Dalekohled a hvězdy

Letošní úplné zatmění měsíce na přelomu července a srpna bylo příležitostí přivézt na tábor hvězdářský dalekohled. Že je to nesmysl? Kupodivu ne, znáte skládací hvězdářský dalekohled?

K pozorování hvězd a měsíce je na táboře ideální příležitost. Ta byla letošní prázdniny ještě posílena neobvyklým zatměním měsíce, kdy plná fáze zatmění trvala okolo dvou hodin. To byl dostatečný důvod se na zatmění dobře připravit.

Skládací hvězdářský dalekohled se vejde do malého kufříku a i v rozloženém stavu ho tři lidi snadno přemístí. Jeho zrcadlo má průměr 40 cm a to už není vůbec malý dalekohled. Například na pražském Petříně na hvězdárně mají největší dalekohled se zrcadlem o průměru 37 cm. Dalekohled se vejde do bedničky, která je vidět dole na fotografii, a v rozloženém stavu je o něco větší než dospělý člověk. Děti tedy musely k okuláru lézt po štafličkách.

I když ze samotného zatmění měsíce jsme kvůli mrakům viděli krátce jen až poslední fázi, přesto byl skládací dalekohled velkou atrakcí. Pozorovali jsme také planety, byl vidět například Jupiter i Saturn. Většina z dětí poprvé na vlastní oči mohla pozorovat Saturnův prstenec, nebo Jupiterovy měsíce.

Nevýhodou jednoduchého ale úctu vzbuzujícího skládacího dalekohledu je samozřejmě skutečnost, že nemá automatické otáčení, které by dorovnávalo otáčení Země. Tím pádem se při velkém zvětšení pozorovaný objekt poměrně rychle sune k okraji objektivu a po minutce či dvou zmizí. Dalekohled je tak třeba neustále posunovat ručně. Ale fronta táborníků, kteří se i několikrát vystřídali u okuláru dalekohledu, dávala tušit, že na tuhle noc budou všichni dlouho vzpomínat.

Pozorování měsíce v době, kdy byla obloha jasná, bylo skutečnou lahůdkou. Podařilo se nám dokonce měsíc pomocí dalekohledu i vyfotografovat, takže si ti trpělivější odnášeli pěkný suvenýr v podobě fotografie a ostatní aspoň pěkný zážitek.