Encyklopedie táborníka a Mirko Vosátka

V našem občasném seriálu retrorecenzí pokračujeme příručkou Encyklopedie táborníka, kterou na začátku sedmdesátých let 20. století sestavil skvělý skautský praktik Mirko Vosátka.

Jen málokterá kniha v našem seriálu legendárních tábornických příruček obsahuje tolik informací a podnětných nápadů, jako Vosátkova Encyklopedie táborníka. Nepřeberné zápisky, poznámky a kresby tábornických fíglů všeho druhu sbíral skaut, ochránce přírody a táborník Mirko Vosátka po celý život.

Encyklopedie táborníka obsahuje krátká abecedně seřazená hesla se zálesáckými dovednostmi,  tábornickými uzly, táborovými stavbami, poznáváním přírody i ochranářskými prvky. Téměř každé heslo je doplněno návodnou kresbou, která prozrazuje detailní znalost jednotlivých námětů.

Je pochopitelné, že takto rozsáhlou sbírku znalostí musel autor sbírat nejen z vlastní praxe, ale také studiem domácí i zahraniční literatury (autor v úvodu uvádí, že poznatky a zkušenosti pro knihu sbíral padesát let). O zahraničních zdrojích svědčí nepříliš často používané názvy méně známých uzlů, které vznikly vlastním překladem z literatury. Na druhou stranu najdeme v jeho encyklopedii řadu prvků, které se u nás rozšířily až mnohem později. Je tu například protisměrně vázaná osmičková spojka, kterou horolezci nahradili dračí smyčku až koncem dvacátého století.

S ohledem na množství informací ve Vosátkově příručce je třeba ocenit minimální počet chyb, které se v encyklopedii vyskytují. Je prakticky nemožné při sběru tolika dat neudělat chybu, a přesto se Vosátka chyb téměř vyvaroval. Jednou z mála výjimek je v tomto směru například Vosátkův údaj o velikosti zaječích bobků v hesle Trus. V příručce je uvedena velikost 0,5 cm, což muselo vzniknout chybou při přepisování (ve skutečnosti mají zaječí bobky cca 1,5 cm).

Určitou nevýhodou příručky Encyklopedie táborníka je obtížnější přístup k obrovskému kvantu informací. Jednotlivá hesla jsou sice řazena přehledně podle abecedy, ale pokud něco konkrétního hledáte a nevíte přesně, jak Vosátka dotyčnou informaci pojmenoval, nemáte moc šancí heslo najít.

Musíte například vědět, že například celta se jmenuje dílec, ale problém může nastat spíše u hledání názvů uzlů a u víceslovných spojení. Dračí smyčku nazývá Vosátka primárně bowline (což je její anglický název), ale třeba také vůdcovský uzel, což je dnes úplně jiný uzel (navíc je na obrázku na str. 13 dračí smyčka nepřesně nakreslená). Velmi pěkně popsaná orientace podle měsíce je skrytá pod heslem Orientace mapy. Některá hesla jsou proto v knize vícekrát s odkazem na hlavní pojmenování.

Recenzované vydání vyšlo v roce 1971, příručka pak vyšla ještě jednou v poněkud přepracované podobě jako Tábornická encyklopedie v roce 1985. Celkový rozsah Encyklopedie táborníka činí z Vosátkovy příručky jednu z nejobsažnějších a nejlepších původních tábornických publikací, která co do množství informací a kvality zpracování nemá u nás srovnání.

Encyklopedie táborníka

• autor Mirko Vosátka
• vydala Mladá fronta
• vydání první, Praha 1971
• cena vázaného výtisku 40 Kčs

Mirko Vosátka
Významný popularizátor skautingu, tábornictví a ochrany přírody Mirko Vosátka (1911-2004) je autorem mnoha  příruček o tábornictví a ochraně přírody. Skauting a také vodní skauting provázel Vosátku po celý život, stejně jako jeho přezdívka Grizzly. Napsal řadu knih a příruček o tábornictví i o poznávání a ochraně přírody. Svůj zájem a čas dělil spravedlivě mezi psaní, ochranu přírody, vedení vodních skautů a předávání svých zkušeností na lesních školách.