Stan Zubřík, stavba, zkušenosti a výročí

Původní český stan Zubřík našel využití na táborech i při putování tam, kde je zájem o přírodní táboření s otevřeným ohněm. A právě slaví poněkud kuriózní výročí.

Stan Zubřík se řadí k několik málo stanům, ve kterých může hořet oheň. K jeho původu a k zajímavému výročí se vrátíme, ale nejprve si připomeneme, že jde o tábornický stan s podobným využitím jako týpí nebo šeltr, nejčastěji pro čtyři táborníky. Má oválný půdorys zhruba 5 x 3,6 m. Na Ostrově nápadů je popsán v článku Stan Zubřík.

Konstrukce stanu Zubřík

Stan se skládá ze dvou stejných plachet uvázaných na dvou svislých tyčích o délce asi 3,5 m. Tyče jsou ve výši vrchlíku spojeny krátkou vodorovnou tyčí, na které tento vrchlík leží. Je upevněn kousek nad uvázáním plachet, takže vzniklou mezerou může odcházet kouř z ohně. Někdy je výhodné uvnitř stanu upevnit ještě jednu spojovací tyč, která slouží k zavěšování věcí v horní části stanu a k jejich sušení či odkládání.

Podle původního návrhu se Zubřík skládal ze čtyř stejných celt, což umožňovalo snadnější přenášení stanu. A také jeho sestavení. Kdykoliv se na výpravu vydají čtyři táborníci s celtou, mají jistotu, že sestaví stan. Pozdější komerční produkce zjednodušila stan tím, že dvě celty, tedy polovinu Zubříku spojila do jedné plachty. Tím se ztratila variabilnost, ale pokud Zubřík slouží jako stan na stálém táboře bez ambicí využití pro putování, jde o dobré zjednodušení.

Zkušenosti z táboření

Stan Zubřík je pod vrchlíkem hodně otevřený. To dovoluje rychlý odchod kouře, ale v porovnání s týpí se  vnitřek stanu při silnějším větru snadněji zakouří. Ovládáním vrchlíku lze stan uzavřít z návětrné strany a za běžných podmínek se v Zubříku táboří skvěle. Zvednutí vrchlíku na dvě kratší tyče a otevření stanu vytvoří pohodové přístřeší, stín i výhled do okolní přírody.

Déšť při táboření nikdy nevadil, i když by se zdálo, že kapky se pod vrchlíkem mohou dostat dovnitř. Stejně jako u týpí je třeba dát při stavbě pozor, aby se v místě vchodu netvořila louže. Tomu napomůže zarytí vstupu vrchlíkem, který vodu odvede jinam. Není problém ani táboření v zimě, i když Zubřík po dohoření ohně vychládá rychleji než třeba týpí.

Silnější vítr může také dělat problém se stabilitou, ale pokud jsou kolíky dobře upevněné a vrchlík skloněný podle plachty, nemůže se nic stát. Dobré je dodržet přiměřenou délku tyčí. Na táboření jsme občas využili hotové týpíovky, které jsme nechtěli zkracovat. Je ale dobré dát pozor na to, že příliš dlouhé tyče při velkém větru mohou napínat stan a hrozí vytržení či dokonce roztržení plachty.

Stálý tábor, puťák, společenský stan.

Nejčastěji zmiňovanou výhodou Zubříků jsou jen dvě tyče potřebné k postavení. Třeba tábor Ligy lesní moudrosti pro děti české enklávy v rumunském Banátu je v listnatých lesích, kde získat dostatečně rovné a dlouhé tyče pro týpí je téměř nemožné. A Zubřík navíc rovné tyče nepotřebuje.

Organizátor tohoto tábora LLM Martin Lehký uvádí, že možnost využít bez problému křivé tyče z buků je jedním z hlavních důvodů, proč zvolil stany Zubřík. Další předností podle něj je velká vzdušnost, protože v místě je občas i 36 °C ve stínu. A konečně ve hře je i snadnější přeprava lehčích plachet na tábořiště a manipulace při stavbě stanu, kterou zvládají i děti.

Zkušenosti z puťáku pohořím, shodou okolností také rumunským, popisuje Michael Antony. „Putování se Zubříkem dalo úplně jiný rozměr nejen táboření, ale celému pobytu v horách. Je zásadní rozdíl mezi probuzením v těsném stanu z moderních materiálů a v prostorném obydlí, které je nasáklé kouřem, cítíš v něm vůni země a vidíš i ze spacáku nebo deky, že obloha je nadějně modrá a slibuje hezké počasí.“

Putovali ve třech, jejich Zubřík byl vysoký něco přes tři metry a vážil zhruba 7 kg. Střih zvolili ze dvou plachet a vrchlíku, při nesení se střídali. Váha jedné plachty byla cca jen o jeden kg těžší, než moderní turistická kupole. Příprava tyčí, stavba stanu a zásoba dřeva zabrala třem účastníkům puťáku zhruba hodinu.

Stan Zubřík pojme 8 – 10 táborníků, pokud se nebuduje ohniště. A na táboře může plnit i funkci společenského stanu. Stačí postavit stan na upravené díly klasických podsad táborových stanů. Místo uvnitř je najednou nečekaně obrovské a vejde se i oheň. Jen tyče musejí být samozřejmě o výšku podsady delší.

Stavba a střih stanu

Základem je konstrukce dvou tyčí spojených kratší vodorovnou tyčí. na svislých tyčích je zářez pro uvázání plachty. Bez tohoto zářezu plachta může po tyči sjíždět. Uvazuj vždy přes plachtu, aby byl úvaz pevný. Vzdálenost tyčí je dána otvory ve vrchlíku, který se na tyče navléká. Stavbu přibližují obrázky.

Na kresbách neuvádíme rozměry konstrukce, protože jsou odvislé od velikosti plachty, a ta není u všech výrobců stejná. Nejdůležitější je výška zářezu pro uvázání plachty. Tu je třeba zjistit a pečlivě zapamatovat. Původní Zubřík se uvazoval ve výšce 265 cm.

Pokud Tě zaujal původní Zubřík ze 4 dílů, podrobný návod k šití včetně střihu najdeš v článku Zubřík na stránkách LLM. Stan ze dvou plachet a vrchlíku šije většinou pod originálním názvem na objednávku několik firem, které se zabývají výrobou týpí, třeba zde.

Výročí

Na závěr se krátce vrátíme ke zmíněnému výročí. Zubřík vznikl v oddíle Mamuti, a i když byl vymyšlen pro pravěké táboření, oblíbilo si ho mnoho oddílů a táborníků po celé republice. Myšlenku rozpůleného jehlanu přinesl oddílový přítel Pepa Přech a se svou tehdejší ženou stan do praktické podoby převedl Jiří Červinka – Brko.

To vše se stalo v roce 1988, tedy právě před 38 lety. Brko v té době slavil 38 narozeniny. Proto má Zubřík letos tak trochu netradiční výročí dvojité 38. A dovolte ještě jedno výročí, Pepa Přech slaví letos 80. narozeniny, ke kterým mu mezi všemi gratulanty přeje vše nejlepší i stan Zubřík.

 

.