Výprava na sněžnicích
K zimě patří možnost vyzkoušet sněžnice a vyrazit na čerstvý sníh mimo obvyklé cesty. I krátké putování v hlubokém sněhu má velké kouzlo.
Nikdo neví, zda zima nadělí dostatek sněhu, nebo jestli s ním bude šetřit. V poslední době platí spíš to druhé, ale pokud se přece jen objeví více sněhu, vyplatí se vyzkoušet si výpravu na sněžnicích.
Výhodou sněžnic je možnost pohybu na sněhu i v místech, kde by bez nich člověk beznadějně zapadl. Nevýhodou je pomalá a trochu namáhavější chůze. Odměnou jsou pohledy na neporušenou přírodu utopenou ve sněhu.
Výpravy na sněžnicích jsou pro děti a dětské oddíly méně obvyklé, protože sněžnice nepatří k běžnému vybavení. V závěru článku najdete informace i v tomto směru.
Sněžnice a pohyb na nich
Chůze na sněžnicích trochu připomíná kachní chůzi. Oválnější sněžnice mají větší plochu a méně zapadají, kapkovité sněžnice jsou vhodnější pro delší trasy, protože umožňují rychlejší chůzi a lépe udržují směr, ale problémem jsou časté změny směru nebo dokonce couvání.
Moderní sněžnice z plastu nebo s kovovým rámem mívají rychlejší upínání bot, u tradičních sněžnic je třeba dobře nastudovat ovazování bot řemínky, které musí mít člověk zvládnuté, aby sněžnice dobře držely.
Pro snadnější chůzi bývá upevnění bot pohyblivé. Podobně jako na běžkách se pata boty může zdvihnout, chůze je přirozenější a snazší. Při pohybu v náročném terénu, šikmo svahem, na zledovatělém sněhu a na tábořišti se zase hodí možnost upevnění pohyblivé paty (s volnou patou se nedá udělat ani krok zpět) a při výstupu zase přijde vhod podložení paty – to jsou výhody moderních sněžnic.
Nejdůležitější je ale předem vyzkoušet upevnění bot do sněžnic. To musí být dostatečně pevné, nesmí se povolovat a zároveň nesmí příliš botu stahovat, aby noha netrpěla zimou.
Moderní sněžnice mívají ozubení, které pomáhá při chůzi. Pod špičkou boty je nejdůležitější, brání prokluzování při chůzi, ozubení pod patou je důležité při sestupu a boční ozubení usnadňuje traverz šikmým svahem.
Pro plochu platí, že čím větší zátěž, tím větší musí být sněžnice (cca 15 cm² na 1 kg zátěže). V čerstvém prachovém sněhu se ovšem budete bořit i se sněžnicemi, ale výrazně míň než bez nich.
Sněžnice pro děti
Existují i dětské sněžnice, takže se otvírá prostor i pro oddílové výpravy. Děti se na sněžnicích učí rychleji než dospělí a s technikou si nedělají velké starosti. Je samozřejmě třeba počítat s menší zátěží a s kratším programem. Pořizovat si dětské sněžnice jen kvůli jednomu či dvěma oddílovým výletům bude asi málokdo, bude jednodušší využít služby půjčovny. Při koupi sněžnic pro děti je nejdůležitější pohlídat jednoduché, pevné a pro různé velikosti bot dostatečně variabilní vázání.
Pro začátek si vyberte kratší túru, nezapomeňte si hůlky a návleky (hlavně v prašanu) a vyberte si trasu mimo běžecké stopy. Stejně jako při pěší chůzi totiž sněžnice zničí lyžařům stopu a pokazí jim radost z jízdy (pokud se v přeoraném sněhu přímo nerozplácnou).
Přes všechna omezení jsou sněžnice zajímavou zkušeností. Na některá místa se bez nich nedá dostat, protože hlubší sníh udělá chůzi fyzicky velmi namáhavou. I pro dospělé je nejlepší cestou zkusit si sněžnice napoprvé půjčit od kamarádů či v půjčovně, aby člověk získal před koupí nějaké zkušenosti. Přejeme bezvadné zážitky při cestách na sněžnicích.
Foto Martin Baldinský, Pavel Krupka a Jiří Červinka
