Rozpoznej chráněná území
V červenci 2025 vzniklo na jihu Moravy nové chráněné území. Při cestách do přírody bys měl vědět, jak jsou chráněná území rozdělena, a jak se v nich chovat.
Chráněná krajinná oblast, která byla vyhlášena 1. července 2025, se jmenuje Soutok a ochraňuje unikátní lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Jde o 27. CHKO, která u nás existuje. Pojďme si při té příležitosti zopakovat přehled území ochrany přírody.
Chráněná území nejrůznějších typů jsou vyhlašována pro zachování přírody a její ochranu. V přírodě jsou chráněná území vyznačována různým způsobem a pravidla chování v nich se také různí.
Přírodní rezervace (PR) a Národní přírodní rezervace (NPR)
Nejčastěji se setkáš s Přírodní rezervací (PR) a Národní přírodní rezervací (NPR). To jsou území o rozloze od menší vesnice až po větší město, ve kterých je chráněn jedinečný přírodní poklad (ekosystémy, geologické struktury), který je významný buď v mezinárodním či národním měřítku (NPR), nebo je důležitý pro daný region (PR). Například NPR Žofínský prales má ochranu již od roku 1838 a je nejstarší rezervací kontinentální Evropy. V roce 2025 bylo evidováno 109 NPR a 822 PR.
Obě chráněná území mají podobné značení v terénu. Na vstupních cestách jsou tabule se stáním znakem a nápisem NPR nebo PR. Po obvodu chráněného území jsou na stromech ve výši očí dva červené pruhy, jeden po celém obvodu a druhý poloviční jen na vnější straně (pamatuj si, že dokud vidíš dva pruhy, jsi mimo chráněné území).
Jak se chovat. V obou typech území je vždy něco vzácného, co zasluhuje ochranu. I kdybys byl sebeopatrnější, můžeš nevědomky něco poškodit či někomu ublížit. Proto se zde nesmí vstupovat mimo značené cesty (a pochopitelně ani jezdit na kole či autem mimo vyhrazené silnice a cesty). Také se tu nesmí sbírat rostliny včetně lesních plodů, tábořit a rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa.
Přírodní památka (PP) a Národní přírodní památka (NPP)
Občas narazíš na nejmenší typy chráněných území. Často je to jen velmi malá plocha s výskytem vzácných druhů rostlin či živočichů, geologický útvar či naleziště nerostů. Liší se buď mezinárodním či národním významem (NPP), nebo jedinečností v daném regionu (PP). Snad nejpopulárnější je NPP Panská skála, známé varhany u Kamenického Šenova. V roce 2025 bylo evidováno 126 NPP a 1623 PP.
V terénu je značení podobné jako u rezervací. Na vstupních cestách jsou tabule se stáním znakem a nápisem NPP nebo PP. Na hranici území jsou na stromech ve výši očí dva červené pruhy, jeden po celém obvodu a druhý poloviční jen na vnější straně (opět platí, že musíš vidět dva pruhy, abys byl mimo chráněné území).
V obou typech přírodních památek platí také stejná pravidla jako v rezervacích se zdůrazněním zákazu odchytávání živočichů a sbírání a trhání rostlin nebo jejich částí.
Národní park (NP)
Naopak největším chráněným územím je Národní park. Jedinečné rozsáhlé území jen minimálně dotčené činností člověka. V současné době jsou u nás čtyři národní parky (Krkonoše, České Švýcarsko, Šumava a Podyjí).
Klidové území je součástí NP s největší ochranou. Bylo zavedeno v roce 2018, kdy nahradilo dřívější nejpřísněji chráněné I. zóny NP. Vstup je na cestách vyznačen zelenými tabulemi s nápisem „Klidové území NP“ a s textem „Zákaz pohybu mimo značené trasy“ ve třech jazycích. V terénu je na hraničních stromech celý a poloviční červený pruh stejně, jako v přírodní rezervaci.
Jak se chovat. V národních parcích platí pro táborníky i další návštěvníky omezení jen v klidovém území. Stejně jako v PR je platí zákaz vstupu mimo značené cesty a zákaz táboření. Mimo klidové území je v NP možné sbírat lesní plody. Od roku 2020 platí nové označení čtyř zón národních parků, které se ale táborníků a běžných návštěvníků nijak zvlášť nedotýká. Podstatné je klidové území.
Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Chráněná krajinná oblast je území s menším stupněm ochrany než NP. Jsou to rozlehlejší území s hodnotnou přírodou. Spolu s nejnovější CHKO Soutok máme u nás v roce 2025 celkem 27 takových oblastí.
Na cestách a silnicích je území vyznačeno zelenými tabulemi se státním znakem a označením názvu CHKO. Na území CHKO jsou často maloplošná chráněná území (jak jak PR a NPR, tak PP a NPP), ve kterých platí přísnější režim ochrany.
Jak se chovat. Pro táborníky je v CHKO důležitý zákaz tábořit, rozdělávat a udržovat ohně mimo vyhrazená místa. Pro automobilisty platí zákaz vjíždět a parkovat motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa. Snad jen tupějším je třeba připomínat zákaz ukládání a zneškodňováni odpadu. Všichni by pak měli zachovávat ticho a klid v lesích.
Přírodní park (PřP)
Jde o rozsáhlejší území s menším stupněm ochrany. Slouží především k ochraně krajinného rázu. Roku 2012 bylo v Česku celkem 153 přírodních parků. Příkladem může být pražský Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí z roku 1982.
Zvláštní značení hranic v terénu není povinné, ale ani zakázané. Pokud je hranice vyznačena, používá se značení tabulemi podobně jako u CHKO.
Jak se chovat. Pro táborníky ani pro turisty neplatí na území PřP žádné zvláštní zákazy. Omezení spočívají zejména ve stanovení využití území, vymezení konkrétních činností a regulaci výstavby.
Památné stromy
Zvláštní kategorii ochrany mají památné stromy. Jde o zvýšenou právní ochranu zejména stromů s mimořádným významem nebo s jedinečnými rozměry či stářím.
Jsou vyznačeny tabulí se státním znakem a nápisem „Památný strom“.
Jak se chovat. Pro táborníky a zálesáky je naprosto přirozené projevovat památným stromům úctu a respekt.
Doupné a biotopové stromy
Pro lesní společenstva jsou důležité staré, dutinové, či jinak pro přírodu významné stromy. Doupné stromy poskytují svými dutinami a kotlinami prostor mnoha dalším živočichům i rostlinám. Podobně biotopové stromy jsou starší stromy, které nabízejí útočiště pro mnoho organismů (kromě ptáků jsou to houby, hmyz a druhy rostlin či živočichů vázaných v některém vývojovém stadiu na tlející dřevo).
V lesním porostu jsou doupné stromy označeny plným modrým trojúhelníkem a biotopové stromy mají zelenou vlnovku, obojí ve výši asi 130 cm. Doupné stromy označují v terénu ochránci přírody a ornitologové od roku 2007. Po dohodě s lesníky jsou zaneseny v lesnických mapách. Biotopové stromy vyznačují a zanášejí do svých map sami lesníci od roku 2023. Jsou také evidované prostřednictvím aplikace a webových stránek Biotopové stromy LČR.
Doupné a biotopové stromy nesmí být poraženy a zpracovány ani poté, co sami padnou k zemi. Více o nich v článku Doupné a biotopové stromy.
Tolik o značení našich chráněných území (o lesáckých značkách najdeš více v článku Značky na stromech). Snad ti článek pomohl a na příštích výpravách do přírody už se budeš v chráněných územích naší přírody dobře orientovat.
