Knotový trubičkový zapalovač

Pro opakované zachycení jiskry při křesání nemá knotový trubičkový zapalovač konkurenci. Jeho výroba přitom není složitá.

Poprvé jsem jej spatřil v knize Book of Buckskinning II. Napsal ji s kolektivem dalších autorů William H. Scurlock a ve velmi obsáhlé kapitole o rozdělávání ohňů z dob osidlování divokého západu byla i krátká zmínka o „Tinder Tube“. U ne zrovna příliš kvalitní fotografie sděloval text, že tato pomůcka byla velmi oblíbena zejména u kuřáků cigár v Novém Mexiku.

Knotový zapalovač s pazourkem a ocílkou
Knotový zapalovač s pazourkem a ocílkou.

Tehdy jsem si ještě nedokázal představit, jak se to používá. Až o pár let později, na srazu německých traperů a euroindiánů nedaleko Norimberka, jsem byl doslova unesen tímhle elegantním a jednoduchým výrobkem. Hned po návratu domů jsem se pustil do jeho výroby. Nebylo to nic složitého a brzy se na mne mnozí kamarádi zálesáci obraceli s žádostí, zda bych i pro ně nemohl obstarat ten – jak jsme rádi říkali – „traperský zapalovač“. Na jeden velikonoční sraz jsem dovezl podstatnou část komponentů pro jejich výrobu a na místě jsme tam asi za dvě hodinky vyrobili více jak 10 zapalovačů a většina účastníků si jej mohla odvézt jako suvenýr domů.

Ohořelá část knotu se při křesání přiloží k okraji pazourku.
Ohořelá část knotu se při křesání přiloží k okraji pazourku.

O co vlastně jde – je to mosazná rourka, kterou je provlečen čistě bavlněný knot. Opálený konec knotu se dá s pomocí jednoduché leč důmyslné pomůcky (řetízek s háčkem a uzávěrem trubičky) vysunovat a zase zasunovat zpět. Jiskra vzniklá křesáním ocílky o pazourek se snadno zachytí do ohořelé bavlny. Doutnající bavlna pak zapálí například kus suchého dřevěného troudu a pak už následuje klasický postup rozdělání ohně rozfoukáním žhavého uhlíku až do plamene. Zasunutím knotu zpět do trubičky se uzavře přístup vzduchu, doutnající uhlík zhasne a je zároveň dokonale připraven na další použití. Pokud už část knotu uhořela, stačí háček o kousek posunout.

Často stačí jediné křísnutí a bavlna zachytí jiskru.
Často stačí jediné křísnutí a bavlna zachytí jiskru.

Vlastní výroba zapalovače je jednoduchá, ale trochu problém může být se sháněním vhodné trubičky a příslušně tlustý knot k ní. Doporučuji obojí průměru cca 10 mm, může být i o trochu větší (12 mm). Dále je potřeba řetízek, jaký se používá pro nošení přívěsku kolem krku. Měl by být kovový – neboť bude pravidelně v kontaktu se žhavým knotem. A ještě kovový, dřevěný, kostěný či skleněný korálek většího průměru než je trubička. Korálek slouží k uzavření přístupu vzduchu do trubičky (staří zatáhnout za knot) a doutnající knot zhasne. Korálek si můžete vyrobit z kosti, parohu nebo dřeva sami. Pak už potřebujete jen nějaký kus řemínku (mně se osvědčila jelenice) a obyčejnou kancelářskou sponku.

Potřebný materiál.
Potřebný materiál.

Trubičku uřízněte zhruba na délku cca 60 – 70 mm, oba konce pilníkem zarovnejte a srazte jak vnitřní, tak vnější hrany. Štípacími kleštěmi ucvakněte příslušnou délku řetízku. Z kancelářské sponky s pomocí kleští vytvořte na jednom konci řetízku háček, jak vidíte na následující fotografii. Na druhém konci udělejte ze zbytku sponky menší očko. Nyní provlékněte tím očkem tenký řemínek a udělejte uzel těsně nad očkem a navlékněte korálek.

Já nejraději dávám mosazné korálky, které se používaly při obchodu s indiány. Ale jejich zásoba už mi došla 🙁 , tak jsem si vyrobil korálek ze zbytku malého sobího parohu. Hned těsně nad korálkem udělejte další uzel a zbytek řemínku nechte klidně delší.

Celková délka by od prohnutí háčku až po místo, kde je končí spodní uzel a začíná korálek, neměla být dohromady o víc jak 1 cm delší, než je délka trubičky.

Řetízek s háčkem a korálek z parohu.
Řetízek s háčkem a korálek z parohu.
Řetízek a korálek zkompletovaný pomocí řemínku.
Řetízek a korálek zkompletovaný pomocí řemínku.

Nyní do knotu zapíchněte háček tak, aby se uzel pod korálkem nedotýkal opáleného konce knotu. Provlékněte knot neopáleným koncem skrz trubičku a zatáhněte za něj, až uvnitř zmizí řetízek i s opáleným koncem knotu a vše se zarazí o korálek.
Traperský knotový zapalovač je připraven.

Knot s háčkem už v trubičce.
Knot s háčkem už v trubičce.
Zatáhnutím za neopálený konec se knot uschová uvnitř.
Zatáhnutím za neopálený konec se knot uschová uvnitř.

Nyní už jen zbývá pořídit si nějakou pěknou stylovou krabičku, dodat k tomu ocílku s pazourek a můžete vyrazit někam do lesů. Já používám tyhle dvě krabičky. Oválnou krabičku s lupou mám moc rád, dostal jsem ji jako dárek od kamaráda Miša. Původně prý byla na divokém západě určena na tabák a lupa měla posloužit k zapalování cigár.

Tu hranatou jsem koupil za 100,- Kč v jednom starém vetešnictví, vyfoukl jsem ji takřka před nosem nějakému týpkovi, co si do ní chtěl dávat ušlechtilé konopí.

Jinak ta malá ocílka je výrobek SKW a ta ve tvaru kapky je dílem pana Látky – výrobce tradičních slovenských nožů s cínem vylévanými střenkami.

U druhého zapalovače je korálek tentokrát mosazný.
U druhého zapalovače je korálek tentokrát mosazný.
Připraveno na cesty.
Připraveno na cesty.

Ještě nějaké poznatky

  • knot musí být 100% bavlněný – nutno ozkoušet, při zapálení by se nemělo nic škvařit a dým by měl být příjemný,
  • lepší je, když je knot splétaný – kroucená šňůra se rozmotává, opálený konec nedrží pohromadě a háček se do něj nedá pořádně zapíchnout,
  • v trubičce musí knot dobře těsnit, tedy neměl by se v ní samovolně posunovat, opálený konec by měl stále zůstávat v trubičce,
  • kulatý knot lze v nouzi nahradit plochým širokým knotem do petrolejky, ten se sroluje podél delší osy a tak vznikne vlastně dlouhý kulatý knot, spodní neopálenou část lze nití omotat tak, aby se knot nerozplétal (případně se dá i po celé délce prošít),
  • trubičku lze stylově udělat z mosazné nebo měděné trubky, železo asi bude korodovat. Hliník, plast, apod bych rozhodně nepoužíval. Viděl jsem i trubičku udělanou z větší mosazné nábojnice,
  • pro opravdové fajnšmekry tu mám nápad kamaráda Hroma, ten si trubičku udělal z kosti.

Možná, že nakonec i vy s traperským zapalovačem zažijete tak vydařenou historku, jako naše kamarádka.

Ve večerních hodinách stála v centru Prahy na zastávce tramvaje. Přišel k ní mladík s nezapáleným cigárem a ptal se, zda čistě náhodou nemá oheň. Kamarádka zalovila v kapse batůžku, vyndala nám již známý zapalovač a celkem suverénně zachytila jiskru hned napoprvé. Vyvalenému mládenci pak přistrčila žhnoucí knot před obličej.
Ten jen nechápavě koukal a šrotovalo mu v hlavě, co se to tu neskutečného před ním právě odehrálo.
– „Připal si, … dělej, protože mně už jede tramvaj!“
Mladík vyfoukl dým.
– „Ty vole! … Co to bylo?“ zmohl se konečně na větu.
– „No přece traperskej zapík … 😀 !“

Původní text s více fotografiemi najdete na fóru bushcraft-portal.sk.

Rozdělávání ohně třením a křesáním

Články související s rozděláváním ohně třením či křesáním.

Téma oheň

Oheň znamená pro člověka mnohem víc než jen zdroj tepla. Oheň je od dávných věků nejdůležitějším pomocníkem všech, kteří trvale nebo dočasně pobývali v přírodě. Pro táborníky to platí samozřejmě také.

  • Zobrazit člálnky a hry na téma oheň

  • Co je to téma?. Některé články a hry propojujeme do tematických celků - témat. Tato témata mohou být inspirací a pomohou vám sestavit pestrý program (na schůzku, výpravu, …) celkově zaměřený na zvolené téma.
    Vybíráme z tématu oheň

    Přidat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Share This