Noční obloha nejsou jen hvězdy

Noční obloha, to nejsou jen známá souhvězdí, ale řada dalších zajímavostí. Pojďme si prohlédnout některé z nich.

Článek je výňatkem z knihy Výpravy do přírody, ve které jsou popsány zážitky z výprav oddílu Rysů a jejich vedoucího Zubra.

Noční obloha dovoluje pozorovat nejen hvězdy, ale i mnoho dalších objektů. Malým dalekohledem jsou vidět i měsíce Jupitera; ty viděl svým dalekohledem už Galileo Galilei. Jeho pozorování přispělo k utvrzení názoru, že naše sluneční soustava je heliocentrická (tedy jejím středem je Slunce). Zajímavým objektem v souhvězdí Andromedy je galaxie M 31, což je nejvzdálenější objekt na obloze viditelný pouhým okem. Překvapilo nás, že galaxii M 31 od nás dělí plné dva miliony světelných let, takže světlo, které vidíme, se vydalo na pouť vesmírem před dvěma miliony let.

Galaxii M31 najdeme na prodloužené spojnici Polárky a vrcholu uzavřenějšího V ze souhvězdí Kasiopeja.
Galaxii M31 najdeme na prodloužené spojnici Polárky a vrcholu uzavřenějšího V ze souhvězdí Kasiopeja.

Na noční obloze můžeme pozorovat také ,padající hvězdy‘, jejichž každoroční roje jsou velkým zážitkem. V létě jsou to například známé Perseidy. Tento meteorický roj vznikl z rozpadlé komety a Země jím prochází na přelomu července a srpna. Maximální aktivitu mají Perseidy mezi 11.-13. srpnem, kdy se objeví i více než 100 meteorů za hodinu. K zapamatování data pomůže lidový název Perseid, kterým se říká „slzy svatého Vavřince“. Pozorovat je můžeme právě po svátku tohoto světce, který připadá na 10. srpna. Ještě malé upozornění, nepleťte si pojmenování meteor a meteorit. Meteor zanechá jen světelnou stopu a shoří v zemské atmosféře. Objekt, který při průletu atmosférou neshoří a dopadne až na zemský povrch, se nazývá meteorit.

V okolí Polárky najdeme souhvězdí Kasiopeja, Drak a Velký vůz, která jsou na naší obloze viditelná stále.
Hvězdný čas určuje souhvězdí Kasiopeja, Spojnice Polárky a Kasiopeji je ručičkou na 24 hodinovém ciferníku. Na obrázku je právě 24 hodin hvězdného času.

Noční obloha také umožňuje určit hvězdný čas, který ukazuje poloha souhvězdí Kasiopeja vůči Polárce. Souhvězdí představuje velkou ručičku na čtyřiadvacetihodinovém ciferníku. Na spodním obrázku ukazuje Kasiopeja právě hvězdnou půlnoc. S opravdovým časem se však hvězdný shoduje jen o jarní rovnodennosti. Pokud chceme zjistit, kolik je skutečně hodin, musíme k hvězdnému času připočítat 4 minuty za každý den, který uplynul od jarní rovnodennosti. A ještě musíme vzít v úvahu letní čas. Usoudili jsme, že jsou to trochu krkolomné hodinky, ale pro zvídavého zálesáka je to hodně dobré cvičení představivosti.

Téma Hvězdy

Znalost hvězd a hvězdné oblohy je tábornickou specialitou, které jsme se rozhodli věnovat tematický rozcestník. Rychle se tak dostanete k informacím pro noční chvíle, kdy stačí zaklonit hlavu a člověka popadne lítost, že neumí rozpoznat jednotlivá souhvězdí.

  • Zobrazit člálnky a hry na téma Hvězdy

  • Co je to téma?. Některé články a hry propojujeme do tematických celků - témat. Tato témata mohou být inspirací a pomohou vám sestavit pestrý program (na schůzku, výpravu, …) celkově zaměřený na zvolené téma.
    Vybíráme z tématu Hvězdy

    Přidat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Share This