Polévka z louky
Polévka z toho, co najdeme na louce patří k dobrým příkladům vaření z přírodních zdrojů. Pro táborníky se tím otevře nový pohled do zálesácké kuchyně, stačí jen přiměřený čas, oheň a přiměřená nádoba.
Článek je výňatkem z knihy Výpravy do přírody, ve které jsou popsány zážitky z výprav oddílu Rysů a jejich vedoucího Zubra.
Základem pro zavářku polévky může být čočka, hrách či krupky (zužitkuje se, co na táboře zbylo od oběda), stejně poslouží nadrcené obilí. Polévka je potom hustější a plnější. Protože ne všude jsou v okolí k dispozici všechny ingredience, bude třeba kombinovat to, co se právě najde. Ale o to je polévka z louky zajímavější, pokaždé je jiná a pokaždé má trochu jinou chuť. Většinou nechybí kopřiva, která použitelná všestranně do salátů, jako špenát či herba a do polévky se dává jemně pokrájená. Vhodných rostlin je samozřejmě plno, pro začátek uvádíme dva recepty.
Kopřivačka
Pravá zálesácká polévka uvařená z mladých listů kopřivy. Na dostatečně hustou polévku jsme potřebovali asi tři plné hrsti listů na litr vody. Nejprve jsme listy kopřivy opláchli a potom přelili vařící vodou. Listy změkly a co hlavního, už nepálily. Potom jsme je co nejjemněji nakrájeli, pro chuť jsme do polévky přidali sůl, cibuli, česnek, kmín a pokrájený řebříček, uvedli do varu a vařili asi půl hodiny. Potom jsme přidali trochu sádla a po odstavení z ohně jsme rozmíchali v polévce vajíčko. Místo vajíčka může být i šálek kyselého mléka. Na zahuštění se v polévce může povařit nadrcená pšenice nebo krupky.
Slovanská polévka
Má základ v nadrceném zrní obilí, zhruba 10 dkg na litr vody. Pokrájeli jsme kořen lopuchu spolu s dvěma hrstmi lístků popence, mochny husí a vikve, přidali jsme nakrájenou cibuli, stroužek česneku, kmín a sůl. Nadrcenou mouku je lepší přes noc namočit. Po uvedení do varu jsme polévku vařili asi půl hodiny a nakonec omastili sádlem.
