Lodní smyčka

Velice důležitý uzel, který stojí za to se naučit nejen nahazovat na kůl, ale také ovazovat kolem stromu. Ušetří se s tím spousta času, když je potřeba rychle a pevně něco přivázat.

Lodní smyčka ovšem drží pevně jenom tehdy, je-li přivázána na kulatém kůlu, větvi či tyči. Vše závisí na tření. Velkou předností lodní smyčky je, že jde o beznapěťový uzel, který nesnižuje pevnost uvázaného lana (což nelze říci o většině ostatních uzlů).

Lodní smyčka se váže se překřížením dvou zcela stejných volných smyček na laně či uzlovačce. Viz horní část obrázku. Levá smyčka se zasune za pravou (viz šipka) a následně se celý uzel nahodí na kůl (druhá šipka).

Při ovazování lodní smyčky se provaz obtočí kolem kůlu spodem (horní obrázek vlevo dole) a při druhé otočce se provaz provlékne spodem pouze pod posledním závitem. Výsledný uzel je tak krásně symetrický, že se nelze splést.

Dalším plusem použití lodní smyčky je její snadné povolení i po velkém zatížení. Dále je možné naučit se efektní bleskurychlé vázání lodní smyčky zkříženýma rukama. Lodní smyčka je také základem několika textilních technik, například drhání.

Pro fajnšmekry nabízíme složitější varianty lodní smyčky. Vlevo je lodní smyčka s vloženým závitem, na dvou kresbách vpravo je postup vázání a utažená podoba dvojité lodní smyčky, která odolává i bočnímu zatížení.

Lodní smyčka je oblíbený uzel s velmi jednoduchým vázáním, které se může naučit každý. Patří mezi základní uzly, které by měl umět každý táborník, zálesák a pochopitelně i každý vodák a námořník.

Texty Ostrova nápadů průběžně aktualizujeme i podle připomínek čtenářů, tento článek byl naposledy upraven 3/2021.