Blíží se největší částečné zatmění Slunce v několika příštích desetiletích. Nenech si ujít sluneční kotouč zakrytý na území Česka až z 88 %. Už ve středu 12. srpna večer krátce před západem Slunce.

Úplné zatmění bude viditelné třeba v Grónsku, na Islandu a ve Španělsku. U nás se plocha zakrytí slunečního kotouče bude pohybovat mezi 83 a 88 %. Zatmění Slunce nastane ve středu 12. srpna večer, proto je výhodné najít si vyvýšené stanoviště s výhledem na západ.

Zatmění u nás začne mezi 19:17 a 19:21. Měsíc bude zakrývat Slunce odspodu, takže rohy slunečního srpku se budou pomalu klonit k západu. Maximální zatmění nastane kolem 20:10 až 20:13. Na východě republiky Slunce zapadne právě kolem maxima. V Praze bude zatmění možné pozorovat od 19:19 s maximem ve 20:11. Slunce zapadne kolem 20:26. Při pozorování bude tedy dvojí stmívání, nejprve kvůli zakrytí Slunce kotoučem Měsíce a po chvíli kvůli opravdovému západu Slunce.

Bezpečné pozorování

Do Slunce není radno dívat se pouhým okem ani během částečného zatmění. Přímý pohled může v mžiku nevratně poškodit zrak. Spolehlivou ochranou nejsou ani sluneční brýle, kouřové sklo, fotografické negativy, CD, či svářečské sklo neznámého typu.

Ještě nebezpečnější je pohled přes dalekohled nebo hledáček fotoaparátu. To je přímo hazardní postup. Optika soustředí sluneční paprsky a může způsobit vážné poranění během okamžiku. Nejjednodušší pomůckou jsou především brýle na pozorování zatmění.

Velmi dobrou a bezpečnou alternativou je promítání, tedy nepřímé pozorování. I malým dalekohledem lze promítnout obraz Slunce na světlou plochu. Promítání (optika obraz převrátí) si můžeš kdykoliv vyzkoušet na obrazu slunečních skvrn. Promítací kabinka na obrázku výše je z víka bedny od banánů a bohatě postačí. Po sestavení je dobré vše zakrýt látkou, aby se zamezilo prosvítání slunečních paprsků. Sestava je podrobně popsána v článku Slunce má skvrny.

Na internetu se lze dočíst, že namíření dalekohledu na slunce může dalekohled poškodit. Není to pravda, nebezpečný je pouze pohled dalekohledem na Slunce, před kterým varujeme výše. Samotnému dalekohledu poškození nehrozí a to ani u přímých dalekohledů ani u zalomených klasických triedrů, jak redakce se redakce Ostrova nápadů ujistila dotazem u Fyzikálního ústavu AV ČR.

Promítat lze i bez dalekohledu. Propíchni do kartonu dírku velkou asi jako špendlíková hlavička a kartonem zakryj otvor v krabici. Na papírovém stínítku se promítne obraz Slunce i s ukousnutým srpkem. Čím větší dírku uděláš, tím rozmazanější bude promítaný obraz.

Radíme vše vyzkoušet při západu Slunce o den dřív. Nastavení promítací soustavy chvíli trvá a není dobré vše zkoušet až při samotném zatmění. Také minimální zaostření konkrétního dalekohledu má limity a velikost krabice musí tuto hranici respektovat. Ale pokud nemáš čas na delší zkoušení, popis zcela improvizovaného promítání zatmění pomocí malého dalekohledu drženého v opřené ruce (viz foto z roku 2015) najdeš také v článku Zatmění Slunce pro táborníky.

 Kdy bude další zatmění?

Pokud Slunce zakryjí mraky, nebo tento článek čteš pozdě a zatmění už proběhlo, mrkni na již uvedený článek Zatmění Slunce pro táborníky, kde najdeš další částečná zatmění na roky dopředu. V každém případě je letošní částečné zatmění Slunce u nás největší nejméně do roku 2060. Za úplným zatměním je nutné cestovat mimo naše území, nebo si počkat do roku 2135. Tak tuhle krásnou sluneční hru nepropásni!

Články na Ostrově nápadů průběžně upravujeme a doplňujeme i podle připomínek čtenářů. Tento text jsme naposledy upravili v srpnu 2026.

The post Srpnové zatmění Slunce 2026 appeared first on Ostrov nápadů.

Krásně pozorovatelné zatmění měsíce proběhlo večer 7. září 2025. Kdo je propásl, může litovat, ale není všem dnům konec. Jak zatmění Měsíce probíhá a kdy bude další?

Zatmění Měsíce je jeden z těch častěji se opakujících nebeských úkazů. Vzniká tak, že Měsíc v úplňku vstoupí do stínu země. Nejprve se na okraji měsíčního kotouče objeví stín, který postupně zahalí celý Měsíc.  V té chvíli je možné Měsíc pozorovat jako tmavě červený kotouč. Večer 7. 9. 2025 takové zatmění proběhlo za příznivých podmínek.

Při zářijovém zatmění nebyla načervenalá barva zprvu moc vidět, protože Měsíc právě vycházel a zdaleka nebyla ještě úplná tma. Málo výrazný zastíněný Měsíc nebylo vůbec jednoduché nad obzorem najít.

Červená barva je důsledek ohybu slunečních paprsků v atmosféře Země. Kratší vlnové délky světla se rozptýlí úplně a delší vlnové délky červené barvy přízračně ozáří těleso Měsíce zakryté stínem Země.

Tato chvíle je pastvou pro fotografy. Čím lepší technické vybavení, tím lépe, ale dokumentační foto zvládnou i mobily. Naše nepříliš kvalitní fotky jsou právě výsledkem takové dokumentace mobilem. Jako připomínka ale postačí bohatě.

Jakmile Měsíc projde stínem Země, začne se objevovat srpek ozářený Sluncem. Jeho jasem postupně přestává být patrná červená část ve stínu. Chvíli Měsíc vypadá jako když se blíží nov, ale brzy je kulatý stín Země jasně patrný na rozhraní osvětlen části měsíce.

Zatmění, které jsme viděli 7. září, bylo úplné zatmění. Měsíc asi hodinu i déle vstupuje do stínu, pak kolem hodiny světélkuje červeně a pak asi hodinu i víc zase ze stínu vystupuje. Časy se mohou dost lišit podle polohy Měsíce a Země. Nejdelší možná fáze úplného zatmění trvá 107 minut.

Někdy se stane, že Měsíc projde úplným stínem Země jen částí svého povrchu, pak se jedná o částečné zatmění. Jindy se Měsíc dostane jen do polostínu. Podobně jako když ze Země vidíme částečné zatmění Slunce a nenastane úplný stín. Tomu se říká polostínové zatmění, které je ale špatně pozorovatelné pouhým okem.

Úplná a částečná zatmění Měsíce v letech 2026 – 2030

• 28. 8. 2026       částečné zatmění 93 %, kolem 6. hodiny ráno
• 20. 2. 2027       polostínové zatmění, kolem půlnoci
• 12. 1. 2028        částečné zatmění 6 %, kolem 5. hodiny
• 6. 7. 2028          částečné zatmění 40 %, večer kolem 21. hodiny
• 31. 12. 2028     úplné silvestrovské zatmění, kolem 18. hodiny
• 26. 6. 2029      úplné zatmění, kolem 5. hodiny ráno, v ČR bohužel viditelný jen začátek úplné fáze zatmění
• 20. 12. 2029    úplné zatmění, před půlnocí
• 15. 6. 2030        částečné zatmění 50 %, kolem 21. hodiny
• 9. 12. 2030        polostínové zatmění, před půlnocí

Pozorovat zatmění Měsíce je možné bez jakýchkoliv pomůcek. Se zatměním Slunce je to horší, protože přímý pohled do Slunce je pro lidské oko velmi nebezpečný. Jak na to, a kdy zatmění Slunce nastane, to najdeš v článku Zatmění Slunce pro táborníky. A mimo zatmění Slunce můžeš stejným způsobem pozorovat i sluneční skvrny podle článku Slunce má skvrny.

Údaje o zatmění Měsíce průběžně aktualizujeme.

The post Zatmění Měsíce appeared first on Ostrov nápadů.

Tajemné a poutavé noční kouzlo hvězdné oblohy láká odjakživa táborníky všech generací. Jak nepropásnout zajímavosti, jedinečnosti a úkazy, které noční obloha nabízí?

Pohled na noční oblohu plnou hvězd zaujme snad každého, ale správný táborník by měl vědět předem, co zajímavého na obloze může vidět. Pořádně si užít noční představení umožní dobrá příprava. Cílem tohoto článku je přiblížit, co by mělo předcházet nočnímu pozorování oblohy.

V polovině srpna 2025 se například na obloze odehrávala konjunkce, tedy přiblížení, dvou nejjasnějších planet naší oblohy, blízko sebe bylo možné vidět Venuši a Jupitera. Další podobné přiblížení bude v červenci 2026.

Pozorování s průvodcem

Nejsnadnějším krokem k poznání světa hvězd je přítomnost někoho, kdo o noční obloze něco ví a je ochoten se o své znalosti podělit. Takovou příležitost je třeba vždy využít. A pokud je dotyčný kamarád vybaven vhodným dalekohledem, třeba dokonce opravdickým hvězdářským, je úspěch zaručen.

Hledej na internetu

Ne každý má kamaráda astronoma. Pak nezbývá, než se připravit a najít si informace o zajímavostech hvězdné oblohy. Na internetu je vždy několik článků s informacemi, o možných objektech pro pozorování informuje třeba Astronomický ústav AV ČR na stránce Obloha tento měsíc. Ale při troše snahy najdeš i řadu dalších populárně psaných článků, které upozorní na zajímavosti noční oblohy.

Aplikace

Dobrou příležitostí poznat souhvězdí a pozorovat planety jsou mobilní aplikace. V mobilu se zobrazí noční obloha, která reaguje na natočení mobilu, takže můžeš snadno zjistit, na které souhvězdí či planetu se právě díváš. Výhodné je, když aplikace může  zobrazovat i polohu planet. Aktuální hodnocení vhodných aplikací najdeš opět na internetu, třeba článek z roku 2015 nebo novější z roku 2024 od stejného autora.

Hvězdná mapa

Otočná mapa hvězdné oblohy s možností natavení období i času pozorování nezabere místo a ukáže souhvězdí, které právě můžeš pozorovat. Na papírové mapě ovšem chybí planety, jejichž poloha se mění a v mapě nemohou být zaneseny.

Na Ostrově nápadů je dost příkladů, jak a které hvězdy najít a naučit se je vyhledávat. Přehled článků  o hvězdách a jejich pozorování najdeš na rozcestníku Téma hvězdy.

Pozorování hvězd má mnoho podob a snad všechny jsou krásné. Přejeme neosvětlenou oblohu a trochu představivosti.

The post Jak pozorovat hvězdnou oblohu appeared first on Ostrov nápadů.

Pro šikovné táborníky jsme připravili jednoduchou vychytávku, jak určit čas podle hvězd. Po vyzkoušení budeš jediným pohledem vědět, kolik je hodin.

Metoda určení času podle hvězd je jednoduchá, ale náš způsob platí pro letní táborové noci právě jen v polovině července (při letním čase). Proč, to si povíme později. Nyní jak na to.

Na noční obloze musíš umět najít Polárku, což je základní znalost táborníka (pro úplnost, pětkrát prodluž zadní stranu Velkého vozu, viz obrázek). Dál už potřebuješ jen poznat souhvězdí Lyry s jasnou hvězdou Vega. Pokud váháš, v nalezení souhvězdí Lyry s hvězdou Vega ti pomůže článek Severní obloha (a také obrázek v tomto článku).

Postav se tak, abys měl Polárku před sebou. Nyní si představ čtyřiadvacetihodinový ciferník (tedy dvojnásobný počet dílků oproti běžným hodinám) se středem v místě, kde je Polárka. Ciferník je dost velký a dosahuje právě k místu, kde jasně září Vega. Musíš se trochu zaklonit, abys viděl jeho vrchol. Přímo nad tvojí hlavou má ciferník půlnoc.

Jasná hvězda Vega ukazuje, kolik je hodin. Spojnice Polárky a Vegy je vlastně malá ručička hodin a ty musíš odhadnout, ke které hodině na tvém ciferníku ručička míří (na našem obrázku Vega ukazuje právě půlnoc).

Pozor, hvězdy se otáčejí kolem Polárky proti směru hodinových ručiček. Ciferník je proto zrcadlově obrácený oproti běžným hodinám. a pomyslná ručička, kterou tvoří spojnice Polárky a Vegy, se otáčí doleva.

Každou hodinu se hvězdy otočí o 15° (spočítej si, že 24 hodin x 15° = 360°). Pro určení času musíš najít Vegu a co nejpřesněji odhadnout, na kterou hodinu pomyslného zrcadlového ciferníku ukazuje. Nahoře nad hlavou je přesně půlnoc, doprava hodiny ubývají (23 h a méně) a doleva přibývají (01 h a více).

Na táboře stačí tedy mrknout v noci na Vegu, a hned víš, kolik je hodin.

Posun hvězdných hodin

Nyní k otázce, proč naše hvězdné hodiny platí jen v polovině července. Hvězdné hodiny se totiž trochu zpožďují, je to zhruba o 4 minuty za den. Proto musíš každých 14 dní pootočit ciferník o hodinu doprava, abys zpoždění vyrovnal (zase si spočítej, že 14 dní x 4 minuty je 56 minut, tedy zhruba 1 h za 14 dní).

Co to znamená v praxi? Pokud chceš nastavit hvězdné hodiny na jiný prázdninový čas, postupuj následujícím způsobem. Počátkem července nastav na vrchol pomyslného ciferníku 1 h po půlnoci, v polovině července půlnoc (na obrázku), začátkem srpna ukazuje Vega v zenitu nad hlavou 23 h a v polovině srpna 22 h. Podobně můžeš pokračovat i na jiný termín.

Náš obrázek ukazuje stav v polovině července, kdy letní jsou tábory v plném proudu. V půlce července mají hvězdné hodiny s ručičkou Vegou půlnoc přesně v nadhlavníku.

Letní čas

Naše údaje jsou správné jen v případě, že platí letní čas. Pokud se každý půlrok nastavuje letní čas, pak tento odstavec nemusíš číst. Čas od času se ale objevují úvahy o zrušení letního času. Pokud bude v budoucnu letní čas zrušen, odečti od uvedených časů jednu hodinu. Na začátku prázdnin bude mít ciferník v nadhlavníku 24 h, v polovině července 23 h, na začátku srpna 22 h a tak dál.

Letní noc

Po ověření správnosti se můžeš na hvězdné hodiny spolehnout zhruba týden před a po nastavení ciferníku. Pak musíš pomyslný ciferník pootočit, abys vyrovnal zpožďování. Můžeš odhad zpřesnit, pokud budeš ciferník posouvat i po půlhodinách (nastavování po jednom týdnu). Pro dostatečnou orientaci postačí náš hodinový posun po 14 dnech.

Pohled na letní hvězdnou oblohu si určitě nenech ujít. Hvězdy skrývají spoustu zajímavostí a o některých z nich si přečti v našem seriálu Hvězdy. Jednotlivé články najdeš v odkazu pod textem.

The post Táborové hvězdné hodiny appeared first on Ostrov nápadů.

Letní tábor je ideální místo pro určování času podle nebeských těles. Kolik je právě hodin, to můžeš zjistit ve dne podle Slunce, v noci podle Měsíce a dokonce i podle hvězd. Uvidíš, že kamarády překvapíš svým přesným odhadem.

Nauč se na táboře, jak zjistit čas ve dne podle Slunce a na noční hlídce podle Měsíce či hvězd. Není to až tak složité. Předpokladem je znalost orientace světových stran. To na táboře není problém. Stačí si zapamatovat (určit nebo zjistit u vedení), kde je sever (nebo spíš jih) a můžeš začít udivovat svým tábornickým určením času.

Nejde o nic jiného, než o obrácení postupu popsaného v článcích o orientaci ( viz odkazy níže). Základem je posun všech těles na obloze o 15° každou hodinu (o úhlu 15° níže a také v článku Orientace podle Slunce). Nejvíce příležitostí vyzkoušet odhad času bývá na letním táboře, a na to náš článek zaměříme.

Odhadovat čas můžeš sám, nebo pro ostatní můžeš postavit sluneční hodiny (o tom více v článku Sluneční hodiny na táboře). K odhadu potřebuješ znát, kromě orientace světových stran (stačí jih), kde je právě Slunce. To druhé můžeš zjistit několika níže popsanými způsoby.

Čas podle Slunce

Nejjednodušší je den, kdy Slunce vidíš. V poledne je na jihu a za každou hodinu se odkloní o 15°. Pozor, pokud platí letní čas, je Slunce na jihu až ve 13 hodin, na to nezapomeň! Představ si 24hodinový ciferník, který má natočenou 12 na jih (při letním čase 13 h na jih). Pak už stačí jen odhadnout úhel odklonu Slunce od jihu a hned budeš vědět kolik je hodin.

Příklad pro období, kdy platí letní čas: Od času, kdy v poledne je Sluce na jihu (13 h), odečti/přičti počet hodin (úhly po 15°). Jestliže je Slunce nalevo (dopoledne), hodiny (úhly 15°) odečítáš. Jestliže je Slunce napravo (odpoledne), hodiny přičítáš.

Čas podle Měsíce

Také Měsíc ti ukáže, kde právě je Slunce. Opět musíš odhadnout, kolikrát 15° je Měsíc vzdálený od jihu. Postup je stejný jako u Slunce na stejném 24hodinovém ciferníku (v době letního času je opět jih na 13 hodině). Je tu ale krok navíc. K hodině, na kterou ukazuje poloha Měsíce, musíš doplnit viditelné dvanáctiny měsíce (každá dvanáctina odpovídá jedné hodině). Po ciferníku posouváš čas ve směru osvětlené části. Pokud je osvětlená část Měsíce vpravo (D – měsíc dorůstá), pak přičítáš. Pokud je osvětlená část vlevo (C – měsíc couvá), musíš odečítat.

Příklad pro období, kdy platí letní čas: Měsíc je 30° od jihu vlevo (to jsou 2 h) a je viditelných 9/12 také vlevo (C – měsíc couvá), což říká, že Slunce tu bude za 9 hodin. Obojí je nalevo, obojí tedy odečítáš od 13 h (kdy bude Slunce na jihu). 13 minus 11 jsou 2 hodiny po půlnoci.

Logické vysvětlení, aby sis postup nemusel pamatovat. Pro určení času hledáš, kde právě opravdu je Slunce (a podle jeho odchylky od jihu určuješ čas). Slunce je vždy ve směru osvětlené části Měsíce (logicky, z té strany Slunce svítí), proto se po našem ciferníku posouváš ve směru osvětlené části Měsíce. Může se stát, že Slunce bude tak šikovně, že nejprve budeš na pomyslném ciferníku posouvat čas jedním směrem a ve směru osvětlené části měsíce budeš potom druhým směrem přičítat/odčítat čas. To tě nesmí zmást. O úplňku posouváš čas o 12 hodin (je vidět všech 12 dvanáctin).

Čas podle souhvězdí ekliptiky

A ještě jeden způsob hledání polohy Slunce na táboře. V noci se může se stát, že Měsíc zrovna nesvítí. I tak můžeš zjistit, kolik je hodin. Pomohou ti souhvězdí ekliptiky. Musíš jen vědět, že Slunce se nachází v době letního tábora naproti souhvězdí Střelce (na jeho místě bude za 12 hodin). Podle Střelce tedy můžeš stanovit úhel od jihu a postupovat jako při úplňku (Slunce tu bude za 12 h). Použij stejný 24hodinový ciferník, jako v předchozích případech.

Příklad pro období, kdy platí letní čas: Souhvězdí Střelce je 15° vpravo od jihu. Ke 13 h (ciferník má 24 h) jednu hodinu přičti (15° vpravo) a odečti 12 h, než sem dorazí Slunce. Tedy 13 plus 1 minus 12, právě jsou 2 h po půlnoci.

Logické vysvětlení. V červenci je Slunce ve znamení Blíženců a (blíží se k souhvězdí Raka, kam vstupuje 20. července). Na opačné straně Blíženců je souhvězdí Střelce (naproti Rakovi je Kozoroh). K odhadu času musíš umět najít na obloze souhvězdí Střelce (je poměrně nízko nad jižním obzorem).

Metodu je možné použít kdykoliv během roku s tím souhvězdím zvěrokruhu, které je právě přesně naproti Slunci. Úskalím je ovšem nutná znalost souhvězdí zvěrokruhu. A ještě jedna věc. Setrvání Slunce v jednotlivých znameních není ve skutečnosti rovnoměrné (liší se od data klasických znamení zvěrokruhu, která dělí rok pravidelně). Zvěrokruh se formoval v antice a od té doby se téměř o měsíc posunul čas, kdy Slunce do jednotlivých znamení vstupuje (například Rak tehdy začínal 20. června a dnes je to 20. července).

Jaké jsou možné chyby

Metody odhadu času jsou limitovány několika faktory. Prvním je samozřejmě chyba odhadu 15°. Ten musíš trénovat. Také odhad velikosti osvětlené části Měsíce na dvanáctiny nemusí být přesný (a přitom každá dvanáctina znamená posun času o hodinu). O nerovnoměrné době, kdy se Slunce zdržuje v jednotlivých souhvězdích, jsme už psali (pro začátek prázdnin kolem 10. července je  souhvězdí Střelce spolehlivě v opozici proti Slunci).

Odhad úhlu 15°

Budeš potřebovat odhadnout co nejpřesnější (a opakovaně) úhel 15°. Pro pohyb a orientaci v přírodě tento úhel budeš ale potřebovat velmi často, takže stojí za to se tuhle tábornickou dovednost naučit. Dobrou metodou je odhad pomocí prstů vlastní ruky. Způsob najdeš podrobně popsaný zde (můžeš samozřejmě zvolit i jiný postup). V každém případě musíš tento odhad dobře natrénovat.

Důvodem je skutečnost, že každou hodinu se Země otočí o 15° (což dá dohromady 360°za 24 hodin). To znamená, že Slunce, Měsíc i hvězdy se na obloze za hodinu zdánlivě posunou právě o tento hodinový úhel. Ještě je důležité připomenout, že odhad úhlu je třeba odhadovat v rovině pohybu těles po obloze (tedy v rovině ekliptiky). Jakmile přeneseš odhad na obzor zemského povrchu, bude to mnohem méně přesné.

Opačný postup, určení světových stran

Uvedené metody fungují, pokud znáš světové strany. Všechny také můžeš použít i opačně a jestliže znáš čas, můžeš určit světové strany (viz články Orientace podle Slunce a Orientace podle Měsíce). Znalost souhvězdí ekliptiky a času ti pomůže určit světové strany pomocí zvěrokruhu.

Vyzkoušej si některý z uvedených způsobů určení času na letním táboře. Uvidíš, že při troše praxe v odhadu úhlu 15° to půjde docela rychle i poměrně přesně. Navíc tyto tábornické znalosti můžeš použít nejen při orientaci, jsou použitelné kdykoliv a kdekoliv v případě potřeby i v případě nouze.

The post Čas podle Slunce, Měsíce a hvězd appeared first on Ostrov nápadů.

K čemu táborníkovi slouží čas a azimut východu či západu Slunce? Na které části louky postavit stan, aby byl ráno co nejdřív suchý? Kdy je dostatečná tma pro noční hru na táboře? Na tyto a další otázky hledá odpověď náš článek.

Následující tabulka přehledně ukazuje azimuty východu a západu Slunce vždy k 21. dni každého měsíce. Proč k jednadvacátému? Protože 21. června a 21. prosince nastává letní a zimní slunovrat (některé roky může být o den posunutý), kdy se dny začínají opět zkracovat či prodlužovat.

Azimut a čas východu Slunce

Zde několik příkladů praktického využití. Zkušený táborník může při znalosti azimutu východu sluníčka postavit stan nebo přístřešek tak, aby na něj ráno svítilo a osušilo co nejdříve rosu. Při pozorování východu Slunce je zase vhodné znát předem místo, kde zlatý kotouč vykoukne (zvlášť v případě, kdy není celý východní obzor volný a některý kousek zastiňují například stromy).

Výhodou nemusí být ani znalost místa v jiném ročním období, protože azimut východu Slunce se v průběhu roku mění až o 70°. To vůbec není malá odchylka, takže šikovná tabulka se docela hodí. Ostatně i při plánování stavby letního tábora je dobré brát zřetel na světové strany (v tomto případě je naopak dobré chránit stany před poledním a odpoledním žárem, pokud je to možné).

Azimut a čas západu Slunce

Západy Slunce možná nejsou tábornicky tak využitelné, ale stejně se při přípravě pozorování posledních paprsků hodí znalost, kde to přesně bude. I pro fotografy může být samotný západ Slunce opravdu fotogenický jen na malý okamžik a je dobré být připraven.

Hodnoty azimutů jsou pro lepší přehlednost zaokrouhleny v obou případech (jak u východu, tak u západu Slunce). Na internetu je možné nalézt přesné azimuty pro každý den, naše tabulka ukazuje postup po jednom měsíci, azimuty mezi tím ale není problém odhadnout.

Astronomický soumrak

Údaj na posledním řádku naší tabulky je naopak pro účastníky letního tábora opravdu docela praktický. Během dne při přípravě programu noční dne se vyplatí vědět, kdy hra může začít. Údaj v naší tabulce značí začátek astronomického soumraku, tedy okamžik, kdy už je prakticky tma. V tuto dobu může hra směle začít, což v dané chvíli snadno poznáme, ale na táboře je dobré vědět čas příchodu tmy dopředu.

Tma při zamračené obloze samozřejmě může nastat i dříve, ale uvedený čas je považován za okamžik, kdy už není nic vidět a noční hra může začít. O prázdninách se každý další den o necelé dvě minuty zkracuje a čas tmy nastává dříve. Více o soumraku řekne článek Tábornický soumrak.

Údaje v tabulce

Časy v tabulce jsou vztaženy k 50° severní šířky a 15° východní délky (to jsou souřadnice, ke kterým se vztahují údaje východu Slunce pro Česko) a k nadmořské výšce 200 m.

Údaje vztažené k jinému místu se samozřejmě mohou lišit (rozdíl mezi východem a západem ČR je asi 27 minut). Za každý stupeň zeměpisné délky je třeba k časům přičíst (směr na západ) nebo odečíst (na východ) 4 min. Čas a trochu i azimut viditelného východu i západu Slunce se samozřejmě mění také podle výšky okolního terénu.

Časové údaje v tabulce se v průběhu let mohou mírně obměňovat a v závislosti na přestupných rocích i posouvat, podobně se posouvá čas i den slunovratu, ale změny se nijak výrazně neprojeví. Aktuální časy východu i západu slunce a fází soumraku jsou na stránce Solární hodiny.

Je nutné zdůraznit, že v době trvání letního času je třeba k uvedeným časovým údajům připočíst jednu hodinu.

The post Kde a kdy vychází a zapadá Slunce appeared first on Ostrov nápadů.

Někdy se při cestách přírodou hodí zjistit, za jak dlouho Slunce zajde za obzor. Poradíme jednoduchou pomůcku, jak rychle odhadnout čas do západu Slunce.      

Abys odhadl čas, za který Slunce zajde za viditelný obzor, stačí zjistit, kolikrát se čtyři prsty tvojí ruky vejdou mezi sluníčko a obzor. Všechny čtyři prsty znamenají jednu hodinu do západu Slunce, každý ze čtyř prstů je jedna čtvrthodina. Abys měřil co nejpřesněji, musíš mít svoji ruku správně pokrčenou (viz cvičení na konci článku), jen tak zaberou tvé prsty přesně úhel 15˚. To je úhel, o který se Slunce na obloze posune za 1 hodinu.

Můžeš zjistit, i kdy se začne stmívat. To je často na výpravě důležité kvůli nalezení tábořiště a přípravě noclehu. Příchod šera nemusí být totožný s dobou, kdy Slunce zajde za viditelný obzor, protože kolem tebe můžou být kopce. Potřebuješ zjistit, kdy Slunce skutečně zapadne. Proto si musíš určit, kde je horizont (tedy vodorovná rovina západu Slunce) bez ohledu na okolní terén. Pak můžeš stejným postupem zjistit, za kolik hodin se začne stmívat.

Při určování času do západu Slunce vezmi v úvahu, že nezapadá kolmo, ale podle roční doby více či méně šikmo. Proto i tvoje měření musí být přiměřeně šikmé. Toto platí v naší zeměpisné šířce, čím více na sever, tím je dráha Slunce šikmější a za polárním kruhem se může stát, že nezapadne vůbec.

Zcela stejným způsobem lze zjistit čas do západu Měsíce a čas, po který ještě budou viditelné hvězdy určitého souhvězdí. Ani při tom ale nesmíš zapomenout, že Měsíc i hvězdy také zapadají šikmo. Pokud je viditelná Polárka, je v noci je určení šikmé zdánlivé dráhy Měsíce i  hvězd o něco málo snadnější. Středem zdánlivého otáčení je totiž právě Polárka a je tedy možné představit si kružnice kolem ní, po kterých zapadají nebo se otáčejí všechny objekty na obloze.

Odhad úhlu 15˚

Odhad úhlu 15˚ je třeba natrénovat. Nejlépe se to dělá čtyřmi prsty pokrčené ruky. Najdi si v terénu libovolný pravý úhel a natrénuj, jak máš pokrčit ruku, abys se ti dlaň se čtyřmi prsty vešla přesně 6x do pravého úhlu. Tak čtyři prsty zastíní právě úhel 15˚. Není to nic složitého, po několika pokusech už budeš vědět, jak ruku pokrčit, aby dlaň a čtyři prsty zakryly úhel 15˚.

Při měření úhlu naostro dávej pozor, abys nikdy nehleděl přímo do slunečního kotouče. Pro oči to může být nebezpečné. Proto si vždy zakrývej Slunce druhou rukou.

Úhel 15˚ nemusíš hledat jen odhadem. Například v příručce Skautská praxe 2.0 je na předposlední stránce vyznačen pravý úhel dělený po 15˚. Podobnou službu nabízí i každý úhloměr. A konečně na libovolném obdélníkovém papíru můžeš třemi přeloženími podle obrázku také získat přesný úhel 15˚.

Úhel 15˚je vůbec při orientaci v přírodě velmi důležitý. Využiješ ho při orientaci a určování severu podle Slunce i podle Měsíce, pomůže ti při orientaci ve hvězdách. Kolem úhlu 15˚ se točí vlastně vše v přírodě. Je to dáno tím, že naše země se za hodinu otočí právě o zmíněných 15˚.

Další  články, kde využiješ odhad úhlu 15˚ jsou Orientace podle Slunce nebo Orientace podle Měsíce.

Informace o západu slunce v mobilním telefonu

Přesný čas do západu slunce samozřejmě můžeš zjistit i jinak. Nejrychlejší je informace z internetu na tvém mobilu. Stačí pár kliknutí, a mobil prozradí přesně, kdy Slunce v dané lokalitě zapadá. Existují i tabulky s přesným časem západu Slunce.

Pro úplnou přesnost je třeba ještě říci, že čas západu Slunce v České republice se liší podle místa, kde zrovna jsi. Rozdíl mezi východem a západem ČR je asi 27 minut (pokud mobil zahrne polohu, dokáže ji zohlednit).  Časy pro celou ČR se uvádějí na průsečíku 15˚ východní délky a 50˚ severní šířky. Úplně přesný čas si můžeš vypočítat i sám podle zeměpisné délky své lokality. Každý stupeň východní délky znamená změnu 4 minuty od celostátního času (směrem na východ čas odečítej a směrem na západ čas přičítej).

Čas západu Slunce se dá zkrátka zjistit i mnoha dalšími způsoby. Ovšem efektní a celkem přesné zjištění jen pomocí jedné ruky kamarádi na výpravě bezpochyby ocení.

The post Jak zjistit čas do západu Slunce appeared first on Ostrov nápadů.

Pozorovat částečné zatmění Slunce je možné přes speciální sklo, ale také promítnutím obrazu Slunce na stínítko. Poradíme, jak na to, a máme i přehled, kdy bude další zatmění Slunce!

Pozorovat zatmění Slunce může být pro oči nebezpečné, je potřeba mít dobré brýle určené k pozorování zatmění. A už vůbec není dobré pozorovat Slunce dalekohledem přímo. V takovém případě hrozí dokonce ztráta zraku. Ale pokud si jednoduše sestavíte malou pozorovatelnu, můžete se těšit ze zatmění slunce v přímém přenosu.

Obrázek zatmění Slunce z dnešního dne 10. června 2021 (na fotografii výše) jsme pořídili pomocí promítání obrazu Slunce na obyčejný bílý papír. Postup  promítání je podrobně popsán a nakreslen v našem článku Slunce má skvrny. Příklad promítání průběhu zatmění Slunce je také v novějším článku z roku 2026.

Na další fotografii je provizorní pozorovatelna vytvořená za pár minut z kartonového papíru. Vhodnější, než držet dalekohled v ruce, je mít ho opřen nebo připevněný k opěrce, aby bylo možné Sluneční kotouč v klidu pozorovat. Při držení v ruce se obraz chvěje.

Poškození dalekohledu nehrozí

Na internetu se lze dočíst, že namíření dalekohledu na slunce může dalekohled poškodit. Není to pravda, nebezpečný je pouze pohled dalekohledem na Slunce, před kterým varujeme výše. Samotnému dalekohledu poškození nehrozí a to ani u přímých dalekohledů ani u zalomených klasických triedrů, jak redakce se redakce Ostrova nápadů ujistila dotazem u Fyzikálního ústavu AV ČR.

Částečná zatmění Slunce pozorovatelná v Česku (a jejich velikost) v letech 2025 – 2036

• 29. 3. 2025      zatmění 19,1 %, čas 12:18
• 12. 8. 2026      zatmění  88,5 %, čas 19:11
• 2. 8. 2027        zatmění 51,6 %, čas 10:15
• 26. 1. 2028     prstencové zatmění, ale viditelný jen začátek večer na západě ČR
• 12. 6. 2029      zatmění 13,3 %, čas 03:53, v ČR jen nevýrazný konec zatmění při východu Slunce
• 1. 6. 2030        zatmění  71,0%, čas 06:17
• 20. 3. 2034     zatmění 13,5 % čas 11:39
• 21. 8. 2036      zatmění 70,4 % čas 20:06
• 7. 10. 2135       nejbližší úplné zatmění Slunce viditelné na českém území 

Zdůrazňujeme, že do Slunce se v žádném případě nelze dívat bez ochrany očí a už vůbec ne dalekohledem. A ještě zopakujeme, že pomocí promítání slunečního kotouče je možné při dobrém zaostření vidět i sluneční skvrny, takže není třeba čekat až na samotné zatmění Slunce. Zajímavé je také pozorovat zatmění Měsíce.

Bezpečné pozorování přeje redakce Ostrova nápadů.

Články na Ostrově nápadů průběžně aktualizujeme i podle připomínek čtenářů. Tento článek byl naposledy upraven v září 2025.

The post Zatmění Slunce pro táborníky appeared first on Ostrov nápadů.

Zatímco orientace podle Slunce je hodně známá, určení světových stran podle Měsíce se používá mnohem méně. Důvodem je složitější metoda pomocí dělení měsíčního kotouče na dvanáctiny. Nauč se logický postup pro snadné zapamatování.

V noci se nejsnadněji orientuje podle hvězd, na severní polokouli konkrétně podle Polárky v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Víc o tom v článku Sever podle hvězd. Ale ve chvíli, kdy svítí měsíc, jsou hvězdy často málo viditelné, jindy Měsíc vykoukne mezi stromy a na orientaci podle hvězd není ani pomyšlení. V takovém případě se uplatní znalost orientace podle Měsíce.

Základem orientace podle Měsíce je zjistit, kdy Slunce bylo/bude na stejném místě, jako je právě Měsíc. To ti prozradí osvětlená část Měsíce. Je potřeba odhadnout, kolik dvanáctin Měsíce je osvětleno. Například čtvrtina jsou 3 dvanáctiny, polovina je 6 dvanáctin, tři osvětlené čtvrtiny je 9 dvanáctin. Když máš odhadnutý počet osvětlených dvanáctin, můžeš pokračovat.

Postup záleží na tom, jestli Měsíc couvá (má tvar písmene C) nebo dorůstá (má tvar písmene D). Světlo zleva (C, couvá) znamená počet hodin, za které tu Slunce bude (každá dvanáctina odpovídá jedné hodině). K aktuálnímu času dvanáctiny přičítáš.  Naopak světlo zprava (D, dorůstá) odpovídá počtu hodin, před kterými tu Slunce už bylo (opět co dvanáctina, to hodina). Od aktuálního času hodiny odečítáš. Jih potom najdeš metodou orientace podle Slunce, jakoby bylo na místě Měsíce v čase, který jsi vypočetl (postup je podrobně popsán v článku Orientace podle Slunce.)

To je vše, nic složitého. Následují příklady a také logické vysvětlení určené pro ty, kteří si lépe pamatují, když znají princip metody. Komu je to jasné, dál číst nemusí.

Několik příkladů a souvislostí

První příklad. Měsíc na levé kresbě má tvar písmene C (couvá) a jsou osvětleny 3/12. Dejme tomu, že je právě pět hodin ráno. K 5 h tedy připočteš 3 h (Slunce tu teprve bude, proto čas přičítáš) a zjistíš, že Slunce bude na tomto místě v 8 hodin ráno (další postup je popsaný v již zmíněném článku Orientace podle Slunce – to musíš umět jako první).

Druhý příklad. Měsíc na pravé kresbě má tvar písmene D (dorůstá), je osvětleno 7/12 a na hodinkách je hodina před půlnocí. Od 23 hodin musíš proto odečíst 7 hodin (Slunce tu už bylo, proto čas odečítáš). Slunce na tomto místě bylo v 16 hodin (dál opět postupuj podle článku Orientace podle Slunce).

Při úplňku je osvětleno plných 12/12 a Měsíc je v té chvíli přesně naproti Slunci (tedy rozdíl 12 hodin, v téhle pozici můžeme občas vidět zatmění Měsíce). V novu je měsíc na stejném místě jako Slunce (to svítí zezadu a občas můžeme vidět zatmění Slunce).

Kdy odečítat a kdy přičítat

Podívej se, z které strany je Měsíc osvětlený a pro zjištění doby, kdy Slunce bude/bylo na místě Měsíce, použij svou hlavu. Logika říká, že Slunce musí být ve směru, odkud svítí na Měsíc. Na fotografii vypadá Měsíc jako C, tedy Slunce svítí zleva (bude tu asi za 7 hod) a ty musíš 7 hodin přičíst. Vypadá-li Měsíc jako D, tedy Slunce svítí zprava (už tu bylo) a ty musíš hodiny od aktuálního času odečíst.

Pokud si zapamatuješ logický postup, dokážeš si už vždy odvodit, jak při orientaci podle Měsíce postupovat. A ještě jedna poznámka. Postup je možné i otočit, to znamená, že pokud znáš  světové strany, můžeš tímto způsobem určit čas.

Přejeme, abys vždy našel správný směr.

Články na Ostrově nápadů podle potřeby aktualizujeme i podle připomínek čtenářů. Tento článek byl naposledy upraven v červnu 2024.

The post Orientace podle Měsíce appeared first on Ostrov nápadů.

Letošní úplné zatmění měsíce na přelomu července a srpna bylo příležitostí přivézt na tábor hvězdářský dalekohled. Že je to nesmysl? Kupodivu ne, znáte skládací hvězdářský dalekohled?

K pozorování hvězd a měsíce je na táboře ideální příležitost. Ta byla letošní prázdniny ještě posílena neobvyklým zatměním měsíce, kdy plná fáze zatmění trvala okolo dvou hodin. To byl dostatečný důvod se na zatmění dobře připravit.

Skládací hvězdářský dalekohled se vejde do malého kufříku a i v rozloženém stavu ho tři lidi snadno přemístí. Jeho zrcadlo má průměr 40 cm a to už není vůbec malý dalekohled. Například na pražském Petříně na hvězdárně mají největší dalekohled se zrcadlem o průměru 37 cm. Dalekohled se vejde do bedničky, která je vidět dole na fotografii, a v rozloženém stavu je o něco větší než dospělý člověk. Děti tedy musely k okuláru lézt po štafličkách.

I když ze samotného zatmění měsíce jsme kvůli mrakům viděli krátce jen až poslední fázi, přesto byl skládací dalekohled velkou atrakcí. Pozorovali jsme také planety, byl vidět například Jupiter i Saturn. Většina z dětí poprvé na vlastní oči mohla pozorovat Saturnův prstenec, nebo Jupiterovy měsíce.

Nevýhodou jednoduchého ale úctu vzbuzujícího skládacího dalekohledu je samozřejmě skutečnost, že nemá automatické otáčení, které by dorovnávalo otáčení Země. Tím pádem se při velkém zvětšení pozorovaný objekt poměrně rychle sune k okraji objektivu a po minutce či dvou zmizí. Dalekohled je tak třeba neustále posunovat ručně. Ale fronta táborníků, kteří se i několikrát vystřídali u okuláru dalekohledu, dávala tušit, že na tuhle noc budou všichni dlouho vzpomínat.

Pozorování měsíce v době, kdy byla obloha jasná, bylo skutečnou lahůdkou. Podařilo se nám dokonce měsíc pomocí dalekohledu i vyfotografovat, takže si ti trpělivější odnášeli pěkný suvenýr v podobě fotografie a ostatní aspoň pěkný zážitek.

The post Dalekohled a hvězdy appeared first on Ostrov nápadů.