Volejbal s dětmi – barevný minivolejbal

Jak hrát s menšími dětmi volejbal. Od jakého věku to má smysl a jakým způsobem postupovat při učení. Vyzkoušejte Barevný minivolejbal.

Na táboře rádi ve chvílích volna hrajeme volejbal – více viz článek Volejbalové hřiště. Často si s námi chtějí zahrát menší děti, kterým to ale moc nejde a hra poté ztrácí smysl. Trochu jsme tedy zkoumali, jak postupovat s výukou volejbalu u dětí, aby to pro ně bylo zábavné a zároveň brzo mohly hrát. A objevili jsme Barevný minivolejbal.

Jde v zásadě o postupný přechod od přehazované k volejbalu. Jednotlivé barvy určují stupeň pokročilosti a náročnosti každé z variant. Pravidla minivolejbalu jsou velmi podrobně popsaná na stránkách Minivolejbal.cz , konkrétně v tomto dokumentu (doporučujeme stáhnout a vytisknout). Na táboře se pochopitelně podle místních možností co nejvíc držíme popsaných principů, ale není nezbytné vše přesně dodržovat (počet hráčů, velikost hřiště, výšku sítě).

Zde je stručná charakteristika jednotlivých variant barevného volejbalu. Podrobněji viz výše uvedený dokument. Variantu zvolíme dle šikovnosti a věku hráčů. Pokládám za velmi dobré pravidlo, že v poli je nutné přihrát spoluhráči, čímž je zajištěno, že si zahrají všichni (i slabší hráči).

Barevné varianty

řazené dle obtížnosti

• Žlutý volejbal – v podstatě klasická přehazovaná.
• Oranžový volejbal – podání se hází, míč se chytá, přihrává se prsty po vlastním nadhozu.
• Červený volejbal – podání prsty nebo klasicky vrchem/spodem, již se nechytá, hraje se pouze prsty. Pokud hráč nehraje přes síť, může použít pomocné odbití nad sebe.
• Zelený a modrý volejbal – již skoro klasická hra, liší se v drobných pravidlech, ve velikosti hřiště a v počtu hráčů.

Samozřejmě předtím, než se pustíme do vlastního hraní, je potřeba s dětmi procvičit používané údery (házení, podání, prsty, bagr).