Foglar a Kronika Ztracené stopy
|Seriál retrorecenzí tábornických příruček rozšiřujeme knížkou Jaroslava Foglara z roku 1967 Kronika Ztracené stopy s legendárním úvodem: „Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než jinde plují…“
Jedna z nejznámějších příruček není čistě tábornickou knihou, ale nemůžeme ji v našem seriálu vynechat. Foglar je samozřejmě znám, jako autor Rychlých šípů a řady knížek o dobrodružstvích obyčejných kluků, často ve spojení se skautským oddílem. Byl také dlouholetým vedoucím skautského oddílu. Kronika Ztracené stopy se ale věnuje především námětům pro činnost oddílu.

Ve své příručce Kronika Ztracené stopy sestavil Foglar ucelený balíček námětů, tábornických dovedností, her, zkušeností a rad k činnosti oddílu v průběhu celého roku. Krok za krokem přivádí čtenáře k následování zážitků chlapců, kteří popisují zážitky ze začátků práce tábornického oddílu. Je téměř jedno, jestli čtenář je vedoucím, členem oddílu, nebo jako úplný nováček teprve na svoji první schůzku půjde, každý v knize najde své (podívej se na ukázku hry Střelba na písmena).
Snad proto, že vlastně nejde o obvyklou formu tábornické příručky, není ani možné posuzovat tábornické náměty. Zápisy z kroniky klubu Ztracená stopa obsahují základní tábornické znalosti rozložené do oddílového roku od září do srpna. Klub prožívá různá dobrodružství, ale kronika především dokumentuje činnost oddílu, hry, tábornické náměty, znalosti z přírody a také lov bobříků. Vše zakončuje letní tábor. Hlavní Foglarovou předností je v tomto případě umění vyvolat ve čtenáři chuť vyzkoušet si jednotlivé činnosti a hry mezi kamarády v dobrém oddíle, ve škole nebo v partě ze sousedství.

Pro mnohé se kniha Kronika Ztracené stopy stala rozcestníkem na cestách do přírody, do oddílu a za kamarády. Symbolem toho se stal úvodní text, jehož začátek jsme citovali v prvním odstavci. Jde o jedno z nejlákavějších pozvání, které česká tábornická a oddílová literatura může nabídnout.

Kronika Ztracené stopy vyšla v roce 1967 v období uvolnění po letech, kdy byl skauting zakázán komunisty a Jaroslav Foglar jako autor nesměl být vydáván. Skauting byl krátce obnoven až o rok později, proto se Foglar zde ještě o skautingu zmínit nemohl. Přesto je v knize skrytý malý nenápadný skautský odkaz, kterému všichni rozuměli.
Mezi ilustracemi Gustava Kruma je totiž přetištěna kresba legendárního skautského autora Velena Fanderlika z jeho oblíbené Skautské praxe z roku 1944. Jde o ilustraci Stromy a keře, v kronice Ztracené stopy je na straně 29. Jasný odkaz na skautskou literaturu. Zajímavostí je, že Foglar původních 15 stromů (keře sice zůstaly v záhlaví, ale jsou vypuštěny) doplnil o dva další stromy (topol a akát). K nim vytvořil (zřejmě Gustav Krum) nové kresby v duchu původní předlohy.

Kronika Ztracené stopy vyšla celkem šestkrát, po prvním v roce 1967 ještě stihlo vyjít druhé vydání v roce 1970 (také Naše vojsko), a pak až po více než dvaceti letech v roce 1991 třetí vydání (opět Naše vojsko).

Dvakrát vyšla příručka v rámci sebraných spisů Jaroslava Foglara v roce 1997 a 2007 (Olympia) s obálkou Jiřího Petráčka. V pozdějších vydáních byla kniha doplněna o samostatnou kapitolu her.

V roce 2025 vyšla kniha pošesté (vydání páté). Pro vydavatelství Václav Vávra nakreslil obálku Marko Čermák. Více o tomto vydání v článku Nové vydání Kroniky Ztracené stopy.
Tento článek byl naposledy upraven v dubnu 2025.
Kronika Ztracené stopy
- autor Jaroslav Foglar
- Vydalo Naše vojsko
- Vydání první, Praha 1967
- Cena brožovaného výtisku 15 Kčs
Jaroslav Foglar – Jestřáb
Legendární český spisovatel a skautský vůdce Jaroslav Foglar (1907-1999) se zapsal do historie dětské literatury v mnoha směrech. Vytvořil Rychlé šípy, které v literární a komiksové podobě ovlivnily mnoho generací, napsal dlouhou řadu chlapeckých knih, jejichž příběhy spojené často s oddílovým životem, oslovovaly nejen skauty. Jaroslav Foglar (skautskou přezdívkou Jestřáb) byl velký propagátor skautingu, táborů, tábornictví a oddílového života.