Slánka z bambusu

Máte pocit, že vozit sůl pro vaření na ohni ve staré krabičce od filmu není to pravé zálesácké? Zkuste si vyrobit jednoduchou slánku z bambusu.

Nevím už, ve které staré zálesácké příručce jsem ten nápad viděl. Patrně to byla kniha od některého z klasických amerických autorů, jako jsou W. H. Miller, Dan Beard, B. S. Mason, nebo E. Jaeger, kteří na téma tábornictví v první polovině minulého století vydávali krásně ilustrované příručky. Z nich se dá čerpat dodnes. Nápad je to značně jednoduchý, ale o to praktičtější.

Potřebujete jen kus silnější, pokud možno nepopraskané bambusové hole. Tu vždy kousek pod takzvaným kolenem (to je to pravidelné z venku viditelné přerušení kmínku) přeříznete pilkou a tím získáte rourku s jedním přirozeně dokonale uzavřeným dnem. Pak už jen stačí stanovit si výšku slánky a bambus zaříznout.

Uzávěr vyrobíte z jakéhokoliv kusu dřeva, já jsem dal přednost kousku lípy. Nejprve jsem z ní vyřezal co nejlépe těsnící špunt dlouhý cca 8 cm. Po té jsem z něj nožem z vnitřní části odřízl kus materiálu tak, aby vznikla plocha v délce cca 1/3 délky špuntu. Horní úchopovou část špuntu jsem udělal úmyslně tak, aby při pohledu na vyčnívající část, bylo hned jasné, z které strany je vnitřní ploška seřízlá. Pak jsem špunt zasunul zhruba na polovinu délky a na něj si tužkou označil, kde končí vrchní hrana bambusu. Špunt jsem vyndal a přiložil ho na bambus tentokráte zvenku. Stanovil jsem si, ve kterých místech vyvrtám otvory pro sypání soli. Měl jsem při tom na mysli, aby při pootočení špuntu v bambusu byly sypací dírky buď dokonale zakryty, nebo aby se jimi sůl mohla volně sypat ven. Dírky jsem vyvrtal vrtákem o průměru asi 1,5 mm. Povrch bambusu je dost tvrdý a tak jsem si každou dírku předem označil šídlem trochu hlouběji do povrchu. To mi zajistilo, že vrták díky předpíchnuté dírce nikam nesklouzával. Zbývalo jemným brusným papírem zahladit otřepy vzniklé vrtáním.

Obsah mojí slánky bohatě vystačí na víkendové táboření. Pokud chci dát najednou více soli – například při vaření těstovin, otevřu špunt a sypu potřebné množství rovnou. Potřebuji-li jen přisolit, pootočím špuntem a jemně solím. Při nastavení špuntu do uzávěrové polohy nemusím mít obavy, že by sůl nějak zvlhla a nebo se vysypala.

Bambus jsme si s kamarády obstarali už někdy dávno přes internet a nebylo to nijak extrémně drahé.

Podobnou slánku nemusíte samozřejmě vyrábět jen z bambusu. Rourka by se dala vyrobit i z kmínku bezu či jiného dřeva. Napadla mne už i varianta vytvořit vývrt do silnějšího parohu a z jedné strany napasovat vlhku odolné pevné dno a pak již známým způsobem udělat dírky i špunt . Novodurová či nějaká jiná plastová roura by posloužila asi taky, jen by mi to pak připadalo málo zálesácké, ale to vám asi nemusím vysvětlovat. V komentářích k původnímu textu se objevilo zajímavé vylepšení, že pokud se nechá přepážka uprostřed a udělají se dva špunty, vznikne kromě slánky druhý prostor i pro pepř či jiné koření.