Stavba stožáru na táboře

Na správném táboře nesmí chybět stožár a na něm vlajka. Pojďme si připomenout, co všechno obnáší příprava a stavba táborového stožáru.

Článků na téma stavby stožáru není mnoho. Jednak tábory s vlastnoručně zhotoveným stožárem pomalu ubývají, a jednak jde o interní věc každého oddílu či tábora. Vlajkový stožár má své tradice a zvyky, které se v různých organizacích a oddílech mohou lišit. Zkusme se dobrat alespoň některých společných prvků při stavbě táborového stožáru.

Stožár je významná stavba, která hodně ovlivňuje táborovou symboliku. Výška a složitost stožáru je tak proměnlivá, že společné prvky zde najdeme jen stěží. Předpokládejme, že stožár na tábořišti není od loňska, a že je potřeba zbudovat úplně nový.

Poražení stromu pro stožár je nutné probrat s majitelem lesa. Musí to být zdravý, urostlý a rovný strom. Vybírají a porážejí ho ti nejzkušenější, aby ani strom, ani okolní les neutrpěl žádnou újmu.

Po poražení a po velmi důkladném očištění kmene je třeba zbavit strom kůry. Povrch dřeva se přitom nesmí zašpinit ani poškodit. Nejlepší je rozmístit na vhodném rovném místě několik větších kuláčů (podle délky stožáru, přibližně jeden na 4 m), na kterých stožár leží v rovině. Na odkůrování je příhodný dobře nabroušený poříz.

Po oschnutí následuje veledůležité rozměření vlajkového lanka. Práce na vlajkovém lanku (musí být pletené, nikoliv kroucené) je ohromně zodpovědná, protože není vůbec jednoduché později chybu opravit. Rozměření a postup práce ukazuje obrázek výše (pro přiblížení na něj klikni). V každém případě je nezbytné důkladně vyzkoušet vlajkové lanko ještě před vztyčením stožáru.

Oblíbenou trofejí je placka z paty stožáru, která se přibíjí až na samý vrcholek. Původně měla chránit stožár před deštěm i prudkým vysycháním a zabránit popraskání stožáru. Občas se dokonce ovazuje kůží, aby se předčasně nerozpadla. Časem se z placky stala cenná trofej a na kůži se někdy dokonce píše rok a místo tábora.

Současně je možné kopat jámu na stožár. Měla by být co nejužší, hloubka se udává cca 1/8 výšky stožáru. Hloubka samozřejmě záleží i na podloží. V každém případě budou pro upevnění stožáru potřeba kameny, které spolu s hlínou dostatečně utemují stožár v zemi.

Vztyčování záleží na výšce a hmotnosti stožáru. Pokud táboroví siláci nezdvihnou stožár bez podpory, uváže se zhruba ve dvou třetinách výšky stožáru pomocné lano. Nejčastěji má tři prameny, za které se stožár fixuje v kolmé poloze, dokud není jeho pata dostatečně upevněn v zemi. Když je práce hotova, stožárový úvaz dovolí rozvázat lano ze země.

Při větším stožáru se hodí nůžky, které podepřou stožár při vztyčování. Při ještě větším stožáru je dobré mít nůžky dvoje. Nůžky tvoří dvě tyče svázané tak, aby bylo možné stožár při vztyčování podepřít, odpočinout si a přeskupit síly. Není dobré podcenit kvalitu tyčí, i jen mírně zetlelé mohou prasknout a způsobit katastrofu.

Při vztyčování stožáru se uplatní všichni účastníci tábora, kteří jsou schopni zodpovědně spolupracovat podle pokynů osoby, která vztyčování řídí. Práce musí koordinovat jeden jasně určený člověk, kterému se do kompetence nikdo neplete. Dále je kromě kamenů a hlíny potřeba mít připravenu vodu na zalití, temovací palici a pevnou krajinku, po které pata stožáru sjede do jámy.

Vztyčovaný stožár se od určitého úhlu již dá udržet jistícími lany, do té doby musí spolupracovat siláci zdvihající stožár a případně skupina ovládající nůžky. Když stožár stojí na trojici lan, provedou dva (v úhlu 90° stojící) důvěryhodní okoměřiči korekci kolmosti. Ti zajistí, aby stožár byl opravdu rovně. Táborníci u jistících lan potom drží stožár bez pohybu, dokud není upevněn.

Posledním úkolem je úprava okolí stožáru. U oddílových táborů doporučujeme určit odpovědné a kreativní táborníky už před odjezdem na tábor, aby měli čas rozmyslet si úpravu a zajistit vhodný materiál s ohledem na tradice tábora či oddílu.

Ke stožáru patří také znalosti o vlajce, způsob jejího přenášení, vztyčování a chování se k ní. O tom pojednává článek Státní vlajka na táboře.

Krásné tábornické zážitky pod vlastnoručně zhotoveným stožárem přeje Ostrov nápadů.

Ilustrace z knihy Tábornická praxe, foto www.taborradost.cz, archiv oddílu Mamuti a archiv autora.