Tkaní na karetkách

Tkaní na karetkách je dokladem, že už v pravěku si naši předkové rádi zdobili oděv. Jednoduchou technikou vznikají krásně vzorované popruhy a pásky.

Tkaní na karetkách nebo také tkaní na destičkách sice vypadá zpočátku trochu složitě, ale po zacvičení jde u jednoduchých vzorů rychle kupředu. Pomocí až několika desítek karetek se tak dají tkát ozdobné pásky s pravidelnými i nepravidelnými vzory. Karetky znali už Slované, Germáni i Keltové a nejstarší nálezy typických destiček se čtyřmi otvory spadají do mladší doby bronzové. Utkané pásky se používají na lemy oděvů, ale stejně dobře si můžeme utkat čelenku, opasek nebo ozdobný pásek.

Základem tkaní jsou destičky, karetky, nejčastěji se čtyřmi otvory v rozích. Na každé karetce je každým otvorem provlečena jedna nit. Při čtyřech karetkách na kresbě celkem tedy 16 nití, vetšinou dvě světlé a dvě tmavé na každé karetce. Karetka udržuje dvojici nití od sebe, prostor mezi nimi se nazývá prošlup. Tudy se protahuje střídavě z jedné strany na druhou útková nit (buď smotaná jako klubíčko, nebo namotaná na jednoduchém člunku jako na kresbě). Prošlup je třeba vždy utáhnout prsty nebo tenkou lištou, aby se útek dorazil k předchozí útkové niti. Mezi každým protažením útku se karetky pootočí o devadesát stupňů.

 

Otáčením karetek vždy o devadesát  stupňů vznikají v pásku zakroucené prameny čtyř nití. Světlé a tmavé nitě v pramenech vytvářejí na pásku vzor. Jestliže jsou všechny karetky navlečeny na začátku stejně, vznikají příčné vzory, jestliže světlé a tmavé nitě v karetkách na počátku tkaní pootočíme, vznikají vzory šikmé. Na kresbě jsou tmavé nitě na první karetce nahoře, na druhé vpředu, na třetí dole a na čtvrté vzadu, takže budou vytvářet šikmý vzor.

Pro začátek a pro pochopení principu je dobré zkusit tkaní se čtyřmi karetkami, vzor je po chvíli vidět a případné chyby se snadno najdou. Zářezy na karetkách usnadňují kontrolu otáčení. Princip vzoru je vždy v otáčení karetek. První větší pásek doporučujeme tkát aspoň z osmi karetek, tak se vzor projeví výrazněji než u čtyř karetek.

Jako materiál použijte nejlépe zbytky vlněné příze, které se u maminek většinou snadno najdou (lépe je se dovolit, protože některé zbytky by maminka mohla postrádat). Vlna je silnější a rychleji přibývá. Pro dobrý výsledek je lepší, když je vlna obou barev stejně silná. Pro marnivé tábornické kmeny se nabízí možnost barvení vlny přírodními barvivy, což je další excelentní obor zálesáckých dovedností.

Jak už bylo řečeno, archeologové našli kostěné karetky již v mladší době bronzové, takže historie tohoto typu tkaní je pěkně dlouhá. Počet použitých karetek určuje šířku pásku, která se po celou dobu nemění. Tkaní na karetkách se v lidové kultuře udrželo až do nedávné doby, v šířce třeba několik desítek karetek už jde o velmi výraznou součást lidových krojů.

Dnes touto technikou tkají výtvarníci překrásné prostorově vzorované ozdobné pásky.  Možnosti vzoru jsou téměř neomezené od jednoduchých až po velmi složité otáčení. Pro zkušenějšího tkalce není problém vetkat do pásku nápis (poměrně složité otáčení jednotlivých karetek různými směry), udělat na pásku prostorové tvary (to se dělá přehazováním karetek mezi sebou).

Po získání zkušeností můžeme směr otáčení karetek pravidelně měnit, protože při otáčení jedním směrem se nitě pod utkaným páskem zakrucují. Možnosti vzorů se tím znásobí. Odvážnější mohou zkusit předem vymyslet vzor a podle něj pak přizpůsobit počáteční nastavení a otáčení jednotlivých karetek.

Osnovu je nutné správně zatížit, aby byl pásek dostatečně utažený. Napnutí osnovy je možné v závěsu vhodným závažím, nebo upnutím za opasek, kdy napnutí osnovy zajišťuje sám tkadlec. Příliš zatížený pásek je úzký a řídký, naopak málo zatížený je nepravidelný, nehezký a špatně se tká. Po prvních zkušenostech pochopíte brzy princip a na internetu nejdete nepřeberné množství vzorů od jednoduchých ž po velmi složité.

Při tkaní konkrétního pásku o potřebné délce je třeba při navlékání nití počítat s asi dvacetiprocentním zkrácením výsledného pásku oproti původní niti (vzniká z principu tkaní) a také s fixní délkou asi půl metru na závěs na začátku i na konci pásku. Útkové niti je potřeba hodně, ale dá se nastavit, je viditelná pouze na okraji pásku. Pro ukončení pásku je třeba oba konce zpevnit proti rozplétání vhodnými uzly například použitím základního uzlu z drhání (což je mimochodem obyčejný ovazovaný lodní uzel) nebo spletením do nití do copánku.