Vrbová píšťalka

Základním klukovským výrobkem bývala zjara odjakživa vrbová píšťalka. Vyzkoušejte si jak se dělá.

Na jaro se dříve kluci mimo jiné těšili také proto, že budou moci udělat vrbovou píšťalku. Je opravdu jednoduchá a každý zálesák by si ji měl zkusit vyrobit. Správně se dělá zjara, kdy jsou vrbové proutky plné mízy. Ani v létě není výroba píšťalky složitá, jen se o něco hůř hledá správný proutek a o něco obtížněji se uvolňuje kůra.

Z prutu vrby, kde nejsou žádná očka, uřízněte opatrně asi deseticentimetrový kousek silný jako malíček. Zářezem kolem dokola rozdělte kůru a její větší část střenkou nože  naklepejte, aby šla snadněji oddělit od dřeva. Odtud pochází známé pořekadlo „Otloukej se píšťaličko“. Když kůra povolí, vyřízněte zářez, o který se vzduch při pískání rozráží. Volný prut z kůry vytáhněte, oddělte „jazyk“ – malý kolíček mezi koncem a zářezem – a z jedné strany ho seřízněte. Odříznutý „jazyk“ vsuňte  zpátky do píšťalky z jedné strany, volný prut zkraťte, zarovnejte nožem a vraťte na původní místo z druhé strany.

Píšťalka je hotová, můžete zkusit zapískat. Když se to nepovede napoprvé, nic se neděje, je třeba najít správnou vzdálenost volného prutu od zářezu v píšťalce. Pozor, ať neporušíte proužek kůry u zářezu, to by píšťalka nefungovala. Po „rozpískání“ se může zasouváním a vysouváním volného prutu měnit tón píšťaly. Na píšťalku je nejvhodnější jednoletý vrbový výhonek, který musí být odříznut opatrně a s citem.