Bezinka budí úctu
Obyčejný bez černý je pro táborníky zdrojem užitečných výrobků, chutných pokrmů a léčivých výtažků. Už naši předkové se mu pro jeho vlastnosti obdivovali.
Bez černý neboli bezinka není na okrajích lesů a na mýtinách příliš vítána. Roste velmi rychle, okamžitě obsadí každé uvolněné místo a nenechá se jen tak vystrnadit. Zato na kraji polní cesty je až 6 m vysoká bezinka velkou ozdobou. Pro táborníky je to keř nadmíru zajímavý a po mnoha stránkách užitečný.
Pro kuchtíky a labužníky poskytuje chutnou a zdravou šťávu jako výluh z květů (s citronem), pro rychlou konzumaci je určeno kvašené bezo a obalená smažená květenství jsou známá jako chutné kosmatice. Z plodů se dají vyrobit výtečné marmelády, pečené čaje či sirupy. Oblíbený je také likér, a to jak z květů, tak z plodů. Receptů koluje na internetu bezpočet.
Neúplně zralé nebo čerstvé černé bezinky mohou mít projímavé účinky. Proto je lépe plody bezinky před zpracováním usušit nebo tepelně upravit, postačí uvést do varu vodu s bezinkami. Tím se tato vlastnost ztrácí.
Pro táborníky je pozoruhodná možnost odstranění měkké duše ve středu větve a snadná výroba trubičky například na rozfoukávání ohně (více v článku Rozfoukání ohně bezovou trubičkou). Trubička může také sloužit jako nebo polotovar pro píšťalku. Dlouhé výhonky zase poskytují táborníkům i zahrádkářům rovnou, i když poněkud křehkou tyčovinu. A v pravěku se bezinka využívala k vrtání do kamene, otáčející hůlka se podsypávala brusnou drtí.
Pro přátele tajemna je zásadní informací, že bezovou kouzelnickou hůlku vlastnil mocný ředitel kouzelnické školy v Bradavicích, pan Albus Brumbál (i když je otázka, jestli je míněn opravdu bez černý). Barvíři zase plody bezinky využívají k barvení látek intenzivní tmavěčervenou barvou (pozor, abyste se nestali nechtěnými barvíři).
Příznivci přírodních léčiv výhonky bezinky chválí jako výborné pro zmírnění bolesti zubů a mladé lístky přikládají na popáleniny či pro lepší hojení poranění. Rozemleté suché listy používají k zastavení krvácení z nosu. Výčet léčivých účinků by mohl být samozřejmě mnohem a mnohem delší.
Zkrátka a dobře bezinka je opravdu úctyhodný keř. Však také existuje v několika podobách úsloví, které podle různých autorů a různých míst znělo: Před lípou smekni a před bezinkou klekni. V první části se místně objevila i jiná rostlina, například kopřiva nebo heřmánek. Ale lidová moudrost se shoduje v jednom. Pro pokleknutí vybrali vždy bezinku. A podle germánské tradice zase v bezince sídlí dobrotivá víla.
Až se v květnu či červnu setkáte s bílými květenstvími, či v září a říjnu s černými bobulemi bezinky, tak samozřejmě nemusíte zrovna hned pokleknout. Ale špetku úcty byste bezince vyjádřit mohli, je to jeden z mnohostranně využitelných přírodních zdrojů.
