Pohádková růže šípková

Krása a vůně rozkvetlého šípkového keře láká v druhé polovině května a v červnu k zastavení a přivonění. Pokochej se a prozkoumej tento pozoruhodný keř také z pohledu táborníka.

Na Ostrově nápadů představujeme čas od času poklady naší přírody a podle možností se snažíme připomenout také jejich tábornické využití. Řekneš si možná, jaké využití asi může mít keř známý už z pohádky hlavně tím, že jeho ostré a pichlavé trny nedovolí pomalu ani projít kolem, natož se snažit o jeho zpracování.

Růže nabízí hodně možností, ale než se dostaneme k využití, pojďme si povědět něco o samotném keři. Růže šípkové jsou v pozdějším jaru ozdobou okrajů listnatých lesů, mezí, cest a houštin. Všeobecně známý keř kvete jemně růžovými pětilistými květy, které většinou velmi příjemně voní. Druhů planých růží u nás roste několik, ale růže šípková je nerozšířenější.

Stejně dobře známé jsou značně nepříjemné, zahnuté a až 1 cm dlouhé trny, rostoucí po celé délce větví. Trny se dokážou zachytit za oděv a při snaze o uvolnění i poranit prsty či holá lýtka. Právě pro tyto trny je růže šípková hlavním aktérem známé pohádky Šípková Růženka.

Keř bývá 1 – 3 m vysoký se světle růžovými květy složenými z pěti okvětních plátků. Mohou mít barvu od sytějších odstínů růžové až po čistě bílou, barva postupem času mírně bledne.

Táborníci oceňují voňavé a chutné růžové okvětní plátky mladých květů šípkové růže. Dají se konzumovat přímo, vyluhovat z nich voňavý čaj, sirup a případně i usušit na pozdější využití. Při ochutnávání a sbírání šetři keř a z jednoho květu si vezmi jen jeden lístek. Stejně tak se na čaj dají využít mladé jarní listy.

Nejznámější jsou červené šípky. Na podzim jsou bohatým zdrojem vitamínu C v nejrůznějších formách čajů, marmelád, omáček a vína a případně na sušení. Mrazem změklý šípek už se na sušení nehodí, ale můžeš ho ochutnat. Stačí vymáčknout přední polovinu tak, aby semínka s chloupky zůstaly uvnitř, a sníst marmeládu plnou vitamínů. Přípravu šípkového čaje najdeš v článku Zdravě lahodný šípek.

Kromě šípků jsou na růži zajímavé i dlouhé šlahouny větví. Šípková růže umí fungovat trochu jako liána a pokud mají její výhony oporu, dosahují do několikametrové výšky (až 10 m). Jako první krok se samozřejmě doporučuje odstranit trny a pak je mnoho možností.

Šlahoun růže je neobyčejně pevný a lehký. Prut můžeš použít jako pevný konstrukční prvek, jako držadlo košíku či ratiště šípu (trnů se snadno zbavíš nožem). Můžeš zkusit i vyřezávání vzoru do kůry.

Prut má uprostřed měkké jádro, které se dá odstranit (například vypálit rozžhaveným drátem). Získáš pevnou dlouhou rourku, kterou  trubičku na rozfoukávání ohně, rozštípnutím získáš žlábek, atd.

O růži by se dalo psát dlouho, například ji najdeš ve znaku slavných českých šlechtických rodů, Vítkovců a Rožmberků a také je na znaku mnoha měst u nás. Občanským bitvám v Anglii v 15. století se dokonce říká Války růží, protože proti sobě stály mocné rody Lancasterů (červená růže ve znaku) a Yorků (bílá růže ve znaku).

Pohled na rozkvetlý růžový keř je jednou z jarních radostí, určitě si ho letos nenech ujít.  Není divu, že růže získala téměř hlavní roli v pohádce O šípkové Růžence. Zastav se a chvíli obdivuj nevšední krásy naší přírody.