Tradice kolem Velikonoc

Víte, co je skryto za velikonočním zvykem vyšlehat děvčata a obdarovat koledníky krásně nabarvenými vajíčky? Dny kolem Velikonoc jsou opředeny řadou více či méně známých tradic a zvyků, které začínají už před vlastními svátky.

Jednou z velikonočních zvláštností je pohyblivost těchto svátků, připadají vždy na první neděli po prvním jarním úplňku. To znamená, že se pohybují v rozmezí od 22. března do 25. dubna. Pohyblivost zavedli křesťané roku 325, pro ně Velikonoce symbolizují zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale tradice je mnohem širší a starší. Je především vítáním jara a probouzejícího se nového života.

Velký pátek. Den ukřižování Ježíše Krista (den ticha, půstu a rozjímání). Procházela se křížová cesta na památku Ježíšova utrpení a předváděly se pašijové hry. Lidé vstávali před východem slunce a omytím v řece nebo potoce se chránili před nemocemi. Nesmělo se prát (prádlo by se namáčelo v Kristově krvi). Tento den se otevírají ukryté poklady, mimo jiné také posvátná česká hora Blaník.

Bílá sobota. Křesťanská tradice považuje Velikonoce za velmi významný svátek. Hlavní velikonoční obřady začínaly Bílou sobotou o „Veliké noci“, kdy se v kostele konaly vigilie (velikonoční bdění), žehnala se velikonoční svíce (paškál) a během obřadu se křtili novokřtěnci. Před kostelem vzplál velikonoční oheň a lidé věřili, že uhlíky z tohoto ohně chrání před uhranutím a nečistými silami. Světlo bylo symbolem Ježíše Krista, spasitele tohoto světa, právě tuto noc ze soboty na neděli Ježíš vstal z mrtvých.

Boží hod velikonoční.  Z křesťanského hlediska je neděle vrcholem svátků, v kostele se na ranní mši tradičně žehnaly mazance, vajíčka, velikonoční nádivka, chléb, beránek (jako symbol oběti Ježíše Krista) a další pokrmy. Do kostela se mělo přijít v novém oděvu, který symbolizoval radost z nového života. Následoval slavnostní oběd v domácnostech k ukončení půstu (kdokoli přišel, dostal posvěcený pokrm) a k tradici patřilo obejít pole s modlitbou za bohatou úrodu.

Velikonoční pondělí. Velikonoční (také Červené) pondělí je spojeno s pomlázkou, vajíčky a s koledou. Vajíčko symbolizuje nový život, zrození, příchod jara. Červená je barvou života (u křesťanů i barvou Kristovy krve), proto k Velikonocům patří červená vajíčka. Vyšlehání pomlázkou z čerstvých vrbových proutků plných mízy symbolicky předává omlazení, ohebnost a sílu mladých proutků. Zajíček, který dětem schovává nadílku, je novější zvyk původem z Německa.

Velikonoční Pašijový týden. Tak se nazývá týden před Velikonocemi, který začíná Modrým pondělím (nepracovalo se, odpočívalo se a přemýšlelo, nosil se modrý oděv), pojmenování vzniklo zřejmě doslovným překladem německého „blauer Montag“ (blau je práce neschopný a také modrý). Pokračuje Šedivé úterý (den úklidu). Na Škaredou středu se člověk nemá mračit, aby mu to nezůstalo. Jidáš ten zradil Ježíše (škaredil se na něj). Zelený čtvrtek je dnem odpuštění a poslední večeře Páně, večer utichly zvony (odlétly do Říma) až do Bílé soboty, po tu dobu je nahrazovaly řehtačky (tento den by se mělo pojíst něco zeleného, aby byl celý rok zdravý – polévka z bylinek, špenát). Následuje Velký pátek.

Bílá neděle. Ještě zbývá první neděle po Velikonocích. Je nazvaná Bílá podle bílého roucha které nosili novokřtěnci, pokřtění o Velikonocích (toho dne roucho nosili naposledy). Od roku 2000 křesťané slaví tuto neděli jako svátek Božího milosrdenství.

Velikonoce ale mají vliv i na některé dřívější tradiční dny, například na datum masopustu a Popeleční středy. Vraťme se tedy trochu nazpět, kdy vlastně správně má být masopust a kdy začíná následující postní doba.

Masopust.  Období zábav a veselí, které začínalo v lednu po Třech králích. Masopust (také fašank či ostatky) končí bujarým masopustním průvodem s maskami, který dnes bývá vyhlášen o víkendu většinou podle potřeb dané lokality. Původně býval masopustní průvod v úterý před Popeleční středou, kterou začínalo postní období. Později býval v sobotu před Popeleční středou (místní pořadatelé to ale moc neřeší, protože pak by průvod byl každý rok jindy).

Postní doba. Spolu s Velikonocemi byl pohyblivý i půst, který začínal na Popeleční středu (to se světil se popel z ratolestí z minulých Velikonoc, nesmělo se příst, šít, štípat dříví a drát peří). Popeleční je středa v týdnu před Černou nedělí (ta je 6 týdnů před Velikonocemi). Půst trval 40 dní až do Božího hodu velikonočního (do půstu se nepočítaly neděle, kdy bylo dovoleno půst přerušit). Lidé vynechávali hlavně maso, skončily veselice a taneční zábavy. Po Černé neděli (nosil se černý oděv) následovala Pražná neděle (podle pražených a naklíčených zrn), dále Kýchavá neděle (kdo si třikrát kýchnul, byl zdravý po celý rok, ale jinde naopak kýchání značilo začínající mor a lidé si při kýchnutí navzájem přáli „Pozdrav Pánbůh“, aby nekýchali), Družebná neděle (družba se ženichem byla na návštěvě před námluvami o pomlázce, konaly se i obyčejné návštěvy), Smrtná neděle (vynášení Smrtky, Mořeny, Moreny) a konečně týden před Velikonocemi byla Květná neděle (příjezd Krista do Jeruzaléma, před nedělí se musely včas natrhat kočičky, aby mohly být posvěceny).

Barvení vajíček a pletení pomlázky. Velikonoční tradice vyžaduje pomlázku a obarvená vajíčka. Zkuste si třeba právě letos sami uplést pomlázku a obarvit vajíčka přírodním barvivem. Jak vyrobit pomlázku si přečtěte v článku Pomlázka, o barvení vajec více v článku Barvení vajíček v cibulových slupkách.

Zkuste si o Velikonocích připomenout tradici a přidejte k tomu i nějaké pletení pomlázky či barvení vajíček přírodními barvivy. V oddílovém programu je to vděčná činnost a dovednost. A navíc je to mnohem zajímavější než mít všechno jen koupené v obchodě.