Velké keramické zásobnice sloužily v pravěku k uchování obilí a dalších potravin. Výroba, sušení a hlavně výpal pravěké zásobnice v rámci experimentu není jednoduchá věc, jeden z takových pokusů jsme pro Ostrov nápadů zdokumentovali.

Pravěká zásobnice je opravdu pořádná nádoba. V našich končinách se v období pravěku objevují zásobnice vysoké až kolem 60 – 80 cm a výroba takové nádoby dá zabrat i hodně zkušeným experimentátorům. Na letošním táboře jsme se (již potřetí v historii oddílu) pokusili repliku velké pravěké zásobnice vyrobit. Jak probíhala příprava, stavba, sušení a výpal se dozvíte v následující reportáži.

Den první – přípravné práce

Nejprve jsme si našli nákresy pravěkých originálů a vybrali vzor, ke kterému se pokusíme přiblížit.

Z kartonu vyrábíme šablonu ve skutečné velikosti. Při přípravě šablony je třeba počítat se zmenšením zásobnice při schnutí, které bývá podle použité hlíny kolem 10 – 20 %. Šablonu budeme přikládat zevnitř, proto ji zmenšíme o tloušťku střepu nádoby (asi o 2 cm). Aby se vešla do nádoby, je to šablona jen poloviny zásobnice a přikládá se ke středu dna.

Pak začínáme s nejméně zábavnou prací, přípravou hlíny. Rozhodli jsme se použít přírodní nezpracovanou hlínu, jakou měli k dispozici naši předkové v pravěku. Tu máme přivezenou v suchém stavu v pytlích. Více o hlíně se dočtete v článku Příprava přírodní keramické hlíny.

Hlínu zbavujeme nečistot a kamení a zpracováváme ji šlapáním do požadované konzistence. Je to velmi zdlouhavá práce. Na druhou stranu se nohy zbaví všech zbytků odrostlé kůže a po práci vypadají jako nové,

Do hlíny přidáváme jemně nasekané kousky sena, aby při stavbě stěna nádoba lépe držela a nebortila se. Seno při výpalu samozřejmě vyhoří.

Hlíny bylo potřeba velké množství a její příprava nám zabrala většinu dne. Je výhodné udělat si hlínu pár dní dopředu, čím déle je připravená hlína uleželá, tím se lépe zpracovává a výrobek je kompaktnější.

Poslední přípravnou prací byla volba místa, kde budeme zásobnici stavět a příprava podložky. Je nutné počítat s tím, že během stavby a během prvních několika dnů schnutí nebude možné s nádobou hýbat. Proto místo volíme uvážlivě (aby bylo spíše ve stínu, aby do nádoby v noci někdo omylem nekopl, atd…). Také jsme podložku pečlivě vyrovnali do vodorovné polohy. Je lepší, když je podložka uzpůsobena k budoucímu přenášení hotové nádoby, která zpočátku bude vážit několik desítek kg.

Den druhý – stavba zásobnice

Začínáme kulatým dnem, které umístíme na podložku. Šířku střepu nádoby (tedy i šířku dna) volíme asi 2 cm. Od začátku prací velikost a tvar nádoby ověřujeme proti šabloně.

Důležitou součástí stavby je příprava hadů, která je při této velikosti poměrně pracná a náročná. Připravujeme je vedle na krajince a pak je lepíme na nádobu. Hady se snažíme dělat pečlivě (tedy správně prohnětené a rovnoměrně tlusté a vysoké, ve správné délce), aby s nimi při „montáži“ na nádobu bylo co nejméně práce.

Okraje hadů i nádoby je před spojením potřeba dobře naškrábat a namočit. Dobré spojení jednotlivých částí je zásadní problém při práci s takto velkou masou hlíny. Více o tématu se dozvíte v článku Spojování hlíny při tvorbě nádob.

Hady nalepujeme na kulaté dno a spoje pečlivě zahlazujeme.

Přidáváme další patra hadů a tvar nádoby kontrolujeme dle šablony. Povrch se snažíme upravovat rovnou do finální podoby, nečekáme s vyhlazením až nakonec, jako při stavbě běžných nádob.

Při stavbě děláme zhruba po 3 patrech technologické pauzy (cca hodinu), kdy pod mokrým hadrem a igelitem udržujeme vlhký jen rozpracovaný hořejšek a spodní část nádoby již necháme zavadnout. Díky tomu, že spodní patra pak již drží, se celá nádoba nezbortí.

Rovnou také upravujeme povrch nádoby škrábáním (stejně jako to měl originál). Jako vhodný nástroj se ukázala borová šiška.

Stavba jde překvapivě rychle od ruky a přestože jsme čekali, že nám to zabere aspoň dva dny, tak již v pozdním odpoledni doděláváme okraj nádoby (snažíme se ho vyhladit a srovnat co nejpečlivěji) a po precizním naškrábání povrchu také nalepujeme čtyři uši.

A pohled na celou hotovou nádobu. Výška nakonec vyšla asi 65 cm.

Nádobu jsme (asi hlavně díky kvalitní hlíně, která opravdu dobře držela) zvládli postavit během jednoho dne. Teď bude následovat pomalé vysychání nádoby a poté její výpal. Obě tyto fáze jsou velmi kritické, nádoba je opravdu veliká a v obou fázích hrozí její popraskání….

O průběhu schnutí a výpalu se dočtete v pokračování tohoto článku.