Tábořiště oddílu Naděje
Louka s tábořištěm 145. skautského oddílu Naděje je tak rozlehlá, že tábor zdálky vypadá jako malý hlouček stanů. Jak přicházíte blíž, tábor se zvětšuje a zvětšuje, až konečně zjistíte, že jde o pořádně velký tábor. Připravili jsme první díl našeho inspiračního seriálu o návštěvách zajímavých tábořišť.
Z našich prázdninových návštěv táborů připravujeme seriál pro všechny, kteří se chtějí inspirovat na příští rok. Věříme, že v seriálu najdete spoustu nápadů pro vlastní táboření. Tábor pražských skautů upoutá na první patří pohled podsadami s jehlany z celt. Stany jsou umně zavěšené na velké trojnožce, výhodou tohoto řešení je absence krovů a tábor je navíc ozvláštněn nezvyklým vzhledem pavoukovitých trojnožek.
Jedná se o stálé tábořiště, ale bez jediné trvalé stavby. Na okraji lesa tu společně táboří skauti, roveři, vlčata a společně s nimi (na kratší dobu) nejmenší benjamínci. Naši zvědavost po zajímavostech úhledného tábora se snažili uspokojit vedoucí tábora Standa a Jistič, kteří se s námi vydali na důkladnou na prohlídku tábořiště.
Co nás zaujalo
Tábořiště skautů ze 34. střediska Ostříž Praha nám přišlo pěkně uspořádané a hezké na pohled. Tenhle dojem nepřichází sám od sebe a je za ním hodně práce a znalostí. K tomu už zmíněné jehlany zavěšené na trojnožkách doplněné většími stany na podsadách a stožár uprostřed, vše dohromady tvoří malebný celek.
Líbila se nám i netradiční táborová brána, která odkazovala na letošní 100. výročí vzniku naší republiky a prozrazovala celkové zaměření tábora. Z dalších staveb musíme zmínit velké okrouhlé stany typu Sahara, které na podsadách sice vypadají trochu jako zmenšené šapitó se zvednutým vchodem, ale prostor uvnitř je skutečně luxusní.
S potěšením jsme zaznamenali sluneční hodiny, které za obdélníkem táborových stanů ukazovaly čas i bez mobilů a hodinek. U potoka jsme viděli hezkou přehradu a obdivuhodný byl společný stan benjamínků, jehož vybavení popíšeme podrobněji. V každém případě smekáme před nejmladšími táborníky, že zvládají (i když mají samozřejmě kratší tábor) nástrahy táborového života.
Tábořiště na rozlehlé louce
Veliká louka poskytuje prostor pro všechny táborové potřeby od stanů až po sportoviště. Nevýhodou jsou nemilosrdné sluneční paprsky, které na nezastíněné louce rozžhavují stany do vysokých teplot. Jediný stín poskytuje okraj lesa a také vzdušná jídelna krytá plátěnou plachtou. Na kraji lesa je také skrytý prostor pro přípravu dřeva a semafor na cestě k táborové latríně.
Jehlany zavěšené na trojnožce
Jehlany vyžadují oproti áčkům trochu vyšší podsady, protože šikmá střecha poskytuje o něco méně prostoru uvnitř stanu. Samostatné díly podsad jsou spojené klasicky na očko a háček. To je nejjednodušší spojení podsad, které funguje, i když podsada nestojí na ideálně rovném místě. Podsady jsou viditelně už starší a pečlivě vyrobené z tenkých obrácených krajinek (širší stranou ven) s tak nepatrnými přesahy, že se až vnuká otázka, jestli táborníkům nepůsobí zvlhlé krajinky při dešti problémy. Dveře podsad se otevírají na pantech.
Zavěšení sepnutých celt jehlanu na trojnožku je tábornicky čistá práce. Není potřeba krov a plátna se zevnitř nic nedotýká. Na druhou stranu musejí být stany kvůli trojnožkám dál od sebe a případný silnější vítr stanem přece jen trochu lomcuje.
Vedoucí tábora nám potvrdili problémy s dosluhujícími stanovými celtami a s olivkami. Těžko říci, jaká je skutečná poptávka, ale člověku se nechce věřit, že by olivky měly způsobit konec táboření s jehlany sepnutými ze dvou kosočtverečných celt.
Velké táborové stany i stan pro benjamínky
Na tábořišti 145. oddílu jsme zahlédli mnoho typů větších společenských stanů. Je zřejmé, že skauti intenzivně pátrají po vhodném typu většího stanu. Nejvíce stanů bylo typu Sahara, kruhový plátěný stan s odepínací podlážkou, který se celkem jednoduše dá postavit na podsadu.
Sahara se vyrábí v několika velikostech s průměrem 4 m i více. Doplněním podsady vznikne velmi prostorný stan, který se hodí pro táborové vedení a samozřejmě také pro rovery i další táborové účely.
Kousek stranou jsme našli větší obdélníkový stan, který má uvnitř jedno velké společné letiště jako postel. Tady bydlí benjamínci, nejmenší účastníci tábora. Budoucí skautíci ve věku 5 – 6 let tu mají své zázemí, uspořádání věcí uvnitř připomíná trochu školku. Ale je rozhodně skvělé, že tak malí táborníci zvládnou táboření bez rodičů. I když táboří jen jeden týden, stejně je tahle parta hodná obdivu.
Slavnostní stavby
Na okraji louky ve větší vzdálenosti od tábora je umístěno slavnostní ohniště s lavicemi a také se starými oddílovými totemy, které skauti opatrují a doplňují. Je vidět, že o tradice se skauti opravdu starají.
Ke slavnostním stavbám patří také stožár, obdivovali jsme pěkně upravenou patu stožáru. Uprostřed obdélníku stanů stojí kromě stožáru ještě vysoká několikapatrová strážní věž. Stavba se vztahuje k již zmíněné hře k výročí 100 let od založení Československé republiky a je na ní umístěna velká česká (a historicky též československá) vlajka.
Kuchyně a jídelna
Na okraji louky stojí kuchyně z vojenského hangáru a jídelna krytá plátěnou plachtou. Je vidět, že plátěné plachty jsou pro tyto účely nejpraktičtější, viděli jsme je na většině navštívených táborů a vždy byly funkční, praktické a pěkně vypadaly.
Mytí a sprchování
Na táboře oddílu Naděje jsme viděli neobvyklý typ sprchy. Jde o vojenskou sprchu, která má na vestavěném topeništi ohřívá vodu. Po ohřátí vody umožňuje sprchování ruční pumpa. Funkční a vojáky prověřený model má sice nevýhodu, že někdo musí při sprchování pumpovat, ale zase se teplou vodou osprchuje více lidí a rychleji.
Pro běžnou hygienu slouží malý potok hned za tábořištěm, který z malé přehrady napájí přepadem několik trubek na mytí. Jednoduchá a funkční přehrada na potoce se nám moc líbila, i když při naší návštěvě byla voda (zřejmě po nedávném koupání v panujícím horku) trochu zakalená.
Uspořádané tábořiště
Loučíme se s tábořištěm, které jsme hned zpočátku nazvali uspořádaným. Aktuálně tu při naší návštěvě tábořilo celkem 55 táborníků a zjevně jim panující vedra nijak nevadila. Dozvídáme se, že skauti z oddílu Naděje tábořiště mění jen občas a podsady si vozí s sebou na nové místo.
Děkujeme za ukázání tábořiště a přejeme malým i velkým skautům, ať jim dlouho vydrží radost z pěkného a úhledného tábornického stylu, který nás na jejich táboře zaujal.
