Rybářská spojka

Rybářská spojka, též známá jako „autíčka“, slouží spolehlivě k pohlednému navázání dvou podobně silných provázků či lan. Její velkou výhodou je mnohem snadnější rozvazování než u jiných uzlů.

Při vázání postupujeme tak, že lana srovnáme protisměrně k sobě, přivážeme očkem první lano k druhému a poté druhé k prvnímu.  důležité je, aby oba uzly byly vázány stejně, a aby konec lana mířil ven z uzlu. Pak zatáhneme a oba uzle se sjedou k sobě (proto „autíčka“) a zaseknou se o sebe. Více napoví obrázek a fotografie.

Při rozvazování postačí zatáhnout za volné konce lana, autíčka se rozjedou od sebe a očka se tak rozvážou mnohem snadněji. Horolezci jednoduchou rybářskou spojku příliš nepoužívají ze dvou důvodů. Jednak tento uzel snižuje pevnost lana poměrně výrazně, jednak není možné správné uvázání uzlu zkontrolovat jedním pohledem, což není dobré z hlediska bezpečnosti.

Rybářská spojka je jeden z mála uzlů, který drží i na vlasci. Odtud ostatně pochází jeho název. Je ale pravda, že rybáři doporučují pro tento účel vázat uzel dvojitě (viz níže).

Pro tábornické znalce je tedy dobré znát i dvojitou rybářskou spojku. Používá se k bezpečnému spojení dvou lan i nestejného průměru a zachovává snadnější rozvázání po zatížení.  K uvázání uzlu je potřeba asi metrový přesah obou lan. I tady je důležité vázat oba uzly úplně stejně s koncem lana mířícím ven z uzlu. Dvojitý uzel je spolehlivější a patří k používaným uzlům i v horolezectví.

V tábornické praxi se rybářská spojka používá méně snad proto, že vyžaduje stejné uvázání obou oček. Je to škoda, protože jde o uzel prověřený a při správném uvázání i velmi elegantní.

Články na Ostrově nápadů průběžně doplňujeme a aktualizujeme i podle připomínek čtenářů. Tento článek z roku 2017 byl naposledy upraven v dubnu 2021.