Výběr tábornického nože

Nůž patří k těm nejzákladnějším nástrojům lidstva. Od nepaměti pomáhal obstarávat většinu věcí, bez nichž bychom se v životě jen těžko obešli. Stojí proto za to trochu se při výběru tábornického nože zamyslet.

Troufám si tvrdit, že nůž a umění jej dobře ovládat je pro táborníky, zálesáky a woodcraftery stejně důležité, jako třeba kouzlo ohně rozdělaného s třecími dřívky nebo osobní prožitky z těsného kontaktu s divokou přírodou. Dobrý nůž mají s sebou dnešní astronauti v raketoplánu stejně jako měl malý pazourkový nožík ve své výzbroji i Ötzi – mumifikovaný muž z alpského ledovce.

Tento článek ale nemá být nějakým převratným pojednáním o důležitosti nože, je spíš určen všem, kteří před koupí svého prvního pořádného nože právě teprve stojí. Přeji sobě i jim, aby moje povídání alespoň trochu pomohlo při jeho výběru.

Nůž

Má-li s sebou člověk nůž, pak si s dostatkem vlastního důvtipu a šikovnosti může obstarat téměř vše potřebné a proto bychom ho měli považovat za jednu ze svých nejdůležitějších pomůcek. A samozřejmě se podle toho k němu měli i chovat. Dokonce bych se nebál prohlásit, že každý by měl svůj nůž považovat za osobní vizitku. Správně tušíte, že asi nejde jen o to, v jakém stavu ten nůž máte, ale třeba i jak jej používáte.

Nůž Wenger – Newranger

Dost všeobecných řečí, pojďme se na výběr nože podívat podrobněji. Koupě nože se může celkem zdařile srovnávat s nákupem mobilu. I tady je v první řadě potřeba říct, co vlastně od výrobku požaduji. Výběr je takřka nekonečný a tak samozřejmě, máte-li hodně peněz, můžete své okolí omračovat výrobkem s desítkami různých funkcí a vychytávek (o některých ani nevíte k čemu jsou dobré), případně okolí zahanbovat noblesním vzhledem a okázalým luxusem. V praxi se ale nakonec stejně ukáže, že pro normální život stačí pár základních funkcí, které by měly fungovat naprosto spolehlivě. Ostatní ta „supr-extra-multi“ jsou většinou dobrá jen pro chlubení.

V prvé řadě byste tedy měli rozlousknout tuto otázku – pořizuji si nůž jen pro výpravy do přírody, nebo jej chci mít po ruce i v běžném civilním životě?

Zdálo by se, že je to jedno, ale jen do té chvíle, než se začnete zabývat volbou velikosti. Pokud bude nůž určen jen do přírody, můžete se rozhodovat mezi zavíracím a větším nožem s pevnou čepelí. Osobně si myslím, že alespoň muži by měli mít nůž takřka vždy po ruce, a proto bych přednostně právě kvůli jeho skladnosti a univerzálnosti volil nůž zavírací. Ujišťuji, že pokud máte s sebou na výpravě jen zavírák, mělo by to stačit. Máte-li ještě v batohu přibalenou sekeru, tak je úplně vyhráno. Někdo, kdo si táboření v přírodě opravdu hodně užívá, vozí s sebou na výpravy nože dva. Jeden zavírací, který používá spíše jen na přípravu potravy a druhý větší s pevnou čepelí, který mu poslouží hlavně k veškerému opracování dřeva. Takoví táborníci vám s chutí během pár minut u ohně vyřežou praktickou měchačku a tak podobně.

Nůž Opinel - velikost č. 10
Nůž Opinel – velikost č. 10

Jaký zavírací nůž

Já bych pro začátek dal přednost koupi zavíracího nože. Jedním z důvodů je i to, že práce s velkým nezavíracím nožem vyžaduje více zkušeností a ty v pohodě stačíte postupně nabrat i se slušným zavírákem.

– Délka čepele

Bude-li to váš jediný nůž, který s sebou budete vozit ven, měl by mít délku alespoň 8 – 10 cm. Tato délka vám zajistí rovné ukrojení krajíce chleba. Říkáte si, že to snad není zas až tak důležité. Já si myslím, že zvládnutí této nejběžnější činnosti s nožem patří ke stavovské cti každého zálesáka. Vždyť už naše prababičky říkávaly: „Kdo se neumí srovnat s chlebem, ten se neumí srovnat s lidmi!“

Když je čepel příliš krátká, jen taktak ji zaboříte do poloviny chleba a budete muset krajíc pižlat kolem dokola. Většinou z toho nakonec vznikne nevzhledný a kostrbatý skrojek, který se asi bude trochu rozpadat a půjde i špatně namazat.

Ale vše má své meze. Čím bude čepel delší, tím vás to bude zbytečně svádět dělat s nožem věci, které spíše přísluší pevnému – nezavíracímu noži a hrozí, že se váš zavírák vyviklá. Navíc s rostoucími rozměry čepele je skladnost praktického kapesního zavíráku rázem ta tam.

Nůž Victorinox – Nomad

– Tvar čepele

Estetika není nejdůležitější, ale rozhodně to není zanedbatelné kriterium. Proto vám výrobci nabídnou nepřeberné množství tvarů. Obecně platí, že složité tvary mají většinou svůj původ buď v umělecké kreaci tvůrců, nebo se v lepším případě jedná o účelový nůž – elektrikářský, zahradnický, bojový, houbařský, rybářský … atd. Doporučuji držet se spíše jednoduchého rovného tvaru. Například nůž s velkým břichem se hodí spíš k namazání paštiky, než k ořezání klacku.

Stejně tak část čepele přeměněná na zubaté ostří, může vypadat impozantně, ale pokud nebýváte často v extrémní situaci, ve které potřebujete rychle přeříznout silné lano (horolezci, jeskyňáři nebo vodáci), pak to není nutné. Ledaže byste plánovali způsobit někomu nebo sobě opravdu špatně hojitelná řezná poranění.

– Materiál čepele

Na trhu je ohromné množství různých ocelí, případně i slitin vhodných pro výrobu čepelí a věřte, že je to opravdu velká věda. Vám bude stačit pouze jedno zásadní dělení a to na dva základní typy – nerezové či rezové. Obojí má své výhody i nevýhody. Hlavní výhodou nerezové čepele je jednoznačně to, že nepodléhá korozi. Proto se o nůž nemusíte tak pečlivě starat, hodí se zejména pro ty, kteří používají svůj nůž hlavně na přípravu jídla. Velkou nevýhodou nerezové čepele je, že se zdlouhavě a hůře brousí. Navíc se u nerezu jen těžko dosahuje dokonalého ostří, tedy takového, které vám umožní klidně i oholení chlupů na vašem předloktí. To je stará spolehlivá zkouška kvality nabroušení. Nenutím vás se s nožem holit, ale takové ostří je pro náročnou práci opravdovým požehnáním (porcování masa, jemnější vyřezávání, atd.). Kdo nezakusil slast z práce s dobře nabroušeným ostřím, přichází opravdu o hodně.

Nůž Victorinox - Forester
Nůž Victorinox – Forester

Požadavek dokonalého ostří naopak dobře splňuje rezová, někdy se jí také říká uhlíkatá či karbonová čepel. Po tomto materiálu rádi sáhnou lidé, kteří nůž používají často a jsou nuceni si jej sami brousit někde mimo civilizaci. Takový nůž se dá nabrousit třeba i o vhodný kámen a s kvalitním brouskem lze dosáhnou onoho, mnou už vychvalovaného, úžasného ostří. Hlavní nevýhodu je však sklon k rezavění. Uhlíkatá ocel snadno ztmavne, už třeba jen při kontaktu s tak obyčejným materiálem, jakým je cibule nebo citrón. Po každém krájení masa, ovoce a zeleniny musíte čepel pečlivě otřít do sucha a v ideálním případě i trochu namazat nějakým tukem. Voda, sůl a cukry jsou živnou půdou pro rez na takové čepeli.

– Střenka

Je to rukojeť, jinými slovy to, za co se nůž drží. Střenka musí v první řadě dobře sedět v ruce. V místě, kde střenka přechází v čepel, by měla svým tvarem vytvářet alespoň malou záštitu. Zabrání vlhké ruce, aby třeba při dlabání nesklouzla až na ostří. Povrch by neměl být příliš hladký a klouzavý, ale na omak příjemný.

DŘEVO – velmi příjemný a hezký materiál. Pozor u dřevěných střenek! Může se vám totiž stát, že dřevo do sebe nabere vlhkost a nabobtná natolik, že sevře zavřenou čepel natolik, že nůž nepůjde otevřít. Tady je nutné hned na začátku celou střenku řádně napustit nějakým zdraví nezávadným olejem nejlépe lněným. Udělejte to, i když se vám zdá, že je dřevo nalakované, a hlavně nezapomeňte na drážku pro čepel.

KOV – bude v zimě studit do ruky a také váha nože nebude zanedbatelná.

PAROH ČI KOST – bude vypadat dobře, rychle se v ruce ohřeje a při pečlivém povrchovém opracování je to velmi příjemný materiál.

PLAST – bude stejně příjemný, navíc se vyrábí v mnoha pestrých barevných variantách a tak, ztratíte-li nůž třeba ve vysoké trávě, bude se snadněji hledat.

– Pojistka

Pojistka je naprosto nezbytná věc, zajišťující čepel proti neočekávanému zavření. Typů pojistek je více druhů. Vyzkoušejte si, že opravdu funguje. Ať je ten nůž sebehezčí, ale pokud je pojistka nespolehlivá nebo tam vůbec není, tak rozhodně ruce od takového nože pryč. Je to spolehlivá továrna na katastrofy. Samozřejmě, že vás pojistka stoprocentně neochrání od říznutí, ale pokud se tak stane, alespoň budete mít jistotu, že chyba byla ve vás a ne v noži.

– Ostatní vybavení nože

Není nutné mít na noži spousty víceúčelových želízek. Většinou vám bude stačit otvírák na láhve a konzervy, vývrtka, hodí se i nějaký bodec, někdo preferuje nůžky či ještě jednu krátkou čepel. 

Tuhle krátkou čepel doporučuji mít stále dokonale ostrou a používat ji jen v opravdu nutných případech. Nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit nástroj téměř žiletkového charakteru – třeba při ošetření a pod.

Budete-li nosit nůž jen tak v kapse, měl by mít nějaké očko. S pomocí liščí smyčky do něj můžete provléknout nějakou pevnější šňůrku, poslouží vám k jednoduchému uchycení za opasek nebo poutko kalhot. Nůž tak snadno neztratíte a máte jej vždy po ruce. Šňůrka může při práci s nožem překážet, proto ji při delší a náročnější práci raději sundávejte, snadnou manipulaci umožní malá karabinka. Já dávám před nošení nože v kapse přednost dobře uzavíratelnému pouzdru na opasku.

Nůž Victorinox - Picknicker
Nůž Victorinox – Picknicker

Pouzdro je vůbec potřebná věc, protože zabraňuje zanesení nečistot do drážek střenky. Další výhodou je, že může být neustále na šňůrce kolem krku nebo na opasku a, pokud se naučíte odkládat nůž vždy jen do pouzdra, zmenšuje se výrazně nebezpečí ztráty nože. A ztráta nože je u začínajících zálesáků věc až nehorázně častá.

Ve velké oblibě jsou teď tzv. nářaďové nože, jejichž součástí je, kromě kleští, pilky, pilníku a různých šroubováků, i normální nůž. Faktem zůstává, že tyto nože přes svoji ohromnou užitečnost nejsou anatomicky tak dobře zpracované, aby se s nimi dala namazat svačina nebo nějak dlouho řezat dřevo. Kvalitní nářaďový nůž také bývá dost drahý, klidně počítejte třeba i 3 – 4 000,- Kč. Další častou nevýhodou je větší hmotnost. Není proto nutné, aby měl takový nůž při putování divočinou v partě každý, ale jeden se vždycky může hodit. Sám takový nůž léta vlastním. Překvapivě často z něj využívám kleště, třeba i k takové kuriozitě, jakou je vytrhnutí mléčného zubu během woodcrafterského táboření nebo k pevnému držení jehly, když mi kamarád zašíval sečnou ránu.

Několik doporučených nožů

Pro orientaci jsem vybral několik osvědčených výrobců zavíracích nožů, které jsou už v slušné kvalitě a zároveň i v rozumné ceně. Jejich fotografie jsou průběžně rozloženy v celém článku.

Na našem trhu jsou běžně dostupné tzv. „švýcarské armádní nože“. To jsou ty, které mají na červené střence emblém malého bílého kříže. Vyrábějí je dvě známé firmy Victorinox a Wenger. Každá má na noži umístěn tento symbol Švýcarska v trochu jiném erbu. Dříve obě vyráběly dost podobný sortiment ve stejné kvalitě, v současné době nože Wenger z trhu ustupují. Obě firmy mají v sortimentu pouze čepele z nerezavějící oceli a pozor na to, že ne všechny nože z jejich produkce mají pojistku! Cenová relace těchto nožů je trochu vyšší – u nožů s pojistkou se pohybuje od 600,- Kč výše.

Sada nožů Opinel
Sada nožů Opinel

Francouzské nože Opinel jsou na našem trhu také celkem k dostání a cenově patří k těm levnějším. To ovšem neznamená, že by tomu bylo na úkor kvality. Nože mají dřevěnou střenku a praktický jednoduchý tvar čepele je zajištěn originální otočnou pojistkou. Velkou předností je, že si můžete zvolit, zda chcete nůž s čepelí rezovou a nebo nerezovou. Navíc firma vyrábí stejný tvar nože v různých velikostech. I ty největší Opinely jsou velmi lehoučké a přitom docela pevné. Nože sice nemají žádné očko na přivázání šňůrky, ale to se dá s pomocí vrtačky do dřevěné střenky snadno vyvrtat. Za nevýhodu bych považoval, že pokud se vám nůž třeba při mytí moc namočí, tak dřevo střenky může nabobtnat. Tady je nutné již zmíněné ošetření střenky olejem. Opinel považuji za optimální nůž pro začátečníky, který splňuje prakticky všechny požadavky popsané výše.

Nákup

Pokud začnete svůj nůž vybírat, je možné se nejprve podívat na internetové stránky. Zkuste třeba http://www.noze-nuz.com/ – zde si můžete v nabídce prohlédnout opravdu nepřeberné množství nožů. Kdo se chce dozvědět na toto téma ještě více, tomu doporučuji jedny z nejzasvěcenějších stránek v Čechách – http://www.knife.cz.

Nejlepší však je zajít do kamenného obchodu a v klidu si nože prohlédnout, vyzkoušet, nespěchat a neukvapit se.

Na závěr „ponaučení“

Musíte se smířit s tím, že univerzální a dokonalý nůž, který by uspokojil všechny požadavky, prostě neexistuje. Výsledkem bude vždy kompromis. Doporučuju také neříkat o svém čerstvě koupeném noži, že tenhle už je definitivně poslední. Proč si neuváženým slibem upírat to nádherné dobrodružství vybírat si a shánět nějaký další – tentokrát už opravdu ideální nůž? Věřte mi, vím o čem mluvím a to si troufám tvrdit, že opravdu nejsem sběratelem nožů!

Článek byl napsán pro časopis Woodcraft a se souhlasem autora převzat a nepatrně upraven.

 

Nůž

Články týkající se nožů a práce s nimi.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Share This