Jak se liší námraza, jinovatka či ledovka

V zimním období se můžeme kochat různými formami ledových krystalů. Dokud jsou v přiměřeném rozsahu, jsou nádherné, ale při kalamitě je to horší. Jak vznikají a jak se liší?

Známá je krása sněhových vloček, které vznikají v atmosféře, kdy na částicích prachu nebo pylu vzniká námraza ve tvaru šestiboké vločky. My se ale chceme věnovat ledovým formám na zemském povrchu, jak se liší a jak vzniká námraza, jinovatka, jíní či ledovka?

Člověk tyto zmíněné zimní úkazy příliš nerozlišuje. Je ale dobré vědět, že každý jev má nejen jiné kouzlo, ale také jiný způsob vzniku a jiné pojmenování. Na přelomu roku 2024/25 se u nás i v nížinách dlouho držela inverze a námraza vznikala i na místech, kde bývá málokdy. Článek je pokusem udělat si v zimní kráse trochu pořádek.

Námraza

Často ji vidíš na horách (odborně se nazývá zrnitá námraza, ale nejčastější je zkrácené pojmenování námraza). Je krásná na pohled, ale může být i nebezpečná. Bílé trsy ledových krystalků s vláknitou strukturou vznikají za teploty předmětů -2 až -10 °C. Jsou to částečky přechlazené vody v mlze nebo v mracích, které hnané větrem rychle přimrzají na návětrné straně k chladnému povrchu. Narůstání na návětrné straně je jeden ze znaků námrazy (právě vznik za větru odlišuje námrazu od jinovatky).

Námraza vše pokryje překrásnou bílou vrstvou a stromy i keře vypadají jako v pohádce. Díky rychlému přimrznutí má námraza malou kompaktnost. Je poměrně přilnavá, ale může být ještě odtržena od předmětu, na němž je usazena. Při poklepání neopadává.

Nebezpečí námrazy spočívá v tom, že pokud trvají podmínky pro její vznik delší dobu, může se na jediném metru povrchu vytvořit několik desítek kilogramů námrazy. Může potom lámat větve a trhat dráty elektrického vedení (proto se musí někdy otloukat). A komplikace bohužel vznikají i při následném opadávání námrazy při vyšších teplotách, kdy hrozí zranění. Na přelomu roku 2024/25 pokryla u nás námraza i nižší polohy, kde nebývá tak častá.

Jinovatka

Jinovatka (odborně se nazývá krystalická námraza) vzniká při nižších teplotách (obvykle -8 °C a méně), při kterých se vodní pára obsažená ve vzduchu přeměňuje na chladnějších površích přímo na ledové krystalky (říká se tomu desublimace, což v tomto případě znamená, že se vodní pára mění přímo na led a chybí kapalná fáze). Jinovatku najdeš třeba na trávě, na větvích stromů a snadno ji odstraníš poklepem.

Jíní

Vzniká v noci (podobný vznik má za teplejších podmínek rosa), nejčastěji za jasných nocí na vodorovných površích s teplotou nižší než 0 °C (jde také o výše popsanou desublimaci vodních par, při které se tvoří drobné krystalky ledu). Lidově se nazývá také šedý mráz, šedivák, šedivec.

Ledovka

Sklovitá, hladká a průhledná ledová vrstva vzniká zmrznutím prochlazených vodních kapek na předmětech, jejichž teplota je nižší než 0 °C. Důvodem vzniku je zde déšť, který dopadá na podchlazený povrch země. Ledovka pokrývá vše ledovou vrstvou, tedy nejen zem, ale i keře, stromy, trávu, cokoliv. Ledovka může být až několik cm silná. Je nebezpečná, protože na hladkém povrchu ledu velmi snadno chodec uklouzne a auto dostane smyk.

Ledovka zapříčinila kalamitu v roce 2014, kdy se u nás ledem pokrylo v silné vrstvě vše včetně tramvajových trolejí. V Praze kvůli ledovce úplně přestaly jezdit tramvaje (led zabránil přenosu el. proudu z trolejí do tramvají), což se nestalo za celou dobu trvání Dopravního podniku.

Náledí

Náledí je ledová vrstva, která vzniká na ulicích, silnicích i na chodnících. Nejčastější příčinou vzniku náledí je zmrznutí vody z (alespoň částečně) roztátého sněhu či z deště při teplotách povrchu pod nulou. Vzniká také zledovatěním sněhu na silnici – tyto formy náledí bývají označovány jako zmrazky. Může vznikat i postupným mrznutím deště nebo mrholení na zemském povrchu. Zde je rozdíl mezi ledovkou a náledím v tom, že se nejedná o přechlazené vodní kapky. Náledí často vzniká přes noc.

Přejeme, aby tvoje zimní zážitky byly spojené více s kocháním než s kalamitami.