Pražnice

Vyrobte si hliněnou pražnici a pochutnejte si na upraženém zrní či pečených plackách stejně, jako to dělali již staří Slované.

Pražnice je větší hliněná deska se zvýšeným okrajem, která sloužila již od pravěku k přípravě potravy, zejména k pražení zrní a pečení různých placek. Patřila mezi typická vybavení slovanských obydlí, jak nám dokazují četné archeologické nálezy.

Nově vyrobená pražnice
Nově vyrobená pražnice

Její výroba je velmi jednoduchá, můžeme si ji snadno vyzkoušet. Budeme potřebovat přírodní jílovitou hlínu. Z ní vymodelujeme rovnou desku se zvýšeným okrajem, velikou zhruba jako plech na pečení. Tloušťka této desky by měla být alespoň 2 cm.

Desku vyrábíme na vhodném podkladě (hlína, písek). Počítejme s tím, že na ní budeme později rozdělávat oheň, tak aby v okolí nic nechytilo. Vhodná je také blízkost ohniště, ze kterého můžeme brát žhavé uhlíky. A na pražnici by také nemělo pršet, proto ji umístíme buď do nějakého přístřešku, nebo nad ní vybudujeme provizorní sundávací stříšku.

Po dokončení musíme nechat pražnici několik dnů vyschnout. Je možné, že při tom trochu popraská, nijak zvlášť to nevadí (větší spáry můžeme opět zamazat hlínou). Před použitím nemusí být pražnice vypálená, ale musí být dostatečně vysušená.

Vaření na pražnici

Použití pražnice je velmi jednoduché. Na desce rozděláme oheň (nebo přeneseme uhlíky z většího ohniště) a nějakou dobu ho udržujeme, dokud deska nenaakumuluje dostatečné teplo (potřebnou dobu je nutné vyzkoušet). Pak oheň rychle přeneseme pryč a desku čistě vymeteme (košťátkem z chvojí).

Roztápění pražnice

Na pražnici nejčastěji připravujeme pražené zrní, což je velká pochoutka. Zrní nasypeme na rozpálenou desku. Během pražení ho občas prohrábneme vhodnou metličkou. Správně upražená zrnka poznáme podle toho, že se nafouknou a poskakují. Nesmí ovšem zčernat!

Zrní sypeme na rozpálenou desku

Pražené zrní se obvykle sní jen tak, dá se ale také použít do kaší a nebo zpracovat na mouku na zrnotěrce.

Zrní se praží

Na pražnici můžeme též připravovat různé placky z mouky a vody.

Pečení placek na pražnici
Pečení placek na pražnici

Pozn. Máme-li chuť na pražené zrní a nemáme zrovna po ruce pražnici, můžeme si ho snadno připravit na suché pánvi na sporáku či na táborových kamnech.

Archeologové hliněné pražnice nácházejí ve slovanských obydlích na celém území, které Slované obývali. Nejvíce se pak používaly o něco později v raném středověku. Podle archeologů pražnice sloužily k dosoušení a pražení ještě nedozrálého obilí (v době, kdy již byl nedostatek potravy ze zásob), k úpravě a dosoušení obilí po sklizni a dále i k pečení placek či masa. Existovaly samonosné přenosné pražnice, ale z hlediska výroby je nejsnadnější zhotovení nepřenosné pražnice a pražení bez předchozího vypálení (jak popisujeme v tomto článku).

Zajímavý je jeden z výkladů, že název Praha může vycházet z obřadu pražení nedozrálého obilí (je známý u většiny pravěkých obyvatel Evropy). Místu, kde se nedozrálá zrna pražila na posvátném ohni na pražnicích, se říkalo praga. Ať už je to jakkoliv, jisté je, že horké pražené zrní je na našem táboře oblíbenou pochoutkou.


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Share This