo potřeba. S pomocí trochy vody a trávy ho očistíme z nejhoršího.

Nicméně i poté není ešus úplně čistý a není dobré dát ho do batohu jen tak. Pokud nemáme nic jiného, dáme ešus alespoň do igelitové tašky či do pytlíku, což ale není ani estetické, ani tábornické. Lepší je pořídit si jednoduchý látkový obal na ešus.

Obal se dá i koupit, ale není velký problém ho ušít. Stačí k tomu pruh látky sešitý dle obrázku/střihu. Typ střihu záleží na tom, jestli máte starý typ ešusu s oušky na připevnění řemínkem k batohu (pak je potřeba aby obal ouška nezakrýval), nebo novější typ bez oušek (pak je střih jednodušší). Přinášíme několik možných řešení.

Na prvním střihu jsou nahoře i dole tunýlky pro navlečení šňůrky, kterou obal stáhneme kolem ešusu (na jedné straně obvykle šňůra bývá zatažena trvale, na druhé straně ji zatáhneme po vložení ešusu). Na místech čárkovaných obdélníčků může být knoflík, olivka či suchý zip, ale není to nutné, obal drží i bez sepnutí. Variantou (viz galerie na konci) je také v těchto místech obal po celé délce napevno sešít a vytvořit tak rouru, do které se ešus vkládá (roura nesmí být moc těsná).

Propracovanější obaly mohou mít kulaté dno (to je trochu náročnější na šití), ale obal vypadá o něco lépe. Jednou z možností je obal s dvoudílnou bočnicí a s kulatým dnem na našem střihu. Výhodou dvoudílné bočnice je snadnější vyjímání ešusu a v případě ešusu s ouškem se dá jednoduše provléct řemínek na upevnění.

Starší ešusy mají ouška na připevnění k batohu a s tím musí obal počítat. Například může mít dva obšité otvory, které na ouška pasují, ale náš střih s dvojdílnou bočnicí si poradí s  ouškem i bez složitého obšívání otvorů.

Dalším typem jsou obaly s kulatým dnem a plnou bočnicí, které nesmí být příliš těsné, jinak se ešus špatně z obalu vyndavá. Novější ešusy už ouška nemají a pokud chceme ešus nosit na batohu, musíme na obal přišít úchyty pro řemínek. Ale i dnes je možné v army shopech koupit starší třídílné hliníkové ešusy s oušky z armádních zásob.

Obal na ešus je velkým přínosem, pokud se vaří na otevřeném ohni (při vaření na vařiči není ešus tolik zašpiněný). Ve chvíli, kdy dovaříme a vychladlý ešus očistíme z nejhoršího, stačí zatáhnout za šňůrku obalu a v batohu se nic nezamaže. Obal se hodí i ve chvíli, kdy ešus nosíme navázaný na batohu (například na usárně). Také tam může špinavý ešus leccos zamazat. A pokud ešus nemá ouška, je umožní úchyty na obalu navázání na batoh.

Když přijdeme z výpravy domů, obal hodíme do špinavého prádla a ešus pořádně umyjeme. Pozor, hliníkový ešus nedávejte do myčky, zničí se vám.

Obal na ešus je sice drobnou součástí vybavení, ale pro táborníka zvyklého vařit na ohni je témeř nepostradatelný.

Postup šití

V následující galerii najdete podrobněji nafocený a komentovaný (pod jednotlivými fotkami po zvětšení) postup šití obalu na ešus (varianta roura). Tento konkrétní byl pro děti, látku a její vzor si zvolily sami. I když se přimlouváme za přírodnější vzhled, na funkci to nemá vliv :).

[See image gallery at ostrovnapadu.cz]

The post Obal na ešus appeared first on Ostrov nápadů.

Na táboře se jako jídelní nádobí stále nejvíce používá tradiční ešus. Pokud člověk sám nemá zkušenosti s tábořením, stojí před otázkou, jaký ešus na tábor koupit a jak ho označit.

Při rozhodování o typu ešusu na tábor máme na výběr zhruba se tří variant. Klasický hliníkový, dále nerezový a konečně titanový ešus. Jaký zvolit? V článku najdete výhody a nevýhody jednotlivých možností a na závěr souhrnné zhodnocení. A jedna důležitá drobnost, ať už si vyberete jakýkoliv, přečtěte si na závěr článku odstavec, jak ešus označit. To je na táboře věc naprosto nezbytná.

Další otázkou je, zda pořídit dvojdílný či trojdílný ešus. Dvojdílný je pouze ešus s víčkem, trojdílný má uvnitř ještě malý ešus. Doporučujeme trojdílný, protože jedna velká nádoba obvykle na jídlo na táboře nestačí. Malý ešus se hodí na přílohy a hlavně na pití.

Hliníkový ešus

Výhodou hliníkového ešusu je nízká hmotnost (asi 400 g), nízká cena a hlavně výborné vedení tepla, takže se v něm i dobře vaří na ohni. Vaří se v něm nejrychleji a ešus se sice špiní, ale celkem snadno se myje. Dnes vyráběné ešusy nemívají nanýtovaná postranní ouška pro připnutí ešusu na batoh. Mezi nevýhody patří ne zcela jednoznačné zdravotní účinky. Objevují se studie, že z hliníku se v kyselém prostředí mohou uvolňovat zdraví škodlivé látky. S ohledem na nepříliš časté používání ešusu (párkrát přes rok a na letním táboře) nejsou v našem případě nepříznivé zdravotní účinky prokazatelné. Záleží na posouzení rodičů.

Nerezový ešus

Výhodou nerezu je pěkný vzhled a zdravotní neutrálnost. Nevýhodou naopak vysoká hmotnost (asi 650 – 800 g) a podstatně horší vedení tepla (zhruba 10x), což znamená, že se v nerez nádobí voda vaří výrazně déle. Cena je o trochu vyšší. Objevují se i ešusu podobné kempingové sady nádobí z velmi tenkého nerezu, u kterých je cena i hmotnost příznivější, ale nevydrží vaření na otevřeném ohni (solidnější prodejci přidávají poznámku, že neslouží k ohřevu potravin).

Titanový ešus

Výhodou titanového ešusu bývá hmotnost (ještě nepatrně nižší než u hliníku), trvanlivost a také zdravotní neutrálnost. Dobře se čistí. Vlastnosti titanu jsou lepší než u hliníku, ovšem s výjimkou vedení tepla (vede teplo ještě hůř než nerez a tedy později vaří). To je ale zase přednost v případě, že by hrozilo popálení o horký ešus. Velkou nevýhodou je cena, která je zhruba pěti až sedminásobná. Pro použití na táboře a na výpravách s oddílem je titanový ešus zbytečný přepych.

Sendvičové a plastové sady

Sendvičové nádobí kombinuje vlastnosti více materiálů. Může být dobrou volbou pro specialistu s velkými nároky, ale pro dětský tábor bývá obvykle snadno zranitelné. Ještě více zranitelné je nádobí potažené teflonem. Existují také pěkně designově řešené kempingové sady plastového nádobí, které je lehké a praktické, ovšem není možné je použít na otevřeném ohni. Hodí se spíše na dovolenou.

Armádní ešusy

Pro přátele tradičního ešusu s postranními oušky, která slouží pro připevnění ešusu na batoh zvenčí, je stále možnost zakoupit původní použité armádní ešusy v armyshopech. Stačí vyhledat na internetu heslo klasický třídílný ešus a z nabídky si vybrat některý armyshopový obchod.

Které nádobí tedy vybrat?

Z praktického pohledu je na tábor stále nejvýhodnější klasický hliníkový ešus. Pro ty, kteří se obávají nepříznivých zdravotních účinků potom některý z nerezových ešusů (vybraný s ohledem na to, jestli se v něm bude nebo nebude vařit na ohni). Doporučujeme také zhotovit na ešus jednoduchý obal, viz článek Obal na ešus.

Při výběru je třeba pamatovat na zvyklosti toho kterého tábora. Často se ešusy věší poblíž kuchyně, aby byly při ruce a bylo možné kontrolovat čistotu. Ešus proto musí jít zavěsit na háček, stejně jako lžíce (z ešusu se totiž jí lépe lžící, příbor není na tábor šikovný). Lžíce je svébytný a samostatný díl táborového vybavení, vrátíme se k ní proto v samostatném článku. Ešus je možné věšet za držátko, lžíci je dobré provrtat a přivázat na ni ouško, nebo ji jinak upravit pro zavěšení.

Jak a proč ešus označit?

V každém případě je třeba označit všechny jednotlivé díly ešusu i lžíci tak, aby se na táboře dalo rozeznat, komu patří. Příležitostí zatoulat se, ztratit či zůstat někde zapomenuté mají jednotlivé části ešusu na táboře opravdu hodně. Pokud má každý člen oddílu své oddílové číslo, je to nejlepší cesta. Pokud ne, vyznačte přezdívku, iniciály, nebo jinou jednoznačnou značku. Nejlepší místo je na upevnění rukojetí, kde jsou zesílené podložky. Způsob označení zvolte co nejtrvanlivější, nejlepší je vyražení nebo vyrytí. Značkou může být například i omotání drátku kolem rukojeti, ale jistější je, když nálezce či vedení může podle značky přímo určit majitele ešusu. Z nepochopitelných důvodů totiž zbyde po každém táboře nejedna část ešusu, ke které se nikdo nehlásí a nikomu nechybí!

Nezapomeňte také označit víčko (nejlépe z boku, uprostřed bývá značka moc viditelná). Použití víčka na táboře je ale omezené a možnost ztráty opravdu velká (nedá se zavěsit). Nejjistější je víčko nechat v batohu a na táboře ho vůbec nevyndávat.

The post Jaký ešus koupit? appeared first on Ostrov nápadů.